Když lidé věří nesmyslům. Liberecké divadlo uvádí Molièrova Tartuffa

ČTK Kultura ČTK, Kultura
5. 10. 2022 14:00
Šaldovo divadlo v Liberci tento pátek znovu uvede divadelní hru o pokrytectví a věčné přitažlivosti přetvářky Tartuffe od francouzského dramatika Molièra. Veršované dílo z roku 1669 se na zdejší scéně dočkalo již páté podoby za posledních 75 let.

Tartuffe vypráví o lháři, jenž se za maskou předstírané zbožnosti vetře do domácnosti měšťana Orgona. Ten si žebráka Tartuffa vyhlédl v kostele a bere jej k sobě domů. Tartuffe ho vzletnými řečmi o Bohu začne ovládat. Rodina se Orgonovi marně snaží vysvětlit, že do domu přitáhl pokrytce.

Komedie charakterů a mravů pojednává o přetvářce, slepé důvěřivosti, pokrytectví a lstivosti, o vlkovi v rouše beránčím. Podle libereckého dramaturga Jiřího Janků je tak nadčasová. "Tartuffe na jeviště patří a bude patřit ještě asi několik stovek let, protože to, o čem je - o přetvářce, licoměrnosti, o tom, jak se společnost nechává ráda oklamat - jsou všechno témata bohužel velice aktuální i v současné době," míní Janků.

Obdobně to vnímá herec Zdeněk Kupka, jenž ztvárnil Orgona. "Tartuffe je dokonalý manipulátor a já v tom našel paralelu v současném životě. Samozřejmě se to stává, ať už je to nějaká náboženská, nebo spíše politická manipulace ve smyslu ideologie," uvažuje. Jak Orgon skončí v nastudování liberecké činohry, dopředu nechce prozradit, jen naznačuje. "Dostane po držce od života, protože uvěří blábolům a nesmyslům a spláchne ho to tam, kam náleží," dodává jeho představitel.

Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, napsal vůči církvi kritického Tartuffa za doby vlády francouzského krále Ludvíka XIV. V liberecké verzi ale scéna připomíná spíše poválečnou monarchistickou Anglii.

Podle dramaturga do tohoto období děj situoval režisér Ivan Řezáč, aby text co nejvíce přiblížil současnosti. "Kdyby se to aplikovalo na naši dnešní společnost, tak se to začne trochu vzpírat, protože tam hraje důležitou roli víra. To by v naší ateistické společnosti bylo automaticky oslabeno, protože my tu víru vnímáme úplně jinak. A hraje tam velkou roli král a monarchie, proto Ivana Řezáče napadlo zasadit to do doby poválečné Anglie, kde tyto danosti fungují," doplňuje dramaturg Janků.

Molière hru poprvé předvedl v květnu 1664 na zámku Versailles před králem Ludvíkem XIV. Ten text pochválil, přestože v první verzi byl Tartuffe knězem, což pobouřilo církevní kruhy. Den nato byla hra zakázána - král ustoupil tlaku své matky Anny Rakouské.

Tentýž rok v létě Molière hru přečetl papežskému legátovi, na podzim vytvořil druhou verzi a tři roky nato Tartuffa uvedl v Paříži, načež v hédonistické Francii následoval další zákaz. Třetí verze hry měla premiéru roku 1669. Teprve po ní se již nekonaly žádné protesty, uvedl web Českého rozhlasu Vltava.

S nynějším nastudováním Tartuffa v Divadle F. X. Šaldy jsou spojení někteří herci z těch dosavadních libereckých. Režisér současné verze Ivan Řezáč v inscenaci z roku 1981 hrál Valéra, tedy nápadníka Orgonovy dcery. Tomáš Impseil už se zase představil ve verzi z roku 1999. Tehdy zpodobnil Damise, Orgonova syna, nyní ztvární Tartuffa.

Kromě něj a Zdeňka Kupky v současné verzi účinkují Karolína Baranová, Eva Lecchiová, Eliška Jansová, Ondřej Kolín či Filip Jáša. Po páteční premiéře v libereckém Malém divadle následují nejbližší reprízy 11. a 28. října a znovu 11. listopadu.

 

Právě se děje

Další zprávy