Představení Jonáš a ting tangl vzniklo v roce 1962 v době krize, kdy z Divadla Semafor odešli Miroslav Horníček, Eva Pilarová či Waldemar Matuška. V Jonášovi, kterým se Jiřímu Suchému a Jiřímu Šlitrovi podařilo navázat na komorní představení Voskovce a Wericha, zazněly písně jako Honky tonky blues, Vyvěste fangle, Chybí mi ta jistota nebo Klementajn. A v Jonášovi se zrodila postava, jejímž prostřednictvím složil Suchý poctu všem zapomenutým zpěváčkům malých divadel a kabaretů.
"Nikdy jsme nevyhlašovali žádné programy. Chtěli jsme jen být přirození a vyslovovat, co jsme cítili," vysvětloval Jiří Suchý, zatímco na pultech knihkupectví se prodávalo libreto Jonáše spolu s dalšími semaforskými hrami v nákladu téměř třiceti tisíc výtisků.
Singly s písničkami mizely z obchodů rovněž po tisících, leitmotiv hry, píseň Vyvěste fangle, zněla denně z rozhlasu jako znělka pořadu Gramotingltangl. Citace z Jonáše zlidověla a melodie žila natolik svým životem, že veřejnost diskutovala o tom, zda Klementajn vyzní lépe v doprovodu orchestru Ferdinanda Havlíka, nebo Karla Vlacha.
Televize sice představení nikdy nezaznamenala, nicméně Miloš Forman, který zkoušku Jonáše zachytil už ve filmu Konkurs, připravoval film. Šlitr v roce 1965 spokojeně vyprávěl hudebnímu publicistovi Lubomíru Dorůžkovi: "Jedna sekvence, kterou jsme skoro na černo točili na ulicích západního Berlína ještě s Milošem Berglem, je už hotova. Další sekvence máme točit v Moskvě, v Paříži, v Londýně a v New Yoru." Z filmu ale nakonec kvůli penězům sešlo.
V té době už byli Suchý a Šlitr po 250 reprízách hrou natolik unaveni, že ji stáhli z repertoáru. Lidé proti tomu podepisovali petici, jíž herci podlehli a v květnu roku 1969 uvedli volné pokračování Jonáš a dr. Matrace. Kritikové novinku chválili jen opatrně, ovšem v Semaforu bylo stále vyprodáno: chodilo se za herci, kteří do svých pásem nezapomněli zahrnout nesouhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy.
Šťastné období Semaforu přerušila až tragická smrt Jiřího Šlitra na konci roku 1969. Jiří Suchý přemýšlel, zda se Semaforem stále pokračovat, a nakonec se rozhodl ve prospěch divadla. "Nedovedu si představit, že bych mohl žít bez umění," řekl už o pár let dřív.
Divadlo Semafor ve své dejvické scéně stále funguje, uvádí několik premiér ročně. A k 55. výročí premiéry představení Jonáš a tingl tangl vychází zremasterované písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra z "Jonáše" i z "dr. Matrace" na vinylu, CD i digitálně.
