Ještě jednou zažít ten běh do prudkého kopce. Vyšla kniha o herečce Salzmannové

Ještě jednou zažít ten běh do prudkého kopce. Vyšla kniha o herečce Salzmannové
Eva Salzmannová jako Julie v Shakespearově Romeovi a Julii. Divadlo na okraji, 1981, režie Zdeněk Potužil.
Iva Hüttnerová, Eva Salzmannová a Radka Fidlerová ve Sladce a moudře, recitálu z písní Mikiho Jelínka. Divadlo na okraji, 1982, režie Zdeněk Potužil.
Eva Salzmannová jako Julie v Shakespearově Romeovi a Julii. Divadlo na okraji, 1981, režie Zdeněk Potužil.
Eva Salzmannová v inscenaci Dostojevského Běsů. Národní divadlo, 1997, režie Ivan Rajmont.
Foto: Větrné mlýny
Ester Žantovská
10. 1. 2021 14:00
Ze sklepa mezi zlaté portály a průběžně zase zpátky. Přibližně tuto trajektorii opisuje divadelní kariéra herečky Evy Salzmannové, zachycená v knižním rozhovoru. Pod názvem Útěkářka Eva Salzmannová jej nedávno vydalo nakladatelství Větrné mlýny.

Interview s přední českou divadelní herečkou a pedagožkou vedla v průběhu uplynulých pěti let Jana Machalická, kritička a vedoucí kulturní rubriky Lidových novin. Perspektivu zpovídané obohatila o poměrně rozsáhlý úvod, v němž chronologicky prochází stěžejní role Salzmannové a na jejich základě definuje hereččin naturel, podstatu talentu i přístup k divadlu obecně.

Z úvodu i kladených dotazů vyplývá, že Machalická je se Salzmannovou v přátelském vztahu a jako herečku ji obdivuje. Motivací zpovídané k rozhovoru pak byla především potřeba nabídnout jiný či bohatší pohled na slavnou éru Divadla na okraji, než jak ji ve svých kontroverzních pamětech zaznamenal jeho zakladatel a umělecký vedoucí, režisér Zdeněk Potužil.

Divadlo na okraji bylo jednou z nejvýraznějších studiových scén 80. let minulého století. Působilo v prostoru dnešního A studia Rubín a coby nesmírně intenzivní "šestiletá kompostáž ve sklepě" s takříkajíc komunitním pojetím divadla mělo na Salzmannovou určující vliv.

O chuť a bytostnou potřeba podílet se na společném hledání tématu i významů, jaké zde zažila, nikdy nepřišla. Jejím vyprávěním se to táhne jako nit. I poměrně krátká epizoda Divadelního studia Továrna, takzvaného prvního ženského divadla, které už v novém tisíciletí založila s Viktorií Čermákovou a na jehož tvorbě se podílela souběžně s dlouholetým působením v pražském Národním divadle, byla dle hereččiných slov motivována touhou vytvořit si "osobní dramaturgickou dílničku".

Titulní "útěkářství" odkazuje především k etapě Salzmannové kariéry poté, co Divadlo na okraji v roce 1987 ukončilo činnost. Herečka pak v rychlém sledu vystřídala několik angažmá, než se oklikou vrátila do Národního divadla. Tam nakonec setrvala dalších 20 let, přičemž ale neustále odskakovala k různým alternativním projektům.

V porevolučním Národním se jí a dalších studiových divadelníků, v čele s uměleckým šéfem Ivanem Rajmontem, ovšem nejprve báli. "Šířily se fámy, že (Rajmont) chce zrušit soubor, servat zlaté portály a vydat kapličku sklepním umělcům, kteří si na posvátné půdě národního svatostánku budou malovat zadky nazeleno," vzpomíná v knize.

Obal knihy Útěkářka Eva Salzmannová.
Obal knihy Útěkářka Eva Salzmannová. | Foto: Větrné mlýny

Podobně plasticky a trefně, často v situačních miniaturách, Salzmannová charakterizuje osobnosti, s nimiž se při práci setkala, měnící se dobu, atmosféru či odlišné přístupy k divadlu, včetně těch generačních.

Dnes dvaašedesátiletá Salzmannová nikdy neprorazila ve filmu či televizi, její doménou bylo a zůstává divadlo. Z jejích slov čiší obdivuhodná vášeň, kterou pro něj chová od samých začátků, včetně vší nevázanosti, jisté nezodpovědnosti, touhy po dobrodružství, po onom "kvasu", který s divadlem souvisí, ochotě v podstatě mu obětovat život.

Profiluje se jako nonkonformní, vysoce inteligentní bytost, kterou zajímá především silná rezonující výpověď celku, nikoli konkrétní role jako taková - i proto se jedním z jejích špičkových hereckých výkonů mohl stát prezident Hácha v Jana Antonína Pitínského nastudování hry Historický monolog. I proto se nedávno odhodlala odejít z jistoty v Národním do "nových" Městských divadel pražských, kde působí od sezony 2018/19. Za herecký výkon v tamní inscenaci Andělé v Americe byla předloni nominovaná na Cenu Divadelních novin. 

"Chtěla bych ještě jednou zažít ten běh do prudkého kopce, protože snad ještě mám dost dechu, abych do toho kopce běžela," vysvětluje. Což ovšem není žádný útěk, ale doklad jejího bytostně "hledačského" přístupu k divadlu.

Kniha

Jana Machalická: Útěkářka Eva Salzmannová
Nakladatelství Větrné mlýny 2020, 296 stran, 369 korun.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Za korupci při ovlivňování zakázek si lékař Dbalý odpyká sedm let

Někdejší ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý si za ovlivňování zakázek a přijímání úplatků odpyká sedm let vězení. Ve středu o tom rozhodl pražský vrchní soud. Součástí verdiktu je peněžitý trest 10,9 milionu a povinnost nahradit nemocnici škodu 49,5 milionu korun. Lékař se z dnešního zasedání omluvil, svou vinu od počátku stíhání odmítá. Rozsudek je prvním pravomocným rozhodnutím v Dbalého korupčních kauzách. Muž čelí ještě dalším dvěma obžalobám.

Kauza se týká tří okruhů nemocničních zakázek z let 2008 až 2011, a to konkrétně poradenských a konzultačních služeb, účetních a medicínsko-právních služeb a právních služeb, jež nemocnici poskytovala advokátní kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal) spojovaná s lobbistou Ivo Rittigem. Dbalý za uzavření smluv přijal podle obžaloby úplatky ve výši 12 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Končící liberecký šéf policie Husák se přesune k útvaru policejního vzdělávání

Nynější liberecký krajský policejní ředitel Vladislav Husák bude působit jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Z místa krajského šéfa ho policejní prezident Jan Švejdar kvůli účasti na narozeninové oslavě v teplickém hotelu odvolá 1. února, od té doby nebude dostávat příplatek za vedení. Husák o přeložení sám požádal.

"Vladislav Husák dnes doručil policejnímu prezidentovi žádost o převelení na jiné místo ve stejné služební hodnosti. Policejní prezident jeho žádosti vyhověl," uvedla mluvčí policejního prezidenta Kateřina Rendlová. Husák podle ní nadále zůstane v desáté platové třídě, odebráním příplatku za vedení a zvláštního příplatku mu klesne příjem o zhruba 20 000 korun měsíčně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Aktivisté dostali za poškození věže elektrárny peněžité tresty až padesáti tisíc

Pět aktivistů ekologické organizace Greenpeace dostalo ve středu za poškození chladicí věže elektrárny Chvaletice peněžité tresty od 28 000 do 49 000 korun. Soud jejich jednání kvalifikoval jako přečiny poškození cizí věci a poškození a omezení provozu obecně prospěšného zařízení. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce, zmocněnec elektrárny i všichni obžalovaní si ponechali lhůtu na odvolání.

Aktivisté v říjnu 2016 od 3. do 5. října obsadili chladicí věž elektrárny na protest proti povolení její modernizace a tím prodloužení provozu do roku 2030. Za pomoci horolezecké techniky se z věže spustili a navrtali do opláštění kolem stovky děr, poté na ni ukotvili a rozvinuli transparenty. Uvnitř chladicí věže odpálili několik dýmovnic, aby vizuálně znázornili exhalace z elektrárny. Podle elektrárny tím věž znečistili.

Zdroj: ČTK
Další zprávy