reklama
 
 

Nejtěžší je vědět, jak se zrovna jmenujeme, říká Jana Paulová k 22 letům hraní s Pavlem Zedníčkem

30. 11. 2016 10:50
Herci Pavel Zedníček a Jana Paulová hrají manžele už 22 let, poslední roky hlavně v Divadle Kalich. Nyní spolu zkouší další hru - Pro tebe cokoliv. | Video: Zuzana Hronová |  02:00
Poprvé spolu hráli v roce 1994 v inscenaci Natěrač, kterou s malými pauzami hrají dodnes. Od té doby se Jana Paulová a Pavel Zedníček objevují na jevišti bok po boku pravidelně, nejčastěji jako partneři. Tisíc společných představení spolu oslavili již před čtyřmi lety, od té doby jich několik stovek přibylo. Nyní spolu hrají ve třech inscenacích, 1. prosince k nim přibude čtvrtá – komedie Pro tebe cokoliv v Divadle Kalich. Jana Paulová, která hru objevila v Paříži a nechala si ji přeložit od dcery, hraje zkorumpovanou právničku, Pavel Zedníček jejího manžela – operního pěvce. "Nejtěžší je uvědomit si, jak se ten den jmenujeme, s Čmaňou se musíme nejprve představit," usmívá se Paulová.

V kolika inscenacích s Pavlem Zedníčkem nyní hrajete?

S naší novinkou Pro tebe cokoliv momentálně ve čtyřech inscenacích, plus k nim v únoru a březnu přidáme ještě dvě rozlučková představení s komedií Natěrač, která nás před dvaadvaceti lety svedla na jevišti dohromady.

Není těžké si je neplést nebo minimálně si neplést, jak se tentokrát jmenuje váš partner?

To je právě největší problém. Navíc s Pavlem hrajeme už ve třetí francouzské komedii za sebou, takže je těžké si pokaždé uvědomit, zda proti mně stojí na jevišti zrovna Pierre, Gerard nebo Jean-Charles. (smích) Jak se Čmaňou říkáme, měli bychom se před každým představením pokaždé navzájem představit.

Každé manželství se lety vyvíjí. Jak se vyvinulo po 22 letech vaše herecké manželství?

Pořád se má kam vyvíjet. Stále se učíme a taky – co naplat – stárneme. Takže naše spolupráce se různě mění, ale pořád je to zábavné.

Po více než dvaceti letech soužití upadne většina manželských vztahů do určitého šedého stereotypu. To však na divadelním jevišti není možné dopustit. Co proti tomu děláte?

Pořád do našich společných představení vnášíme nové prvky, nové nápady. Snažíme se tu a tam improvizovat, takže jeden druhého na jevišti neustále udržujeme trochu v napětí. Abychom jen neopakovali naučené věty a nehráli naučené situace rutinně pořád dokola.

Jak to spolu vlastně můžete tak dlouho vydržet? Stále na jednom jevišti, v jednom autě na zájezdech...? Anebo je to naopak – vyhledáváte společné účinkování, protože se s nikým tak nepobavíte?

Se Čmaňou je nám společně opravdu dobře, umíme jeden druhému vyjít vstříc, tolerovat se navzájem, známe už své plusy a minusy, nicméně nehrajeme jenom spolu. Mám i představení s Davidem Suchařípou, v jiném zase strávím víc času na jevišti s Ivou Janžurovou, díky nové komedii Pro tebe cokoliv mezi nás přišel třeba Láďa Hampl… Zkrátka je prima, že se setkáváme i s novými kolegy, s nimiž je spolupráce neméně příjemná a zábavná.

Byla nějaká inscenace, kde jste nehráli manžele?

Mnohokrát. V Natěrači, v Bez předsudků, ve Sbohem, zůstávám!, dříve v Zamilovat se… a takhle bych mohla pokračovat dál. Manžele vlastně hrajeme teď jen v Drahoušcích a v Pro tebe cokoliv.

A hráli jste už spolu ve hře, která nebyla komedie?

Ne, komedie si vybíráme cíleně. Chceme diváky bavit a chceme, aby jim bylo při odchodu z divadla příjemně.

Zkouší se vám snadněji, když už se tak dobře znáte, nebo se zkrátka zkouší vždycky „od nuly“?

Vždycky začínáme od nuly. A je to fajn. Zbavíme se tak hereckých nánosů, které by mohly začít diváky nudit, kdybychom se s každým novým zkoušením nemuseli znovu postavit na startovní čáru.

Na zkoušce mi přišlo, že největší problém jste měli s živým králíkem a rádi byste ho vyměnili za umělého. Je pravda, že malé děti a zvířata bývají největší hrozbou představení?

Viděla jste generálku, na které jsme jen zkusili vyměnit na chvíli živého králíčka za plyšového, s nímž jsme do té doby zkoušeli a jenž taky nakonec v představení zůstane. Byl to pouze pokus, který nám ovšem potvrdil, že živé zvíře a jeviště je něco nesourodého: skutečný život a příroda je věc jedna a divadlo zase druhá. Míchat je není dobré.

Podání Hamleta se v různých zemích a divadlech dost liší. Podívejte se na video, které natočili redaktoři Rádia Svobodná Evropa. | Video: Rádio Svobodná Evropa |  01:33

autor: Zuzana Hronová | 30. 11. 2016 10:50

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama