Herci na volné noze v krizi. Držitelka Thálie píše scénáře, zpěvák pracuje v lese

Marie Reslová Marie Reslová
5. 5. 2020 12:24
Dělají divadlo na „volné noze“, ale scény, kde působí, jsou od půlky března uzavřené kvůli pandemii koronaviru. Termíny i podmínky pro možnost znovu hrát se stále mění, poslední limit 100 diváků s příslušnými rozestupy většině z nich nepomůže. A tak držitelka Thálie, herečka Lucie Trmíková, pracuje na scénářích a muzikálová stálice Zbyněk Fric v lese sází stromky.
Muzikálová stálice Zbyněk Fric v lese sází stromky.
Muzikálová stálice Zbyněk Fric v lese sází stromky. | Foto: Honza Mudra

Osobami samostatně výdělečně činnými je podle prezidenta Herecké asociace Ondřeje Kepky dobrá polovina, možná až dvě třetiny českých divadelníků. Přesná statistika neexistuje také proto, že angažmá se často mění a část herců má drobné zaměstnanecké úvazky nebo dohody.

Někteří působí v nezávislých, alternativních uskupeních a profilují se v autorských inscenacích jako Lucie Trmíková, která před několika lety s kolegou Davidem Prachařem a režisérem Janem Nebeským založila divadelní spolek Jedl. Jiní pracují na "komerčních" činoherních a muzikálových scénách jako Zbyněk Fric v pražském Divadle Kalich.

Že v divadle nejsou zaměstnáni, jim za normálních okolností přináší svobodu vybrat si, na kterých projektech se chtějí podílet, zároveň ale nejistotu, zda budou mít dost práce. Možná i proto, že příjem pro ně není samozřejmost, k současné situaci ještě stále přistupují s nadhledem. Nemožnost návratu na jeviště v dohledné době si nepřipouštějí, nejvíc je trápí nejistota, kdy to bude.

Pětadvacítka v akci

Herec a zpěvák Zbyněk Fric účinkoval skoro ve všech slavných muzikálech: Jesus Christ Superstar, Draculovi, Kleopatře, ale také ve Formanově Dobře placené procházce nebo inscenaci Lucrezia Borgia v Národním divadle.

"Konečně se mi tento rok rozjel podle mých představ," rekapituluje Fric smutně sezonu, kdy během půl roku měl mít čtyři premiéry a ve všech hlavní role - v Divadle Kalich, v Divadle Na prádle, v Městském divadle Kladno a v Divadle Broadway. Od ledna zkoušel první dvě inscenace najednou. Zadarmo. Jedna měla mít premiéru 21. března, druhá o 14 dní později.

Každý měsíc, kdy jsou nyní divadla zavřená, si Fric musí z diáře škrtnout zhruba dvacet představení, a tedy i honoráře, které mu měly zaplatit půl roku práce a vydělat na léto, kdy se muzikály většinou nehrají. "Že nám přiklepli 25 tisíc korun, je sice hezké, ale vzhledem k tomu, jak vláda funguje, že něco přijme a pak to zase změní, se radši snažím zabezpečit sám," říká Fric v narážce na jednorázovou podporu pro osoby samostatně výdělečně činné.

Situaci muzikálového herce, kterému koronavirus a vláda zavřely divadlo, vyřešil po svém: našel si brigádu v lese. Kousek od místa u Prahy, kde bydlí, teď sází stromky a staví oplocenky, to znamená ohrady pro mladé stromky, aby se k nim nedostala zvěř a neokousala je.

Zbyněk Fric.
Zbyněk Fric. | Foto: Honza Mudra

Před pár lety ho zlobily hlasivky, a proto rušil jedno představení za druhým. Protože má hypotéku, už tenkrát začal chodit na brigády. Teď se mu ta zkušenost hodila, stejně jako řidičský průkaz na traktor z doby, kdy koncem 80. let minulého století rok studoval vysokou zemědělskou školu.

"Už jsem si zvykl, ale po těch prvních několika dnech tělo bolelo hodně," přiznává. Když hraje, do postele se dostane o půlnoci a dospává dopoledne, takže i ranní vstávání mu teď dává zabrat. "Zase je krásné vidět probouzet se les," nachází na současné situaci pozitiva Zbyněk Fric.

Nežiji z měsíce na měsíc

Lucie Trmíková minulý rok získala Cenu Thálie za herecký výkon v inscenaci Soukromé rozhovory podle knihy Ingmara Bergmana. Hraje a píše scénáře především pro spolek Jedl, jehož práci kritika oceňuje jako špičkovou. Jak to ale v nezávislých divadlech často bývá, Trmíková se stará i o provoz Jedlu.

Lucie Trmíková vloni získala Cenu Thálie za roli Anny v inscenaci Soukromé rozhovory autora Ingmara Bergmana, kterou uvedl spolek Jedl.
Lucie Trmíková vloni získala Cenu Thálie za roli Anny v inscenaci Soukromé rozhovory autora Ingmara Bergmana, kterou uvedl spolek Jedl. | Foto: ČTK

"Mám pocit, že pořád práci mám, vedu spolek, zkouším, píšu. Asi nejsem typický herec na volné noze," upozorňuje. Hrát sice nemůže, ale řeší organizační záležitosti jako přesouvání termínů představení. A hlavně chystá scénář pro podzimní premiéru. Jejím tématem by měl být "misogyn Strindberg a jeho divoké ženy".

Kromě toho Trmíková v minulých týdnech připravovala se Spitfire Company inscenaci nazvanou Prezidementi, původně chystanou na konec dubna, nebo natáčela čtení na pokračování v Českém rozhlase. 

Jedl měl mít pár dní po uzavření divadel premiéru už nazkoušeného projektu v hlavní roli s Karlem Dobrým, jejž inspirovaly dílo spisovatele Franze Kafky a jeho život v domě u Staroměstského náměstí. V únoru spolek poprvé uvedl a jen jednou reprízoval inscenaci o básníku Janu Zahradníčkovi, další představení už možná nebyla. 

Od uzavření divadel do 25. května musel Jedl zrušit 17 představení v Praze a na zájezdech, plus účast na čtyřech festivalech. "Že nemůžeme hrát, je samozřejmě velký finanční sešup dolů, ale nešílím, nežiju z měsíce na měsíc," popisuje současnou situaci Trmíková, která o pětadvacetitisícový bonus pro osoby samostatně výdělečně činné požádala. Její manžel Jan Nebeský, s nímž je teď na venkově v karanténě, sice také působí na volné noze, ale zároveň za symbolický plat učí režii na DAMU. Na "pětadvacítku" tedy nemá nárok.

Lucie Trmíková (vlevo) na snímku ze Soukromých rozhovorů.
Lucie Trmíková (vlevo) na snímku ze Soukromých rozhovorů. | Foto: Viktor Kronbauer/Jedl

Podle prezidenta Herecké asociace Ondřeje Kepky je na tom podobně možná polovina divadelníků na volné noze. "Lidově řečeno, má-li OSVČ byť jen miniaturní úvazek jako zaměstnanec, tak i přesto mu tato mikroskopická částka v řádu jednotek tisíc korun ruší nárok na podporu," vysvětluje. Často se jedná právě o malý učitelský úvazek na umělecké škole nebo v divadle, který nepřináší zásadní výdělek.

Tato okolnost ze získání náhrady za ušlý výdělek diskvalifikuje nejen herce a režiséry, ale třeba také scénografy, choreografy nebo technický personál. 

Herecká asociace se nyní pokouší prosadit ve sněmovně změnu zákona o "pětadvacítce", zatím se jí ale podařilo jen dosáhnout návrhu výjimky pro pedagogické úvazky. Tu se sice Senát v minulých dnech pokusil rozšířit, výsledek je však nejistý. Záleží na rozhodnutí sněmovny.

Co bude dál

Divadla se původně měla otevřít 25. května pro 50 diváků, nyní je datum stanovené na 11. května a maximálně 100 osob. Nedotovaným scénám jako Kalichu, kde v muzikálech vystupuje Zbyněk Fric, sto prodaných vstupenek náklady nezaplatí. Fricův odhad, že prázdniny stráví prací v lese a naplno začne hrát až v září, je asi realistický.

Pro menší, nezávislá divadla podporovaná granty však stovka diváků není nepředstavitelné omezení. Tím naopak může být velikost prostoru. Podmínka jedenapůlmetrové distance totiž například sál pro 120 lidí "zmenšuje" na pouhou třetinu. Nicméně Asociace nezávislých divadel, která tyto scény sdružuje, už oznámila, že divadla hrát chtějí a čekají pouze na zpřesnění podmínek, za kterých to bude možné.

Spolek Jedl má od původního 25. května s herci i pronajímateli divadelních prostorů už domluvené termíny představení včetně premiéry kafkovského projektu. Hrát za současných podmínek podle Lucie Trmíkové smysl má, už proto, aby inscenace nebyly "zmražené" na tak dlouho. "Spíš se na tom trochu prodělá, ale je to důležité pro udržení inscenace," vysvětluje herečka. Snaží se ještě ověřit, zda všichni v divadle budou potřebovat také negativní test na koronavirus, což by nepříjemně zvýšilo náklady.

Toho, že současné podmínky pro otevření divadel "nevyvolají nadšení", si je vědom i ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek. Říká, že je to pouze první krok, který divadla mají vnímat coby příslib. Jako pozitivní bere, že herci mohou zkoušet a hrát bez roušek.

"Stále věřím, že se na letní období podaří počet diváků ještě zvýšit," vzkazuje Zaorálek soukromým divadlům, která jsou financována zcela nebo z rozhodující části z tržeb za vstupné a pro něž možnost letního hraní za stávajících okolností možná rozhodne o jejich další existenci.

"Jedna věc je, zda to ta divadla vůbec vydrží, druhá, jak se naváže," přemýšlí Zbyněk Fric o tom, zda se inscenace, které nazkoušel, po několikaměsíční pauze budou hrát, a zda se uskuteční další dvě, naplánované před pandemií. "A samozřejmě je otázka, co diváci, jestli se nebudou bát do divadla chodit," uvažuje.

Zbyněk Fric.
Zbyněk Fric. | Foto: Honza Mudra

Existenci oblíbených "komerčních" scén jako Kalichu mohou ohrozit nejen finanční ztráty za měsíce, kdy nemohly hrát, a strach z nákazy po jejich znovuotevření, ale i váhání diváků, zda z rodinného rozpočtu - krizí pravděpodobně zmenšeného - vydat pět set a více korun za vstupenku.

Ministr kultury se nyní podle svých slov pokouší hledat pro tato "podnikatelská" divadla možnosti pomoci nejen na ministerstvu průmyslu, kam jejich principály dříve odkazoval, ale také v rámci evropských fondů a podpory cestovního ruchu na ministerstvu pro místní rozvoj. V pondělí Zaorálek řekl, že se na vládě pokusí prosadit snížení DPH na vstupenky z 15 na 10 procent, což by pomohlo hlavně komerčním scénám.

Nezávislí závislí na grantech

Možná ještě složitější časy ale čekají takzvané nezávislé divadelníky. Jejich práce je z dobrých důvodů dotovaná z veřejných rozpočtů, protože tvoří rozmanité podhoubí českého divadla, z něhož "vyrůstají nové umělecké formáty, texty, tvůrci, kteří začínají třeba malými projekty", charakterizuje tento "sektor" Lenka Havlíková, místopředsedkyně Asociace nezávislých divadel. Ta má 45 členů, mezi nimi spolek Jedl.  

I jemu v rozpočtu přirozeně chybí tržby z představení, byť řádově menší než komerčním divadlům. Počtem odehraných představení nebo premiér je ovšem podmíněna i grantová podpora, kterou Jedl obdržel od ministerstva kultury ve výši 900 tisíc korun, dalších 750 tisíc získal z pražského magistrátu. Bez nich by přežít nemohl.

Pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková z hnutí Praha sobě.
Pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková z hnutí Praha sobě. | Foto: ČTK

Ministr i pražská radní pro kulturu Hana Třeštíková z hnutí Praha sobě už dali najevo, že situaci, kdy divadla nemohou hrát, při vyhodnocení grantové podpory zohlední, aby příjemci nemuseli peníze vracet. Lucie Trmíková jednání obou politiků popisuje jako vstřícné. "Pokud budeme moct hrát, práci v určeném objemu odvedeme," dodává.

Radní Třeštíková také s portálem pro prodej vstupenek GoOut spolupracovala na akci takzvaných vstupenek na NIC. Lidé si mohli kupovat lístky na neexistující představení, a podpořit tak své oblíbené divadlo. Výsledkem iniciativy nebyly ohromující částky, ale Spolek Jedl z nich alespoň částečně nahradí svým spolupracovníkům na volné noze - hercům či technice - nevyplacené honoráře za neodehraná představení.

Existence nezávislých divadel, ze své podstaty "menšinových", je křehká. Diváci je neuživí, paradoxně jsou závislá na více či méně osvícených politických rozhodnutích. Ústecký kraj, jenž se letos rozhodl kulturní granty vůbec nevyplácet, nebo město Olomouc, které je razantně krátí, jsou možná předzvěstí příštích "krizových" rozpočtových úvah. Ty mohou přepsat mapu českého divadla a vytvořit na ní bílá místa.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy