Premiéra Žebrácké opery byla tehdy jediným veřejně odehraným představením hry tohoto disidenta v době normalizace. Václav Havel se ho osobně účastnil a později uvedl, že si této premiéry váží nejvíce ze všech, které měl. Režisér hry Andrej Krob, někteří účinkující, a dokonce i diváci po odehraném představení neunikli represím ze strany tehdejší Státní bezpečnosti.
Václav Havel napsal svou verzi Žebrácké opery, jejímž prvním autorem byl v 18. století anglický dramatik John Gay, v roce 1972, kdy mu bylo 36 let. Tento jediný nepůvodní text v Havlově tvorbě (pomineme-li hru Pokoušení, volnou parafrázi na faustovské téma J. W. Goetha) byl napsán na objednávku pražského Činoherního klubu. Z inscenace ale sešlo kvůli obavám z postihu za spolupráci se zakázaným autorem.
Hráli údržbáři, učitelky i studenti
Hry se později ujal jevištní mistr Divadla Na zábradlí Krob, který se obrátil na své přátele kulisáky a šatnářky, kteří přivedli své známé: údržbáře, učitelky, úředníky a studenty. Společně pak založili Divadlo Na tahu. Soubor čítal téměř 20 lidí, profesionální herec mezi nimi ale nebyl ani jeden. Zkoušení hry začalo v létě 1974. Hornoměcholupskou hospodu U Čelikovských navrhl souboru k premiéře údržbář z Xaverova Viktor Spousta, který zde vystupoval se svým ochotnickým souborem.
Na premiéru byli pozváni, kromě autora, přátelé tvůrců, většinou z umělecké nebo politické oblasti. Sešlo se jich 250 až 300. Na závěr hry představil Krob autora publiku. Premiéru tehdy nafotil na pozvání Havla fotograf Bohdan Holomíček.
Bezprostředně po představení byl ze strany komunistické moci zpočátku klid, protože nikdo neočekával, že by "parta kulisáků" mohla uspořádat podvratné setkání tohoto typu. Vyšetřování spustila až zpráva na rádiu Svobodná Evropa odvysílaná druhý den s tím, že jediné svobodné divadlo v Československu hrálo text Václava Havla. K tomu se připojil o týden později článek v německém časopise Der Spiegel.
"Byla to první zkušenost s tím, že je režim opravdu pitomý. To, že se pak ze mě stal chartista, bylo následkem zpolitizování všeho, co následovalo," uvedl k tomu později Krob, jehož pak vyhazovali "od lopaty k lopatě". I další činnost Divadla Na tahu se až do roku 1989 odehrávala převážně v soukromí.
Porevoluční život Žebrácké opery byl rušný
Až do roku 1988 bylo toto představení jediným veřejným provedením Havla v době normalizace (v říjnu 1988 byla legálně uvedena hra Havlova Zítra to spustíme v Divadle na provázku v Brně, autor ovšem u hry uveden nebyl). Opravdové divadelní premiéry se tato Havlova hra dočkala v červnu 1990 na prknech Činoherního klubu v Praze. Jiří Menzel ji v roce 1991 zfilmoval. Krob režíroval Havlovu Žebráckou operu v letech 1975 až 2005 celkem čtyřikrát, třikrát s Divadlem Na tahu a jednou v Polsku.
V Horních Počernicích byla v listopadu 2014 odhalena pamětní deska připomínky premiéry hry v roce 1975. Navrhl ji architekt Bořek Šípek a je umístěna na novém rezidenčním bytovém domě, který stojí v místě již zbořeného hostince U Čelikovských.
Původní Žebrácká opera Johna Gaye měla premiéru v roce 1728 v Londýně. Po 200 letech tuto hru objevil německý dramatik Bertold Brecht, který ji se skladatelem Kurtem Weillem transformoval do satiry o ambivalenci morálky ve světě kapitálu. Ta se prvně hrála 31. srpna 1928 v Berlíně.