Frljićova inscenace v Praze podvratně zaútočila na stranu Alternativa pro Německo

Foto: Ute Langkafel
Tomáš Seidl Tomáš Seidl
28. 10. 2018 15:40
Berlínské divadlo včera v Praze uvedlo inscenaci režiséra Olivera Frljiće. Aby rozkrylo podstatu programu politické strany Alternativa pro Německo, její ideologické poučky dovádí ad absurdum.

Bez sebemenších protestů či výtržností se včera večer v pražském Divadle pod Palmovkou uskutečnilo nové představení kontroverzního chorvatského režiséra Olivera Frljiće. Jeho inscenace nazvaná GOЯKI - Alternativa pro Německo? byla uvedena předposlední den třetího ročníku přehlídky Palm Off Fest.

Muž tmavé pleti začne přemýšlet, zda byl do souboru přijat díky svému talentu, nebo kvůli politické korektnosti.
Muž tmavé pleti začne přemýšlet, zda byl do souboru přijat díky svému talentu, nebo kvůli politické korektnosti. | Foto: Ute Langkafel

Prakticky každý Frljićův umělecký projekt přitom provází skandální pověst. Potvrdilo se to také letos v květnu při festivalu Divadelní svět Brno. V průběhu představení nazvaného Naše násilí a vaše násilí na jeviště napochodovali samozvaní "slušní lidé" s vyholenými lebkami a inscenaci - i vinou nepochopitelné liknavosti policie - skoro na hodinu přerušili.

Frljićovo nynější dílo nešokuje radikálním pohledem na Evropu v souvislosti s uprchlickou krizí jako představení Naše násilí a vaše násilí ani nepodrobuje rouhačské kritice katolickou církev jako "obrazoborecká" divadelní koláž Prokletí, kterou vyvrcholil loňský Palm Off Fest. Ačkoliv je umírněnější, také novým představením, jež nastudoval oceňovaný berlínský soubor Maxim Gorki Theater, Frljić naplňuje svoji vizi vyhroceného politického divadla, které se na tuzemských jevištích jinak nevidí. Vše se tentokrát obejde bez pobuřujících naturalistických obrazů, takřka bez nahoty a skoro bez explicitního násilí ve verbální či inscenační rovině. To ale neznamená, že z představení v nejsilnějších momentech neběhá mráz po zádech.

Jak naznačuje víceznačný název, Frljić tentokrát otevírá téma spojené s krajně pravicovou populistickou stranou Alternative für Deutschland, jež se po loňských volbách do Německého spolkového sněmu stala třetí nejsilnější v zemi. Navzdory jednoznačnému vyznění dramatu však režisér na jevišti nezavelel k přímočarému frontálnímu útoku na stranu, kterou vnímá jako fašizoidní a jejíž legitimizaci považuje za selhání demokratického systému. Pro rozkrytí podstaty programu AfD režisér využívá metodu takzvané subverzivní afirmace, což znamená, že důsledně pracuje s jejími ideologickými poučkami a dovádí je ad absurdum.

Fenomén úspěchu AfD režisér prozkoumává prostřednictvím vztahu divadla a politiky. Respektive prostřednictvím úvahy nad sociálními funkcemi divadla ve společnosti, ve které vzniká, i nad jeho potenciálem vytvářet prostor pro politický vzdor. Tvůrce si při tom jízlivě pohrává s myšlenkou, zda by skutečnou "alternativou pro Německo" nakonec nemohlo být samo Maxim Gorki Theater, tedy berlínské divadlo pověstné společenskokritickou angažovaností a otevřeností vůči menšinám.

Po osmdesát minut Frljić vybízí tři herce a tři herečky - a chvílemi rovněž jednoho malého chlapce -, aby prakticky z přední části jeviště nepřetržitě chrlili kvaziautentické zpovědi a dráždivá slova i myšlenky vmetali divákům do tváří. Ostatně režisér i berlínský soubor bývají řazeni mezi představitele nekompromisní dramatiky nazývané in-yer-face theatre, tedy divadla "bijícího do očí".

Oliver Frljić v kontextu protiuprchlické, islamofobní a euroskeptické rétoriky AfD využívá toho, že právě Maxim Gorki Theater se zaměřuje na kontroverzní témata a že většinu jeho souboru tvoří herci s takzvaným migračním pozadím. V rámci sebeironické hry nechává tyto různé charakteristiky divadla, přejaté ze skutečných mediálních výstupů, zaznít na jevišti a vzápětí je herci zpochybnit. Například muž tmavé pleti začne přemýšlet, zda byl do souboru přijat díky svému talentu, nebo jen proto, aby v rámci politické korektnosti naplnil "negerskou kvótu".

Další herci v první části představení sdílejí osobní traumata - jedna z hereček například vzpomíná, jak ji znásilnil bývalý přítel. Hranice mezi fikcí a realitou, tedy mezi tím, kdy herci vystupují ve své roli a kdy sami za sebe, je záměrně rozostřená. Tyto výpovědi mnohdy vyústí i do konfliktů mezi členy souboru.

Místy dojde také na "spílání publiku", které do Maxim Gorki Theater chodí a jež by tuzemští odpůrci multikulturalismu označili za "sluníčkářské". Zvolená forma představení hercům navíc otevírá prostor pro spontánní improvizaci.

Tento lehce narcistní, zároveň ale rafinovaně sebeshazující a sebezpochybňující přístup režisér dovádí do krajnosti ve druhé části představení, kdy se zvedne do té doby spuštěná opona a na jevišti se objeví replika budovy Maxim Gorki Theater.

Ve druhé části představení se na jevišti objeví replika budovy Maxim Gorki Theater.
Ve druhé části představení se na jevišti objeví replika budovy Maxim Gorki Theater. | Foto: Ute Langkafel

Polovina herců, včetně homosexuálního muslima z Turecka, se rozhodne vstoupit do strany AfD a platit své příspěvky z rozpočtu divadla. Z odhalených útrob budovy poté začínají stále hlasitěji a hrozivěji zaznívat představy o budoucím uspořádání Německa, potažmo Evropy. Program strany přitom rezonuje s některými myšlenkami nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.

Ačkoliv většina inscenace představuje dekonstrukci divadla jako takového, a to nejen ve verbální rovině, neboť pojízdnou dekoraci budovy herci rozeberou až na ocelovou kostru, k jedné "konstrukci" přece jen v samém závěru dojde. Kostymérka Sandra Dekanićová protagonisty oblékla do civilních šatů, na které více či méně "skrytě" navěsila části nacistické uniformy - někdo nosí vysoké boty, jiný polovinu vesty, další třeba jen rukáv.

GOЯKI – Alternativa pro Německo?

Režie: Oliver Frljić
Maxim Gorki Theater (Berlín)
Česká premiéra 27. října v Divadle pod Palmovkou v rámci přehlídky Palm Off Fest

Jako by tím tvůrci naznačovali, že v dnešní turbulentní době v sobě všichni, dokonce i herci levicově zaměřeného divadla, mohou nést zárodky nacismu. Režisér Frljić jde ovšem ještě dál, neboť herci nakonec všechny tyto součásti svého kostýmu sundají a obléknou je na tělo své ztepilé plavovlasé kolegyně. Společnými silami tak dokonají proměnu jednotlivce v jednotku zfašizovaného davu.

Jak už je u německých divadelních souborů příznačné, herci vytvářejí semknutý, skvěle sehraný kolektiv. Jejich výkony jsou vzácně vyrovnané, mimořádně intenzivní, v mnohých scénách vypjaté na dřeň, přitom beze stopy teatrální afektovanosti.

V podvratné snaze pojmenovávat příčiny znepokojivého stavu současné německé společnosti, těžce poznamenané i "strachem z vlastního strachu", představení místy sklouzává k přílišné tezovitosti a proklamativnosti. Nejde však o samoúčelnou provokaci. Nad všemi monology jako by se zlověstně vznášela reminiscence na dobu před osmdesáti lety, kdy se tehdejší německé problémy posléze proměnily ve strašlivé problémy celosvětové.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy