Drábek, Špinar, Krejčí. Kdo z nich povede Činohru?

ČTK ČTK
25. 10. 2014 17:21
Do uzavřeného výběrového řízení byli nominovaní tři známí divadelní režiséři.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto:

Praha - Šéfem Činohry Národního divadla se může stát David Drábek, Daniel Špinar nebo Ivan Krejčí. Tito tři divadelní režiséři byli osloveni do uzavřeného výběrového řízení na post uměleckého ředitele Činohry české první scény.

"Komise, složená ze členů Garanční rady Národního divadla a několika dalších divadelních praktiků, nominuje kandidáta do konce listopadu. Hledá se také nový šéf Baletu," sdělil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

Drábek je uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové, Špinar je od září 2014 kmenovým režisérem činoherního souboru ND a Krejčí působí jako umělecký šéf Komorní scény Aréna Ostrava.

"Dostanu nějaké doporučení, ale závěrečné rozhodnutí je na mně," sdělil ředitel Národního divadla Jan Burian. "Chtěl bych pro Národní divadlo vánoční dárek v podobě zveřejněných jmen nových uměleckých ředitelů souboru činohry i baletu," dodal.

Uvažovanou změnu na postech uměleckého šéfa Činohry a Baletu avizovalo vedení ND na konci června. Nynějšímu šéfovi činohry Michalu Dočekalovi končí mandát v červnu příštího roku. Umělecký ředitel Baletu ND převezme soubor po Petru Zuskovi o sezonu později.

V případě Baletu se spekuluje o třech oslovených kandidátech. Ke jménům bratrů Bubeníčků a primabaleríny Darii Klimentové se připojilo jméno Filipa Barankiewicze ze stuttgartského baletu.

Burian uvedl, že s Dočekalem počítá na jednu z klíčových manažerských pozic v rámci plánované nové struktury. Odpovídat by měl za Stavovské divadlo a Novou scénu. Dočekal už před časem svůj odchod na konci června příštího roku avizoval. "Změna musí přijít, vedu činohru už dvanáct let a měl by přijít někdo mladší," podotkl. Výměnu chápe jako přirozený proces. Zvláště nyní, kdy českou první scénu čeká transformace a měl by v ní fungovat jasně stanovený systém.

 

Právě se děje

před 26 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy