Recenze: Don Quijote v Brně objevuje, kde začaly potíže s rozlišením iluze a reality

Dušan Hřebíček jako moderátor.
Snímek z inscenace Dona Quijota v Huse na provázku.
Dušan Hřebíček jako moderátor.
Foto: Ivo Dvořák
Marie Reslová Marie Reslová
11. 11. 2019 16:15
Za "neskutečnou diskusní show o skutečnosti" označuje brněnské Divadlo Husa na provázku svého nového Dona Quijota. Inspiroval jej hrdina Cervantesova románu, ale tragikomickým protagonistou je moderátor, jemuž se v televizním studiu před očima rozpadá realita. Stejně jako rytíř zápasí s iluzemi a hledá svoji vysněnou ženu.

Inscenaci, která měla premiéru koncem minulého měsíce a toto úterý je na programu repríza, režíroval Jan Mikulášek, který s dramaturgem Martinem Sládečkem připravil i scénář.

Kulisa televizního studia je dokonalá. Prostor pro účinkující, který zabírají kamery, ohraničuje oblouk dřevěné, kubisticky lomené plochy. Celek i detaily obrazu jsou v přímém přenosu přenášeny na čtyři obrazovky spuštěné na hraně jeviště. Mimo záběry se připravuje kapela i pohoštění.

Dušan Hřebíček nás jako moderátor vítá "u sledování jubilejního stého vysílání diskusního pořadu, který se pravidelně věnuje kulturním, sociálním a politickým fenoménům dnešní Evropy v nečekaných souvislostech". Tématem je právě Cervantesův román. Moderátor slibuje, že ho rozebere ze všech aspektů.

Potíže se skutečností

Začíná pro režiséra Mikuláška typická koláž tematizovaných, trapnosměšných výstupů přecházejících v hudební čísla, jakou známe z jeho inscenací v pražském Divadle Na zábradlí, kde je uměleckým šéfem.

V groteskním zvětšení sledujeme přesně odpozorovaná a vtipně rozvíjená diskusní klišé, ad absurdum rozehrané skákání do řeči, potíže s vyjadřováním či temperamentním španělským hostem, komicky se prosazující afektovanou vědkyni nebo agresivní pokusy prosadit do "vědecké" debaty muslimskou agendu.

Z konvenčně vedené debaty ale postupně vyhřezávají až surreální momenty, v nichž se zúčastnění mění v ještě ujetější bytosti. Rozhovor se rozpadá a do moderátorova projevu čím dál víc vstupují snové představy a touha najít svou neznámou Dulcineu ze staré fotografie.

Mezi moderními křesílky se objevuje část quijotovského brnění, meč či barokní okruží, studiem procházejí postavy v historických kostýmech. Současnost a minulost, skutečnost a sen se prostupují, dřevěná zástěna se za dramatického podsvětlení otvírá jako nebe na El Grecových obrazech a dává se do pohybu. Mozaika šílených obrazů, které stačíme zahlédnout mezi každým jejím pootočením, houstne a vrcholí krvavou westernovou bitkou s "deštěm" utržených rukou.

Na snímku jsou zleva Tomáš Žilinský, Dalibor Buš, Dušan Hřebíček, Ondřej Kokorský, Sylvie Krupanská a Dominik Teleky.
Na snímku jsou zleva Tomáš Žilinský, Dalibor Buš, Dušan Hřebíček, Ondřej Kokorský, Sylvie Krupanská a Dominik Teleky. | Foto: Ivo Dvořák

Čemu vlastně přihlížíme? Sledujeme s moderátorem totálně se rozpadající virtuální realitu mediálního světa? Nebo vidíme, jak se v hlavě vyhořelého a zešílevšího televizního matadora bortí skutečnost, kterou nahradily potlačované sny o romantickém dobrodružství?

Autoři s quijotovským tématem překvapivě objevují počátek současných potíží s rozlišením iluze a reality, relativních i alternativních pravd - a to na počátku novověku, v době, která zrodila legendárního rytíře bojujícího s větrnými mlýny iluze.

Tvůrci se opírají mimo jiné o studii Milana Kundery Zneuznávané dědictví Cervantesovo, kterou jeden z účastníků cituje hned na začátku bizarní debaty: "Když Bůh opouštěl místo, odkud řídil univerzum a jeho řád hodnot, odkud odděloval dobré od zlého a dodával smysl každé věci, Quijote vyšel ze svého domu a nebyl s to poznat svět. Za nepřítomnosti nejvyššího Soudce se totiž svět náhle objevil v celé své zrádné mnohoznačnosti…"

Mediální panoptikum

Pokus o zdivadelnění tématu Dona Quijota inscenátorům i hercům vychází sugestivně, až místy zamrazí, zároveň i zábavně. Šťastně ho zasadili do mediálního provozu, jenž má stírání rozdílů mezi iluzí a realitou takřka v popisu práce. Jeho působivá scénická podoba je dílem Mikuláškova stálého spolupracovníka Marka Cpina.

Dušan Hřebíček a Ivana Hloužková.
Dušan Hřebíček a Ivana Hloužková. | Foto: Ivo Dvořák

Tomu se podařilo propojit architekturu televizního studia s vizualitou španělského baroka a režisérovi nabídl potenciál silných, až mystických obrazů. Právě z nich jako bychom v některých momentech cítili, že Všemohoucí z Kunderovy studie opustil své místo jen zdánlivě a možná se naším zmatkem dobře baví.

Dobře vychází i promítání na stěnu studia, kde se v záběrech pádících koní, krásných žen a koníků na pouťovém kolotoči zhmotňují projekce moderátorových romantických představ a vzpomínek.

Cpin je rovněž autorem kostýmů a také má zásluhu na precizně trefené plejádě odbornických týpků, usilujících o svých pět minut slávy na obrazovce. Přirozeně se o tuto panoptikální společnost nejvíc zasloužili skvělí provázkovští herci, kteří se viditelně s gustem "vyřádili" v Mikuláškových hravých groteskních etudách.

Dulcinea zpoza pultu

Méně úspěšná a dosti krkolomná je naopak snaha tvůrců vtáhnout do hry další dvě klíčové románové postavy. Sancho Panza se proměnil v moderátorova lehce šikanovaného a poněkud zanedbaného asistenta, který má za úkol najít nadřízenému vysněnou ženu z fotografie. Milanu Holendovi role neposkytuje příliš velký prostor ani mnoho šancí přesáhnout rozměr čistě služebné postavy.

Dušan Hřebíček jako moderátor.
Dušan Hřebíček jako moderátor. | Foto: Ivo Dvořák

Hledání Dulciney v inscenaci vyznívá trochu křečovitě. Přitom konfrontace zestárlé prodavačky a milované ženy z moderátorových vzpomínek je ve zvoleném tématu zjevně důležitá, ne-li zásadní.

Dulcinee autoři přisoudili jedinou scénu: setkání s mužem, který jí na celý život utkvěl v paměti z letmé chvíle na pouťovém kolotoči. Ivana Hloužková ji proměnila v jeden z nejlidštějších a nejdojemnějších momentů inscenace. Místo femme fatale, k níž upínal své city, má moderátor před sebou obyčejnou ženskou ve tvídovém kabátě a odmítne o svůj sen přijít. Ona o skutečnosti nepochybuje: "Jsi to ty."

Mohl to být konec na téma "je jen na nás, zda máme odvahu přijmout realitu". Je ale jen jedním z několika závěrů inscenace, které režisér publiku nabízí. Jako by si už nedokázal vybrat ten pravý.

Inscenace

Miguel de Cervantes y Saavedra, Jan Mikulášek, Martin Sládeček: Don Quijote
Režie: Jan Mikulášek
Divadlo Husa na provázku, Brno, premiéra 25. října, nejbližší reprízy 12. listopadu a dále 9. a 10. prosince.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Policisté v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po demonstraci proti rasové nespravedlnosti

Policejní těžkooděnci v Paříži zasáhli slzným plynem proti demonstrantům, kteří začali páchat výtržnosti po poklidné, ale nepovolené demonstraci proti násilí bezpečnostních složek a rasové nespravedlnosti. Napsala to agentura AP poté, co se u jednoho z pařížských soudů sešly tisíce lidí v reakci na vlnu protestů v USA. Úřady předtím manifestaci zakázaly, protože kvůli epidemii covidu-19 ve Francii stále nejsou povolené akce o více než deseti lidech.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Květnová nehoda dopravního letadla v Pákistánu má další oběť, zraněním v nemocnici podlehla dvanáctiletá dívka

Květnová nehoda dopravního letadla Airbus A-320 v pákistánském velkoměstě Karáčí má další oběť. Tou je dvanáctiletá dívka, která spolu s dalšími třemi lidmi utrpěla zranění na zemi při zřícení letadla na hustě osídlenou čtvrť v blízkosti letiště. Dívka v pondělí následkům zranění podlehla.

Při pádu letadla zahynulo 97 cestujících a členů posádky, dva pasažéři nehodu přežili. Airbus narazil do několika domů ve čtvrti Model Colony blízko letiště, čtyři její obyvatelé utrpěli zranění, mezi nimi i dvanáctiletá dívka, která v pondělí zemřela na následky popálenin. Další tři zranění jsou stále hospitalizovaní. Letadlo při svém pádu zničilo nebo poškodilo nejméně 18 domů.

před 5 hodinami

Americké ministerstvo obrany kvůli nepokojům, jež vypukly kvůli úmrtí černocha George Floyda, vyhlásilo druhý nejvyšší stupeň ochrany ve svém sídle

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Florbalisty sezony se stali premiérově Curney a Ratajová

Útočníci Jiří Curney z Mladé Boleslavi a Denisa Ratajová ze švédského celku Pixbo Wallenstam se shodně premiérově dočkali triumfu v anketě Florbalista sezony. Ukončili dlouhodobé kralování Matěje Jendrišáka z Linköpingu a Elišky Krupnové, klubové spoluhráčky Ratajové. Kvůli opatřením po pandemii koronaviru se nekonal slavnostní večer a vítězové byli vyhlášeni v přímém přenosu na programu ČT Sport.

Třicetiletý Curney v kategorii Florbalista sezony zvítězil s 503 body a o 62 předčil rekordmana Jendrišáka, který vyhrál v minulých šesti ročnících a celkově triumfoval osmkrát. Třetí skončil s 277 body další útočník Marek Beneš z Pixba Wallenstam.

"Porazit Matěje je pro mě neuvěřitelné. Samozřejmě si toho moc vážím a těší mě to. Nečekal jsem, že to někdy můžu vyhrát," uvedl v tiskové zprávě Českého florbalu Curney, který je rekordmanem základní části české superligy s 685 body i s 383 góly z 309 zápasů a také se 164 body z 89 duelů play off. V ročníku 2018/19 stanovil také maximum jedné sezony superligy s 87 body z 26 utkání.

Čtyřiadvacetiletá Ratajová získala 499 bodů a o dva roky starší Krupnovou, která vyhrála v minulých čtyřech ročnících, předčila o 46 bodů. Třetí skončila Martina Řepková s 237 body.

Ratajová byla nejproduktivnější českou hráčkou na prosincovém mistrovství světa v Neuchatelu s devíti body (6+3) ze šesti zápasů a dostala se i do All Star týmu. Ve švédské lize byla také nejproduktivnější reprezentantkou z tuzemska s 45 body (24+21) z 23 utkání.

"Velice si toho vážím, jsem tím potěšená. Určitě to teď doma s rodinou oslavíme. Patří to i Elišce Krupnové a Tereze Urbánkové, které jsem měla v prvním útoku reprezentace kolem sebe a sedlo nám to spolu, s Eliškou spolu hrajeme už hodně dlouho," prohlásila Ratajová.

Další zprávy