Šedesátky Divadla ABC se vrací do časů lásky. Hudební retro komedie je příliš polopatická

Saša Hrbotický Saša Hrbotický
14. 9. 2017 8:26
Dramaturg Jiří Janků i režisér Petr Svojtka si pro svůj autorský retro výlet do šedesátých let zvolili žánr bláznivé hudební komedie. Její největší síla spočívá v tom, jak nenápadně staví do kontrastu pragmatismus dneška s dávno odvanulými ideály lásky, svobody a volnosti. Hlavní slabina tkví naopak v poutech divadelní konvence, jimiž se text i jeho jevištní ztvárnění nechávají svazovat, a to bez ohledu na absurditu výchozí zápletky a zajímavý výběr dobových písniček tuzemské i angloamerické provenience.
60´s aneb Šedesátky.
60´s aneb Šedesátky. | Foto: mestskadivadlaprazska.cz

Ústřední postavou hry 60´s aneb Šedesátky je čerstvý důchodce Karel, morous a retrofil odmítající současnost. Žije umanutě vzpomínkami na dobu, kdy "klukům rostly dlouhé vlasy a láska nebyla sprostým slovem", a z nostalgie se dokonce rozhodne stát členem revivalové kapely.

Do děje však vpadne jeho energická manželka Marie i dcera Tereza. Protože se obě mylně domnívají, že Karlovi zbývá jen pár dnů života, rozhodnou se mu zprostředkovat inscenovaný návrat do minulosti a do bizarního nápadu obětavě investují celé rodinné jmění. Pro svůj záměr si zaplatí služby podvodné zážitkové agentury Cokoliv, kterou vede všehoschopný hochštapler, a groteskní jízda začne zvolna nabírat na obrátkách.

Cíl autorů a režiséra je zřejmý. Nechtějí se pouze vézt na vlně vzpomínek na dobovou atmosféru a na písničky, které mají evidentně rádi, ale jde jim o vyslání signálu směrem k současnosti. Proč nepoukázat na kulturní a společenskou epochu, která přetékala pozitivními vizemi všeobecného porozumění a míru, když česká veřejnost dnes slyší spíš na hesla o nesnášenlivosti šířená naklonovanými pseudorealisty?

Bohužel režisér i jeho dramaturg svůj záměr zbytečně otupují, neboť ve snaze o srozumitelnost servírují divákovi každou situaci jako na talíři a opětovně pojmenovávají i věci zcela evidentní. Tak třeba nedorozumění mezi Karlem a jeho ženou je zřejmé, přesto trvá notnou dobu, než se inscenace scénu za scénou prokouše k očekávaným hudebním číslům. Výstupy s ranním příchodem šéfa do podvodné agentury mají prakticky identický průběh, ale tvůrci neznámo proč trvají na jejich opakování. A ušetřeni nejsme ani rozuzlení, kdy si aktéři polopaticky vyjasňují, čeho se dopustili a jak to vlastně mysleli.

Kdyby se víc pracovalo s náznakem a s uvolněnou fantazií vybraných písní, stala by se i ztřeštěná zápletka Šedesátek o stupínek stravitelnější. Představení tak bohužel těžkne a od žánru hudební komedie se chvílemi posouvá k obyčejné, předvídatelné frašce. Tento dojem ještě podtrhuje ryze účelová scéna s točnou, kde se mechanicky střídá prostředí agentury s interiérem Karlova domu. Nešťastně je také řešeno umístění doprovodné kapely, která většinu skladeb odehraje v zákulisí, ukryta zrakům diváků.

Hanuš Bor a Veronika Gajerová v rolích Karla a Marie i Lucie Pernetová jako jejich dcera Tereza a Radim Kalvoda, jenž hraje Terezina přízemního muže a zarputilého odpůrce "levičáckých" šedesátých let, se svých rolí zhostili s pochopením pro komediální zkratku, jenže popisné dialogy jim přistřihávají křídla. Textu by prospělo proškrtání, aby mohla získat větší prostor choreograficky a interpretačně dobře zvládnutá pěvecká čísla. Zvlášť proto, že hudební dramaturgie je nápaditá a vedle trefně zvolených hitů Petra Nováka, Rolling Stones, Davida Bowieho či Joan Baezové se nevyhýbá třeba ani slavnému psychedelickému úletu Beatles I Am the Walrus. K absolutním vrcholům patří i scénické ztvárnění slavné Armstrongovy What a Wonderful World, které překypuje všeobjímající hipíkovskou tolerancí: slavného trumpetistu při ní obkrouží trojice žen různých národností včetně muslimky.    

Kvalitně odzpívané songy jsou vůbec nejsilnější zbraní Šedesátek. Roman Říčař potvrzuje v roli nájemného herce Slepičky renomé spolehlivého interpreta s příjemnou barvou hlasu, citem pro odlišné hudební styly a pro komediální polohu. Dobře mu sekunduje i trojice zpívajících hereček Nina Horáková, Evellyn Pacoláková a Veronika Janků. Další oporou inscenace je stále trochu utajená hvězda Městských divadel pražských Zbigniew Kalina jako druhý nájemný herec Kvapil. Každý jeho výstup vnáší na scénu hravost, výjimečnou hereckou tvořivost a schopnost propojit komediantství s pěveckým a pohybovým umem.  

I když 60´s aneb Šedesátky poznamenává pomalé rozvíjení dějových peripetií s několika zbytečnými repeticemi, představení má našlápnuto na solidní ohlas už proto, že splňuje diváckou poptávku po muzikálových komediích. A jako připomínka časů, kdy se rodily nezapomenutelné písničky a kdy člověk měl k člověku blíž, funguje spolehlivě. 

Jiří Janků, Petr Svojtka: 60´s aneb Šedesátky, Městská divadla pražská - Divadlo ABC, premiéra: 11. 9. 2017, režie: Petr Svojtka, kostýmy: Kateřina Hájková, scéna: Jaroslav Milfajt, aranže a hudební nastudování: Jiří Janouch, choreografie: Martin Pacek

Hodnocení: 60 %

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Správce Březinova ostravského areálu s nezdaněným lihem poslal soud na devět let do vězení

Olomoucký krajský soud potrestal správce Březinova ostravského areálu Ivana Kováříka devíti lety a dvěma měsíci vězení. Podle soudu byl členem organizované zločinecké skupiny Radka Březiny, která obchodovala s nezdaněným lihem, a má podíl na škodě ve výší 364 milionů korun. Tomáše Pantlíka, který se staral o sklad v Olomouci, soud zprostil obžaloby. Dospěl k závěru, že žalovaný skutek není trestným činem. Oba muži byli poslední obžalovaní z hlavní větve Březinovy kauzy. Čítala osm obžalovaných, ostatní už byli pravomocně odsouzeni. Žalobce si v případě Pantlíka na místě odvolal. Odvolání bude podávat i Kovářík, kauza tak míří k vrchnímu soudu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy