Depresivní děti uvádějí Klicperu. Místo lesu je skládka, ženy hrají muže a naopak

Marie Reslová Marie Reslová
18. 7. 2021 16:10
"Umělecký gang" nazvaný Depresivní děti touží po penězích uvedl hru Václava Klimenta Klicpery Zlý jelen. Téměř 200 let starou mysliveckou frašku proměnil režisér Jakub Čermák v drsnou surrealistickou komedii plnou "genderově fluidních" postav a brutálně vtipných gagů. Premiéru měla v pražském divadle NoD.

Les, v němž se odehrává, není bukolický a nevoní pryskyřicí ani mechem. Hromada umělých vánočních stromků a polystyrenových obalů naznačuje spíš skládku než kus přírody. V oboře, kde tvrdou rukou vládne polesný Myslibor, běhají Klicperovi "dřevaři" v ochranných oděvech. A titulní hrdina, zlý jelen, je nejspíš trochu mutant, prý má koňskou hřívu a koňská kopyta na zadních bězích.

Hraje ho urostlý tanečník s vytetovaným jelenem na hrudi. Když k nám stojí zády - tak, že můžeme sledovat pohyb jeho svalů a lopatek pod kůží -, vybaví se nám zvěř na lesní mýtině, její čistá tělesnost a harmonická existence. Ostře kontrastuje s pokrouceností klicperovských figur, komicky se pinožících za svou představou lásky, sexuálním ukojením či zábavou.

Zápletka je jednoduchá. Zlého jelena, který je miláčkem hraběte, majitele obory, a naopak postrachem dřevařů i mysliveckého mládence Vítka, kdosi zastřelí. Hledá se viník. Podezření padne na domnělé pytláky, ti ovšem nejsou, kým se zdají být. Ukáže se to poté, co jsou uvězněni v myslivně a konfrontováni s polesného schovankou Růženkou, Vítkovou snoubenkou.

Klicperovské "kuklení", tedy převleky často za opačné pohlaví, bylo v 19. století osvědčenou a oblíbenou součástí komediálních zápletek. Režisér Čermák je posouvá obsazením žen do mužských postav a naopak. Nejistota týkající se pohlaví či sexuální orientaci protagonistů je značná a stává se přirozenou, vtipnou součástí obrazu současného světa.

Inspirativní Klicpera

"Mně jest celý svět dramatická báseň," vyznal se Václav Kliment Klicpera, považovaný za zakladatele české dramatiky, ze své posedlosti divadlem, "sepřádáním a osnováním" scén ze všeho, co čte nebo vidí. Navazoval na Molièra, jeho veselohry ale bývají považovány i za specifickou českou podobu komedie dell’arte.

Také Zlý jelen v duchu této tradice nabízí typově výrazné, nadčasové figury, absurdní zápletky i příležitosti pro improvizované gagy.

Možná i proto lesnická fraška hýřící záměnami vždy lákala divadelníky: například pro Národní divadlo ji roku 1942 upravil a písněmi i pantomimickými vložkami doplnil průkopnický režisér Jiří Frejka. Tamtéž komedii uvedl Jiří Menzel v roce 1989, a to s původní hudbou skladatele Jana Klusáka.

V popředí je Tomáš Čapek jako Vítek, vpravo vzadu Petra Mošovská coby Lelek.
V popředí je Tomáš Čapek jako Vítek, vpravo vzadu Petra Mošovská coby Lelek. | Foto: Michaela Škvrňáková

Současná Čermákova adaptace ve Zlém jelenovi kromě genderu překvapivě nachází aktuální environmentální téma a vedle třeskutého humoru i temné odstíny lidské sexuality či moci. To vše bez známky násilí na původním textu, který neztrácí starosvětský, zdánlivě naivistický půvab. V kontrastu s ním naopak krásně vynikne dobová "ujetost".

Depresivní děti hrají klasiku

Ani Klicpera dle historiků nešetřil aktuálními narážkami. Čermák tak trefně naplňuje potenciál jeho textu. Brilantně časovaná a přesná jsou i pohybová a slovní extempore, jimiž se herci přibližují tradici takzvaných lazzi v komedii dell’arte. Tempo a nasazení drží nevídané.

Obrozenecká fraška v Čermákově režii přirozeně srůstá s divadelně nadsazenou současností a hra překvapivě zrcadlí panoptikální svět, jenž nás obklopuje. Původně už trochu archaicky působící klicperovské postavy ožívají v podobě povědomých, přiboudlých týpků kráčejících "za štěstím". A Čermák má odvahu domyslet, kam až mohou se svou povahou a dispozicemi dojít.

Když se z naivky Růženky v podání Anežky Rusevové vyklube korpulentní aktivistická slečna, ad absurdum šířící ekologickou a genderovou agendu, není to jen vtipné, ale také mrazivé. Zvlášť když vypadá, že s "heteronormativními řečmi" dřevařů nebo domnělými machistickými sklony milovaného Vítka by neváhala bojovat i ručně.

Zprava jsou Petra Mošovská jako Lelek, Tomáš Čapek coby Vítek a Martina Jindrová v roli mladého hraběte Ivana.
Zprava jsou Petra Mošovská jako Lelek, Tomáš Čapek coby Vítek a Martina Jindrová v roli mladého hraběte Ivana. | Foto: Michaela Škvrňáková

Její vyvolený hraný Tomášem Čapkem zmateně střídá zkroucené submisivní polohy s komickými pokusy uplatnit autoritu. Jiří Ratajík vytvořil z polesného Myslibora až démonickou postavu, jež svou moc nad ostatními neváhá uplatnit všemi prostředky, včetně mučení.

Neodolatelně křehkou, naivisticky stylizovanou a svým způsobem dojemnou figuru vykouzlil Daniel Krejčík z Ivany, v dětství zasnoubené s Mysliborovým synem, která se v převlečení za muže vydává okouknout svého nastávajícího. Naopak Martina Jindrová jako hraběcí synek Ivan, jenž inkognito dorazil zkontrolovat panství, výborně vystihla chlápka, který je těžce "na pohodu" a život bere jako jednu velkou únikovou hru.

Způsob, jakým se Čermákův Zlý jelen skrze klasický text vyjadřuje k současnosti, pamětníkům možná připomene 30 let starou inscenaci Naši naši furianti režiséra Petra Lébla v Divadle Na zábradlí. A nejen tím, že oba na scénu mezi české venkovany přivedli muže černé pleti.

Stejně také nedostudovali DAMU, vzešli z amatérského prostředí a k excelentnímu režijnímu řemeslu dospěli jako samouci. Ale hlavně dokázali s jedinečnou imaginací ze smršti hravých nápadů a gagů stvořit svébytný svět, pod jehož zábavným, často i bizarním povrchem lze zahlédnout obrazy vyjevující souvislosti, z nichž nám přeběhne mráz po zádech.

"Umělecký gang" Depresivní děti touží po penězích, který Jakub Čermák vede, vznikl před 16 lety. Jeho domovskou scénou je divadelní prostor Venuše ve Švehlovce, kde mimo jiné osobitě adaptuje klasiku jako Maryšu a Naše furianty. Na jiných místech se věnuje také formám blížícím se žánru site-specific, imerzivnímu či výtvarnému divadlu. Na srpen soubor chystá v Kasárnách Karlín premiéru Osudy dobrého vojáka Švejka za světové pandemie, inspirovanou románem Jaroslava Haška.

Divadlo

Depresivní děti touží po penězích: Zlý jelen
Režie: Jakub Čermák
Premiéry 13. a 14. července v pražském NoD, nejbližší reprízy 8. srpna v Osečanech a 18. srpna v Kasárnách Karlín.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy