Čumět exotickým bytostem do soukromí. Na Štvanici se hraje divadlo s mimozemšťany

Mimozemšťané při zkoušce divadelního projektu CampQ.
Foto: ČTK
Marie Reslová Marie Reslová
9. 6. 2019 15:14
Pražský ostrov Štvanice se za těchto nocí mění v adaptační tábor pro mimozemšťany. Při šestihodinové zážitkové divadelní inscenaci, která tvoří součást české expozice Pražského Quadriennale, diváci zažívají pobyt mezi uprchlíky z jiných galaxií. Sledují, jak se na život v Česku připravují bytosti zvané Attas, Zeyris nebo Ježci.

Jedna z fénických žen má hlad. "Namalujte mi obrázek," slabikuje. Divák na kus papíru kreslí květinu. Žena ji vezme a spálí.

Těla fénických žen zevnitř září.
Těla fénických žen zevnitř září. | Foto: ČTK

Féničanky se živí uměním a kulturou, najedí se, jen když jejich "jídlo" shoří. Aby nemusely pálit knihy, po jejich stránkách přejíždějí zapálenou vonnou tyčinkou. Samy pak jednou za dva pozemské roky vzplanou jako pták Fénix a znovu se narodí. Poté podstupují "upload" - rituál, při kterém se jim z paměťových krystalů znovu nahrává paměť.

Tento proces, při kterém se fénická žena v dočasné stavební buňce s logem Metrostavu ocitá v jakémsi transu, je jedním z mnoha výjevů, které mohou diváci sledovat během pobytu v adaptačním táboře nazvaném CampQ.

Další bytosti řečené Attas s krajkovými maskami svými legračními gesty i synchronizovaným pohybem připomínají surikaty. Bílí Zeyris sice vypadají a chovají se nejvíc jako lidé, ale pojídají kaolín a při svatebním obřadu se berou po trojicích. Ježci mají formu velkých černých krystalů. A těla fénických žen, které jinak vypadají jako pohádkové divoženky, zevnitř září - těhotná světlem.

Kontejnerové buňky si mimozemšťani zařídili po svém, venku mezi nimi vyrostlo několik Ježků. Příbytky fénických žen připomínají proutěná "hnízda", jsou tu i průsvitné obří kukly nalepené na svahy místní cyklodráhy. Můžeme si to všechno donekonečna prohlížet a zároveň mluvit s klienty i personálem.

Část publika na hru přistupuje a interakci s mimozemšťany si užívá jako pouťovou atrakci - lidé stojí frontu, aby mohli rituálními gesty blahopřát zeyriským novomanželům, naslouchají monotónním lamentům fénických žen nebo sledují attaskou královnu.

Snímek z CampQ.
Snímek z CampQ. | Foto: ČTK

O drobné události, bizarnosti nebo konflikty mezi obyvateli tábora i personálem není nouze, koneckonců na scénáři se podíleli hned čtyři dramatici: domácí Marie Nováková a David Košťák plus jejich katalánští kolegové Claudia Cedó a Joan Yago.

Zážitkovou inscenaci společně připravily soubory Letí, Tygr v tísni a Jihočeské divadlo a hned čtyři režiséři - Martina Schlegelová, Ivo Kristián Kubák, který je také kurátorem české expozice Pražského Quadriennale, Petr Hašek a Tomáš Loužný.

Samotný divadelní projekt CampQ se v Praze dočká jen tří uvedení, to poslední se uskuteční v pondělí večer. Kulisy mimozemského tábora, které tvoří součást české expozice Pražského Quadriennale, jsou ale k vidění po celou dobu trvání akce.

Horší je, že téma inscenace nedrží pohromadě. Kdo má zkušenosti s takzvaným imerzivním divadlem, bude postrádat moment překvapení, sugestivnost dění a atmosféry, které by ho vytrhly ze skutečnosti a přenesly do jiné reality, jako se to na Štvanici před několika lety podařilo v produkci podle Meyrinkova románu Golem.

Současná inscenace CampQ je naopak zbytečně roztažená v čase - trvá od 21 hodin večer do tří do rána - a zabírá poměrně velkou hrací plochu. Nemá dost sil ani nápadů, aby udržela pozornost po celou dobu.

Snímek z představení CampQ.
Snímek z představení CampQ. | Foto: ČTK

Amatérsky natahované situace rozbředávají, postupně ztrácejí napětí i pointy. Kašírky ve stavebních buňkách jsou očekávatelné, stejně jako zařízení učebny, která má mimozemským uprchlíkům poskytnout základní informace o lidském světě.

Možnost opakovaného blízkého kontaktu s postavami ubírá na efektu kostýmům a líčení. Až příliš dobře vidíme, jak a z čeho je to všechno udělané. Nezbývá prostor pro iluzi, naše představy.

Jako návštěvníci tábora jsme spíš voyeury, kteří exotickým bytostem čumí do soukromí a prohlížejí si je jako zvířata v zoo. Navíc je tu další ponižující moment, jejž autoři učinili součástí děje - diváci mají rozhodnout, koho z klientů přijmou do lidské společnosti.

U vstupu dostávají tři žetony, které dle svých sympatií vhazují do sáčku, jenž má každý z uprchlíků zavěšený na krku. Ti, kteří jich nasbírají nejvíce, mohou za odměnu definitivně opustit tábor.

CampQ – Česká expozice Pražského Quadriennale

Režie: Martina Schlegelová, Ivo Kristián Kubák, Petr Hašek a Tomáš Loužný
Štvanice, Praha, premiéra 6. června, reprízy 8. a 10. června v Praze a znovu 13. a 14. června v Českých Budějovicích.

Kontejnerové městečko na Štvanici se nepochybně inspirovalo integračními tábory pro uprchlíky ze severu Afriky či Blízkého východu a představou naší přímé konfrontace s jinakostí mnohem hlubší, než jsou kulturní rozdíly a barva kůže.

Jenže téma, živé možná ještě v době vzniku konceptu a každopádně atraktivní pro grantové žádosti, se mezitím v mnoha jiných projektech vyčerpalo. Je těžké přijít s neobvyklým pohledem nebo silnou myšlenkou, která by se nakonec nezvrhla do banality, jakou je v tomto případě táborová vzpoura a odlet mimozemšťanů - bytostí, které s námi lidmi už nechtějí nic mít.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Írán navzdory jednáním ve Vídni rozšiřuje kapacity pro obohacování uranu

Írán rozšiřuje své kapacity pro obohacování uranu, čímž pokračuje v porušování jaderné dohody z roku 2015. Podle agentury DPA o tom informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Oznámení přichází v době, kdy ve Vídni pokračují diplomatická jednání o obnovení jaderného paktu.

MAAE uvedla, že její inspektoři v úterý navštívili íránské podzemní jaderné zařízení Fordo a zjistili, že se tam připravuje obohacování uranu pomocí nových, vysoce účinných odstředivek.

Jaderná dohoda z roku 2015 přísně omezila jaderný program Íránu tak, aby islámská republika nemohla vyvíjet jaderné zbraně. Teherán se mimo jiné zavázal, že nebude ve Fordo používat odstředivky, které mohou extrémně rychle vyrábět štěpný materiál.

Zdroj: ČTK
Další zprávy