"V příštím roce by zákon mohla schválit sněmovna a v roce 2021 by vešel v platnost," míní Antonín Staněk, který pro to prý cítí "předběžnou podporu v parlamentu i odborných výborech".
Státní fond kultury by měl převzít rozdělování dotací a grantů, které dosud posuzují odborníci na ministerstvu kultury. Fond by tak fungoval nezávisle na úřadu, jako je tomu u Státního fondu kinematografie. "Podle mého názoru by to byl další krok, jak oddělit kulturu od vlivu státu. Byl by to krok k větší transparentnosti," míní Staněk.
Za vzor pro Státní fond kultury ministr označuje jeho slovenskou obdobu. "Fond by mohl celoročně dynamicky reagovat na potřeby subjektů v kultuře," říká Staněk a má tím na mysli, že by pořadatelé akcí nemuseli o granty žádat jen jednou ročně, jak je tomu nyní na ministerstvu kultury, nýbrž se třeba ozvat v průběhu roku, pokud vymyslí akci hodnou podpory.
Když má říct ideální sumu, kterou by Státní fond kultury mohl přerozdělovat, ministr zmiňuje obdobný Státní fond kinematografie. Ten měl v roce 2017 příjmy ve výši 1,2 miliardy korun. Šlo by tedy o výrazný nárůst - letos ministerstvo kultury na živé umění dává 857 milionů.
Zásadní podle Antonína Staňka ale bude zajistit Státnímu fondu kultury další peníze. Ministr dnes zmínil možnost, že by do fondu mohli přispívat soukromí podnikatelé. Podle něj o to mají zájem. "Apelují na transparentnost, na možnost nikoliv rozhodovat, kam peníze půjdou, ale kontrolovat, jak jsou využity," říká Staněk a naznačuje, že případní mecenáši fondu by mohli zasednout v dozorčích orgánech.
Za další možné zdroje financí pro Státní fond kultury ministr označuje zdanění hazardu či pornografie. Nabízí se také možnost využít peníze, které z reklamy utrží veřejnoprávní média. Už teď fondu náleží příjmy z reklamy vysílané na ČT2, jedná se řádově o desítky milionů korun. "Ale nedomnívám se, že bychom otevírali mediální zákony," zdůrazňuje ministr.
Ten dnes na dotaz ohledně médií dále uvedl, že podle něj by neměla být zprivatizována Česká tisková kancelář, která je veřejnoprávní institucí. O její privatizaci se hovoří mnoho let.
Vyšší rozpočet
Ministerstvo kultury bude pro rok 2020 požadovat navýšení rozpočtu o 2,4 miliardy korun oproti tomu schválenému na letošek. Činí zhruba 14,8 miliardy korun a významněji zohledňuje obnovu památek nebo vyšší platy zaměstnanců příspěvkových organizací.
Příští rok by úřad chtěl hospodařit se sumou přes 17,1 miliardy korun, uvedl dnes Staněk.
Podle něj by podíl kultury v celkovém výdaji státního rozpočtu měl v roce 2021 vzrůst na jedno procento, o čemž české vlády mluví už dvě desítky let. Úřad se tomuto číslu přiblížil za předminulého ministra Daniela Hermana za KDU-ČSL, velký podíl na tom ale měl objem financí určených církvím, které ministerstvo do svého rozpočtu započítává.
Staněk dnes upřesnil, že nejnověji přidal peníze na podporu takzvaného živého umění. Částka vzroste o 15 procent ze stávajících 743 milionů na 857 milionů.
Největší část, 60 milionů, přibude do programu podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů, pokryje také vládou odsouhlasené navýšení platů. Teď je v programu 160 milionů korun, nově to bude 220 milionů, uvádí Staněk.
Dalších 54 milionů putuje na podporu velkých festivalů, z nichž ministerstvo přispívá třeba na plzeňský festival Divadlo, Pražský divadelní festival německého jazyka, Letní Letnou, Pražské jaro, Dvořákovu Prahu nebo veletrh Svět knihy.
Zbylých 14,1 milionu korun přibude do programu na podporu kulturních aktivit. V něm je zhruba 8,5 milionu korun na překlady české literatury do cizích jazyků. Zbylé peníze dostanou třeba mladí držitelé stipendia pro vznik nových děl. "Program stipendií byl financovaný, ale za to stipendium se nedal nakoupit ani notový materiál," podotýká ministr.
Národní galerie
Ministr kultury dnes také znovu odpovídal na otázku, zda se nechystá odvolat Jiřího Fajta z čela Národní galerie, o čemž předminulý pátek referoval deník MF Dnes. Podle něj mělo být Fajtovo odvolání jedním z témat schůzky ministra s prezidentem Milošem Zemanem.
"Pan Fajt opravdu nebyl tématem hovoru," zopakoval dnes Staněk, který prý pozice ředitelů příspěvkových organizací, jakými jsou Národní galerie nebo Národní divadlo, nevnímá jako politické.
"Ředitel je odborník, který sedí v ředitelském křesle, a já jako ministr kultury posuzuji jeho práci. Pokud se čehokoliv dopustí, je to jasné, ale pro odvolání musí být důvod," dodal ministr.
