reklama
 
 

Díky ženě se můžu věnovat hudbě a starat se o dům, říká Kurt Wagner z kapely Lambchop

20. 10. 2017 8:30
Video: YouTube
Jedním z hostů letošního festivalu Struny podzimu bude i nashvillská skupina Lambchop, shromážděná okolo zpěváka Kurta Wagnera. Poslední roky si osmapadesátiletý Wagner, který vyrostl na country a bluegrassu, pohrává s elektronikou. Ta výrazně ovlivnila i nejnovější album Flotus, což znamená For Love Often Turns Us Still, ale také zkratku pro první dámu Spojených států. Dává to smysl, album totiž Wagner věnoval své ženě Mary Manciniové, aktivní demokratické političce ve státě Tennessee. V rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznal, že i díky její podpoře se může bezstarostně věnovat hudbě.

Když bylo Kurtu Wagnerovi patnáct, nosil vlasy do pasu a spolužáci si z něho kvůli tomu utahovali. Zadobře nebyl ani s rodným Nashvillem, v němž neexistovaly v podstatě žádné rockové kluby. Zkrátka - všude samé country. Jenomže kvůli účesu ho prý nepouštěli ani na countryové koncerty.

"A tak jsme chodili do bluegrassových klubů. Když jsme nezlobili, nechali nás sedět vzadu a dali nám i malé pivo," vzpomíná Wagner v listu Guardian na dospívání v hlavním městě amerického státu Tennessee. "Ukázalo se, že je to skvělá hudba, rychlá a vzrušující," dodává.

Tehdy neměl ani tušení, že country zvuk rodného města, které ze vzteku na několik let opustil, aby se do něj oklikou zase vrátil, bude spolu s ním a jeho kapelou Lambchop brázdit celý svět. Wagner totiž studoval malbu, a jak říká, opravdu si myslel, že se z něj stane výtvarník.

Skupinu Lambchop založil ve svých sedmadvaceti a hudbě se věnoval souběžně s kreslením. Psaní písniček však pro něj nebyl "kreativní vrchol". Jak se z Lambchop pomalu, ale jistě stávala známá skupina, věci a názor na věc se měnily.

Od poloviny 90. let vydali Lambchop dvanáct alb, které ovlivnilo kromě country i klasické písničkářství, alternativní rock a nově také elekronika, s níž skupina pracuje na letošním albu Flotus.

Všechny tyto žánry drží jako svorka pohromadě jemný, klidný a melancholický hlas vypravěče Kurta Wagnera. Ten letos poprvé uslyší i české publikum. Lambchop v tříčlenné sestavě zahrají 25. října v pražském Divadle Archa v rámci festivalu Struny podzimu.

Ta žena na obalu vašeho nového alba Flotus je vaše manželka?

Ano, je to moje žena, kterou objímá Barack Obama. Obrázek jsem nakreslil podle fotky během natáčení desky, ale nemohl ho bohužel použít celý. Proto jsem ho takto ořízl.

Vaše žena je lokální politička za demokratickou stranu. Vnímáte i samotné album jako politické?

Není to politická deska v agitačním slova smyslu. Je víc o tom, co děje v našich životech, okolo nás, v sousedství. 

Jaké to vlastně je, žít s političkou?

Velmi, velmi vzrušující. Moje žena je aktivní, hodně pracuje a díky tomu se i já o dění v politice daleko víc zajímám. Vlastně se musím zajímat, jinak bych s ní nemohl vést rovnocennou konverzaci. Politikou zkrátka doma hodně žijeme.

V nejnovějších článcích o Lambchop se píše, že jste chtěl na Flotus udělat takové písničky, aby si je vaše žena zařadila do svého playlistu. Uspěl jste?

Myslím, že jo. Docela se mi povedlo poskládat je ze zvuků a stylů, které má ráda.

Máte v hudbě stejný vkus?

Moje žena se v hudbě vyzná. Před vstupem do politiky vedla obchod s deskami, takže ví, jak to v hudebním byznysu chodí. Navíc má na muziku - a nejen tu moji - velmi dobré ucho. Hodně toho naposlouchala a obvykle dokáže vypíchnout a pojmenovat nejdůležitější momenty.

Z dalšího programu Strun podzimu

  • 20. 10. The Gloaming. Irská kapela, která mísí lidovky, jazz a další žánry. Zahraje ve Foru Karlín.
  • 22. 10. Shabazz Palaces. Duo, které předskakovalo i Radiohead. Kombinuje hiphop s africkými perkusemi. Zahraje v Divadle Archa.
  • 27. 10. Gavin Bryras: Nothing Like the Sun. Basista a skladatel soudobé hudby zhudebnil Shakespearovy básně. Zahraje v Divadle Archa.
  • 29. 10. Jason Moran: In My Mind - Monk at Town Hall, 1959. Skladatel, pianista a konceptuální autor vychází z koncertu jazzového pianisty Theloniouse Monka, který přetvořil. Zahraje v Divadle Archa. 
  • 31. 10. Richard Galliano a Baborák Ensemble. Akordeonista se spojí s jedenačtyřicetičlenným orchestrem a pod taktovkou Radka Baboráka zahraje také latinskoamerický žánr tango nuevo. Zahrají v Rudolfinu. 
  • 3. 11. Jiří Slavík a Marian Friedl a VUS Ondráš: Mateřština. Jeden z nejzajímavějších projektů world music současnosti. Koncert bude v La Fabrice.
  • 5. 11. Ralph Towner. Špičkový kytarista zahraje v Anežském klášteře od 17:00 a od 20:00 svůj recitál.
  • 7. 11. Julia Wolfeová: Anthracite Fields. Podle organizátorů Strun podzimu jde o zásadní dílo postmoderní hudby, které se v Evropě ještě nehrálo. Zahostuje si i Dan Bárta s Tonyou Gravesovou. Koncert proběhne ve Foru Karlín.
  • 9. 11. Herbie Hancock. Fenomenální jazzový pianista je i v 77 letech ve skvělé formě. Ve Foru Karlín s kvartetem zahraje skladby ovlivněné diskem i soulem. Po jeho koncertu se představí náš nejlepší hráč na Hammondovy varhany Ondřej Pivec.

Album Flotus je na Lambchop netradičně elektronické, plné nejrůznějších zvuků a abstraktních atmosfér. Do jaké míry jste se nechal inspirovat vaším předloňským vedlejším projektem Hecta, postaveným na elektronice?

Docela dost. Jednak jsem alba nahrával v sestavě, která se personálně částečně prolíná, a pak jsem čerpal z toho, co jsem se při přípravě Hecty naučil po technické a softwarové stránce.

Učil jsem se třeba s hudebním programem Ableton, což mě hodně bavilo. Na koncertě kapely Shabazz Palaces (budou také hostem Strun podzimu) jsem navíc objevil přístroj, který se jmenuje TC-Helicon Voice Live 2. Je to hlasový procesor, který umí pracovat s harmoniemi, z jednoho hlasu udělá sbor a dokonce ho, zjednodušeně řečeno, dokáže změnit v hudební nástroj. Ideální pro písničkáře, kteří moc neumí na nic hrát!

Dřív jsem musel kvůli každému nápadu do studia, teď mám tu krabičku u sebe a skládám, kdykoliv se mi zachce. Výhoda navíc je, že její obsluha není moc komplikovaná. Párkrát jsem si ji vyzkoušel a už jsem s ní uměl pracovat. 

Pracoval jste tedy na albu sám?
Začal jsem sám, ale v určitém bodě jsem s písničkami přišel za kapelou. Byla tím novým materiálem trochu překvapená, ale brzy se mi podařilo dostat ji na jednu vlnu. Společně jsme skladby vymysleli tak, abych je mohl hrát na koncertech. Slýchávám, že díky nové atmosféře naši fanoušci nejsou tolik schopni vnímat texty Flotusu. Tak teď to budou moci zkusit naživo.

Jak  se vlastně Lambchop - skupině, která je sice poměrně známá, ale nepatří mezi ty "velké" - daří uživit se hraním a zaplatit si kupříkladu dobré zdravotní pojištění?

Je to hodně těžké a i členové spousty větších a úspěšnějších kapel, než je ta naše, si musí brát ještě další práci. Co si pamatuju, nikdy jsem nepracoval tak tvrdě na to, abych vydělal méně. Ale nestěžuju si!

Žiju tak, jak jsem vždycky chtěl. A naštěstí mám vedle sebe skvělou ženu, které se v práci daří, takže mám ten luxus, že se mohu starat o dům a domácnost a k tomu dělat hudbu. Rád bych se taky vrátil k malování, na které jsem od června neměl kvůli hudbě čas.

V Praze budete hrát na festivalu Struny podzimu. Máte podzim rád?

Mám, a moc. Tady v Tennessee bývá dlouhé jaro a dlouhý podzim, který teprve začal. Teď je tu pěkně, okolo dvaceti stupňů.

autor: Hana Slívová | 20. 10. 2017 8:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama