reklama
 
 

Démanty noci Jana Němce uvede festival v Cannes. Film bude zrestaurovaný do původní podoby

24. 4. 2018
Digitálně zrestaurovaný film Jana Němce Démanty noci, který syrově popisuje útěk dvou hochů z transportu, uvede letošní filmový festival v Cannes v sekci Classics. Spolu s Démanty noci diváci uvidí například filmy 2001: Vesmírná Odyssea, Zloději kol, Byt, Pomáda, Magická hlubina či Řidič slečny Daisy. Němcův snímek je volnou adaptací povídky Arnošta Lustiga.

Po Ikarii XB 1 jsou Démanty noci Jana Němce druhý československý snímek zařazený v posledních letech do Cannes Classics, kde se každoročně představují restaurované snímky významných tvůrců světové kinematografie. Českému publiku se zrestaurovaný snímek představí na festivalu v Karlových Varech a do kin Démanty noci vstoupí na konci srpna.

Démanty noci se díky digitálnímu restaurování vrací do kin v podobě, v jaké film diváci viděli v době premiéry v roce 1964. Před zahájením prací odborníci z Národního filmového archivu (NFA) zkoumali filmový negativ i několik kopií z různých období, zjišťovali jejich původ, technický stav a míru opotřebení.

"Současně s průzkumem filmových materiálů probíhal také historický výzkum v písemných archiváliích a dobovém tisku, který nám umožnil detailně rekonstruovat okolnosti vzniku a uvádění filmu," řekla restaurátorka Tereza Frodlová z NFA.

Premiérové uvedení na festivalu v Cannes podle NFA pomůže snímku v následné distribuci v zahraničí, protože opětovné zpřístupnění filmu divákům je podle nich hlavní důvod restaurování filmů.

Když Démanty noci v roce 1964 získaly Velkou cenu na filmovém festivalu v Mannheimu-Heidelbergu, šlo o jeden z prvních mezinárodních úspěchů československé nové vlny.

Volná adaptace povídky Tma nemá stín od spisovatele Arnošta Lustiga, který na vzniku filmu úzce spolupracoval, stála na počátku kariéry tehdy osmadvacetiletého Jana Němce, jednoho z nejoriginálnějších českých filmařů 60. let minulého století.

Němec patří k těm, kteří svými filmy přispěli k mezinárodnímu věhlasu československé kinematografie. V srpnu 1968 zaznamenal první hodiny sovětské okupace v Praze a tyto záběry propašoval přes hranice. Začátkem 70. let mu režim znemožnil natáčení a Němec pak pod nátlakem odešel do exilu. 

Po revoluci v roce 1989 se vrátil. Jeho tvorba v digitální éře se opět vyznačovala originalitou a vyhraněným stylem. Ocenil ji například festival v Locarnu v roce 2001. 

Jan Němec zemřel v roce 2016, poslední den natáčení svého posledního snímku Vlk z královských Vinohrad. 

autor: ČTK | 24. 4. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama