reklama
 
 

Cítím, že se svým objektivem můžu něco změnit, říká fotograf, který doprovázel irácké vojáky

9. 9. 2017
Portréty žen, kterým se podařilo uprchnout poté, co je unesli džihádisté. Fotka chlapce, jehož příbuzní se přidali k teroristům z Islámského státu. Výstava Před očima, kterou od září hostí pražská galerie DOX, přibližuje očima šesti tamních mladých fotografů každodenní život v Iráku. Některé snímky vyzařují naději, jiné naplno upozorňují na důsledky vypjatých událostí posledních let.
Doporučujeme

Momentka zachycující iráckého vojáka, který kvůli explozi bomby poblíž základny ve Fallúdži přišel o nohu, ale přesto si s rodinou užívá radostných chvilek na své svatbě.

Právě tento snímek otevřel fotografu Alimu Arkadymu bránu do světových médií, když se v roce 2012 nečekaně objevil ve vysílání americké stanice CNN.

"Chtěl jsem poukázat na to, v jak špatných podmínkách naše jednotky fungují. Média se o nás většinou nezajímají, chybí nám peníze, ale hlavně kvalitní zdravotní péče. Zároveň však vidíte lidi, kteří netruchlí a dokážou se přes těžkosti přenést," komentuje irácký dokumentarista fotku, která je od 8. září k vidění v pražské galerii DOX.

Výstava nazvaná Před očima ukazuje Irák z pohledu Arkadyho a pětice dalších tamních fotografů. Jejím cílem je přinést divákům i jiný obraz země než ten známý ze zpráv, plný násilí a utrpení. "Život v Iráku plyne dál, válce navzdory," shrnuje myšlenku výstavy autor projektu Stefano Carini, který v zemi vede fotografickou agenturu a hledá mladé talenty.

Na výstavě lze vidět tísnivý portrét muže zatčeného za zásobování Islámského státu i zdánlivě poklidné záběry z rodinného alba, pořízené v době vlády Saddáma Husajna.

Kontrast každodenní reality, na jejímž pozadí však dál zuří válečný konflikt, znázorňuje i Arkadyho fotka jedenáctiletého, na první pohled obyčejného chlapce. Plave si v azurově modré vodě, scéna vypadá idylicky, ale pojí se s ní nevšední příběh.

"Nawafa jsem našel v iráckém sirotčinci. Svěřil se mi, že jeho rodiče zahynuli, když džihádisté napadli jejich domov ve Fallúdži, a ostatní příbuzní se pak ze strachu k Islámskému státu přidali. Nawafovi se podařilo utéct a po nějaké době živoření na ulici se dostal až do sirotčince. Prokázal obrovskou odvahu a důvtip. Je to můj hrdina," vypráví fotograf.

Vyhrocené události roku 2014, kdy se povstalci z řad Islámského státu zmocnili vlády nad velkými iráckými městy, ve svém díle mapuje také Seivan Salimová. V DOXu vystavuje portréty patnácti jezídských žen, pocházejících z města Sindžár, po jehož obsazení teroristi povraždili všechny muže. Přes pět tisíc žen pak unesli a prodali jako sexuální otrokyně. Džihádisté považují jezídy za uctívače ďábla.

"Po dobytí města se některým ženám podařilo utéct a já jsem je pak přesvědčovala, že nemusí cítit hanbu, že to nebyla jejich chyba. Některé se mi otevřely a zvlášť silně na mě zapůsobilo svědectví pětadvacetileté dívky, která měla sedm dětí. Tři její malé dcery teroristé znásilnili a její šestiletý synek skončil ve výcviku bojovníků Islámského státu. Po útěku se znovu setkala jen s jedním ze svých dětí," popisuje autorka.

Uprchlice, které s focením souhlasily, vyobrazila v tradičních jezídských svatebních šatech se závojem přes obličej, aby zachovala jejich anonymitu.

Téma naděje, které prostupuje obrazy jedenáctiletého chlapce a jezídských žen, se ale iráckým dokumentaristům při každém focení najít nedaří. Ali Arkady ze své domoviny letos propašoval video zachycující irácké speciální jednotky, jak při dobývání města Mosulu z rukou Islámského státu mučí a popravují civilisty.

Záznamy, které později převzala světová média, pořídil jako válečný reportér v roce 2016. 

"Chtěl jsem je zobrazit pozitivně, jako hrdiny, a netušil jsem, čeho budu svědkem. Vojáci požadovali, abych smazal, co jsem natočil, ale to jsem přece nemohl. Vždyť spáchali válečný zločin. Když minulý měsíc irácký premiér prohlásil, že je pošle do vězení, cítil jsem, že se svým objektivem skutečně dokážu něco změnit," prozradil Arkady. Práce jeho i dalších iráckých fotografů zůstanou v DOXu až do ledna 2018.

autor: Tomáš Maca

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama