Mandát třiačtyřicetiletého světově uznávaného dirigenta bude pětiletý, nicméně obě strany očekávají, že budou chtít ve spolupráci pokračovat i v budoucnu. Novináře o tom v pondělí informoval generální ředitel ČF (České filharmonie) David Mareček.
"Můj vztah s Českou filharmonií je 25letý. Začínal jsem jako asistent, který se hodně díval a mnoho nedělal. A moc jsem toužil po tom, aby Česká filharmonie na své cestě dospěla k ještě krásnějším zítřkům… Náš vztah se vždy vyznačoval vzájemným respektem a vědomím toho, že na druhé straně dřímá úžasná kvalita a úžasný potenciál," uvedl na pondělní tiskové konferenci Jakub Hrůša.
Hrůša je od roku 2018 hlavním hostujícím dirigentem ČF. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků a v této funkci zůstane do roku 2029. Od letošního září se stane hudebním ředitelem Královské opery v Covent Garden v Londýně. Dříve působil jako hlavní hostující dirigent Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Philharmonia Orchestra v Londýně a Tokijského metropolitního symfonického orchestru. V roce 2023 byl oceněn jako Dirigent roku časopisu Opus Klassik, v roce 2024 dvakrát zvítězil na Gramophone Awards a je držitelem několika významných cen a čestných uznání v Německu, Velké Británii a České republice.
Ke konkrétním plánům ve funkci šéfdirigenta České filharmonie Jakub Hrůša na tiskové konferenci řekl, že by ČF rád reprezentoval v tom nejširším slova smyslu a s přitakáním kořenům, které s touto institucí sdílí. Chtěl by omezit počet dalších jiných hostování, ale nechat si pravidelné působení u Vídeňských filharmoniků, které ho těší. Stejně tak neplánuje opustit Královskou operu v Covent Garden. "Praha a Londýn jsou dvě místa, na nichž žiju a je to i má aktuální rodinná situace - a ještě mám to nebetyčné štěstí, že se v těchto dvou městech mohu zasazovat o blaho nejdůležitějších místních institucí hudby. Opera v Londýně je zásadně divadelní institucí a ČF je ve své podstatě koncertní institucí, takže se tato dvě angažmá mohou vzájemně obohacovat, k čemuž bych chtěl osobně přispět."
Semjon Byčkov loni na jaře oznámil odchod z čela prvního českého orchestru po završení své desáté sezony. Podle generálního ředitele orchestru Davida Marečka zažívá ČF pod Byčkovovým vedením nevídaný umělecký růst.
Rodák z Leningradu, dnešního Petrohradu, se stal čtvrtým zahraničním šéfdirigentem nejvýznamnějšího tuzemského orchestru od roku 1989. Před ním v této roli působili v letech 1993 až 1996 Němec Gerd Albrecht, ruský klavírní virtuos s islandským a švýcarským občanstvím Vladimir Ashkenazy (1997 až 2003) a v letech 2009 až 2012 izraelský dirigent Elijahu Inbal. Žádný se s ČF nerozešel v dobrém. Na rozdíl od některých svých předchůdců neměl americký umělec ruského původu Byčkov s ČF, která měla pověst "rebelského" orchestru s častými spory s vedením, žádné problémy.
Filharmonie 19. června koncertem na Hradčanském náměstí pod taktovkou dirigentky Dalie Stasevské uzavřela svou 129. sezonu. Symfonický orchestr sídlí v Praze v budově Rudolfina. Jedná se o příspěvkovou organizaci ministerstva kultury. Činnost zahájila koncertem 4. ledna 1896 pod vedením skladatele a dirigenta Antonína Dvořáka. Zazněly jeho vlastní skladby: Třetí slovanská rapsodie, Biblické písně, předehra Othello a Symfonie č. 9 Z Nového světa.
Prvním šéfdirigentem ČF byl Ludvík Vítězslav Čelanský. V čele orchestru stáli v minulosti Vilém Zemánek, Václav Talich, Rafael Kubelík, Karel Ančerl, Václav Neumann, Jiří Bělohlávek a Zdeněk Mácal.
Loňský rozpočet ČF činil 450 milionů korun. Přibližně 270 milionů poskytlo ministerstvo kultury, zhruba 80 milionů byl příspěvek sponzorů a dárců. Soběstačnost souboru byla kolem 41 procent rozpočtu.
