Recenze: Romance, nebo sado maso? Nicole Kidman hraje v nezvyklém erotickém dramatu

Erotický snímek Babygirl vypráví o vysoce postavené manažerce, která si začne románek se stážistou.
Nicole Kidman jako Romy.
Nicole Kidman jako Romy a Harris Dickinson v roli Samuela.
Nicole Kidman jako Romy a Harris Dickinson v roli Samuela.
Harris Dickinson jako Samuel. Zobrazit 20 fotografií
Foto: Bohemia MP
Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
22. 1. 2025 14:19
V první scéně filmu má Nicole Kidman orgasmus. V poslední také. Mezi oběma vyvrcholeními se ale mnohé změní. Drama Babygirl režisérky Haliny Reijn, které tento čtvrtek začnou promítat česká kina, si pohrává se zápletkami erotických thrillerů 80. a 90. let minulého století. Diváky i postavy však svádí na scestí – už tím, kolik jemné komiky a empatie tento snímek o sado maso hrátkách obsahuje.

Hrdinku Romy vidíme na onom začátku v posteli s manželem Jacobem, jehož ztvárnil Antonio Banderas. On ihned po výkonu usíná a Romy běží chodbou domu do vedlejší místnosti, kde ve spěchu uléhá břichem na zem, aby s pomocí online pornografie dokončila, co muž nezvládl.

Romy řídí firmu působící v oblasti robotiky a poněkud rutinně vypadá i její milostný život. Z všednodenního koloběhu ji uprostřed rušných manhattanských kulis vytrhne pes ohrožující jednoho z kolemjdoucích. Než se stihne vrhnout na vyděšenou protagonistku, objeví se mladík a zvíře zkrotí. Romy ještě netuší, že jde o stážistu Samuela z jejich společnosti, který se vzápětí pokusí "zkrotit" i ji.

Nizozemská herečka a režisérka Halina Reijn ve svém třetím režijním počinu plně využívá specifického charismatu Nicole Kidman. Obsadila ji do role, v níž se sex pojí nejen se vzrušením z neznámého, ale také s nebezpečím.

V podobných polohách se držitelka Oscara za film Hodiny průběžně objevuje v různých fázích kariéry - od raného snímku Úplné bezvětří z roku 1989 přes poslední dílo Stanleyho Kubricka Spalující touha, uvedené koncem tisíciletí, až po pět let starý seriál Sedmilhářky.

Jenže novinka Babygirl není zpodobněním toxického či nebezpečného vztahu. Hrátky s mladíkem Samuelem, který okamžitě vycítí, že by Romy mohla být partnerkou v tomto počínání, jsou pro vdanou a úspěšnou ženu především zvláštním vystoupením z komfortní zóny.

Manažerka hraná Nicole Kidman si začne románek se stážistou Samuelem v podání Harrise Dickinsona.
Manažerka hraná Nicole Kidman si začne románek se stážistou Samuelem v podání Harrise Dickinsona. | Foto: Niko Tavernise

Jejího manžela, divadelního režiséra Jacoba, zcela pohlcuje inscenace dramatu Heda Gablerová od Henrika Ibsena. Většinu času tráví na scéně zkoušením této slavné hry o ženě, která touží být šťastná a žít po svém, avšak společenské konvence jí to neumožňují. Aniž by si to Jacob uvědomil, náhle se v jeho životě vyskytnou dvě ženy, které se snaží o totéž.

Na rozdíl od Ibsenova společenskokritického a tragického díla je Babygirl mnohem uvolněnější počin.

Samuel staví Romy do situací mnohdy až roztomilého charakteru, třeba když se náhle objeví v podniku, kam si protagonistka zašla s kolegyněmi, a tajně jí objedná sklenici mléka. To, že ji hrdinka vypije, má v daný moment zvláštní náboj. Jde o předznamenání momentů, kdy bude stejnou tekutinu pít na zemi z misky - v úplně jiné poloze.

Babygirl si hraje s nápady a zápletkami snímků jako 9 a ½ týdne či Základní instinkt. Spíše než erotickým thrillerem je však romancí - či lépe řečeno antiromancí - o svérázném typu vnitřního osvobození.

Režisérka umí dát erotickou jiskru sexuálním scénám a vpašovat do nich trochu neklidu či nejistoty, ale zároveň i jistou potměšilost. Ta pramení ze skutečnosti, že žena, která se nechá submisivně stavět do různých pozic a aktivit, zároveň na mladíka Samuela nahlíží tak trochu mateřsky či snad jako na nového nezkušeného zaměstnance.

Film Babygirl začnou česká kina promítat tento čtvrtek. | Video: Bohemia Motion Pictures

Snímek se záměrně vyhýbá velkým dějovým zvratům, naopak se vyžívá v různých antiklimatických momentech. Jemnou ironii do mnoha scén dodává už přítomnost nasvícených stromečků a jiných vánočních dekorací.

Společenská kritika či satira se tu objevují spíše nenápadně a většina kouzla Babygirl spočívá ve vykreslení atmosféry nebo v práci s nejednoznačným vztahem, kde sice nejde o lásku, přesto tu probíhá cosi svým způsobem intimního. Něco, co přesahuje pudové potřeby či nutkavé naplnění vášně.

Babygirl je pozoruhodná už proto, že vynechává jednoznačnou morálku, nezaujímá jeden postoj či názor, nevypráví o nebezpečných mužích, ženách či vztazích, jen pozorovatelsky monitoruje terén a s nadhledem i citlivostí zkoumá, co se hrdinům přihodí.

Jde o další dílo revitalizující estetiku a motivy 90. let, jakých v poslední době vznikla spousta. Na rozdíl od leckteré konkurence se ale Babygirl nepokouší o razantní útok na patriarchát či korporátní smýšlení, vystačí si s postavami a sledováním toho, co se v nich průběžně mění.

Halina Reijn natočila spíše nenápadný film, který může divákům snadno proklouznout mezi prsty. Zdánlivě se v něm zase tolik nestane a obzvlášť ke konci jsou některé situace přece jen trochu modelové. Díky empatii a snaze o spíše tlumené vyprávění než o erotickou skandálnost si však zaslouží pozornost.

Oproti Ibsenově době, ale také éře temných thrillerů z 90. let vypráví Babygirl o světě, kde jediným východiskem pro ženu toužící po osvobození není smrt či sebevražda.

 

Právě se děje

Další zprávy