reklama
 
 

Anketa: Jaké bylo Futuretro od Tata Bojs? Prorazilo alternativě cestu do velkých vydavatelství

16. 11. 2017
Ve čtvrtek 16. 11. startuje turné, na kterém pražská skupina Tata Bojs přehraje písně z desky Futuretro. Přelomové album kapele vyšlo v roce 2000, v roce 2010 zvítězilo v anketě MF Dnes o nejlepší tuzemské album desetiletí. Jak ho hudebníci, producenti u hudební publicisti hodnotí dnes?

Antonín Kocábek
hudební publicista

Futuretro je zásadní a dosud stále nejlepší album Tata Bojs. Ti na něm jako první u nás smazali ostré hranice mezi alternativním rockem, vkusnými popovými písničkami a také (do té doby zcela izolovanou) elektronickou scénou.

Z lokální, studentsky nezávazné formace se tu Tata Bojs přehoupli do pozice kapely, která je široce respektovaná. Zároveň je album nasměrovalo k dnešní podobě, o niž je na velkých festivalech srovnatelný, ne-li ještě větší zájem než o zahraniční hvězdy. Překvapivě u nich tento úspěch přitom neznamenal pozvolnou rezignaci na kvalitativní úroveň hudby, jak tomu u kapel v podobném postavení bývá.

Zpětně je na albu pozoruhodné i to, jak zcela nenápadně poodkrylo muzikantskou invenci a skladatelsko-aranžérské schopnosti dříve zcela neznámého kytaristy a klávesisty Marka Doubravy.

Na osobní rovině ve mně album Futuretro vyvolává vzpomínky na pražský klub Delta či vynikající, multimediálně dotažená představení Tašou.

Klára Nemravová

webdesignérka, zpěvačka, rozhlasová dýdžejka, host Tata Bojs

Desku vnímám velmi nostalgicky. Mám ji samozřejmě spojenou s určitým obdobím svého života, takže je jednoduché dostat se s Futuretrem do minulosti. Když jsem ve studiu natáčela vokály, ani mě nenapadlo, že mě s Tata Bojs čeká dalších sedm let a dvě desky.

Na Futuretru je navíc největší počet mých oblíbených písniček, které přestály zkoušku časem - Geometrická, Žlutý křeslo, Vesmírná a Oba dva. Těším se, že je znova uslyším na koncertech.

Klára Nemravová zpívá s Tata Bojs Ramínka

Jakub Béreš

hudební publicista, Full Moon

Jako jedna z mála českých desek z přelomu tisíciletí rezonuje Futuretro i o dvě dekády později. Tata Bojs se s ním otevřely dveře do širokého mainstreamu, což se od té doby podobným alternativním kapelám příliš nedařilo.

V roce 2000 ve společnosti ještě převažoval technologický optimismus, který se projevoval i upozaďováním kytarové hudby. Tata Bojs ale českému posluchači ukázali, že když se kytary správně skloubí s elektronickými nástroji, dokážou znít stále svěže a nadčasově.

K tomu všemu tu kapela zazářila i po textařské stránce, když svými na první pohled odlehčenými slovními hříčkami nastínila přicházející nejistotu z digitální budoucnosti a pocit odcizení pramenící ze života v postmoderní společnosti - tedy témata, kterým dnes ve větší míře čelí umělci z generace mileniálů.

Michal Máka

marketing manager, Supraphon (dříve Warner Music)

Futuretro je pro mě srdeční záležitostí. Šlo o mé první pracovní setkání s Tata Bojs, začátek letitého přátelství se členy kapely a zároveň jeden z prvních projektů, na nichž jsem se podílel z pozice A&R (Artists and Repertoire) managera a výkonného producenta.

Futuretro je také album, které prorazilo ve své době cestu k velkým vydavatelstvím pro další alternativně znějící kapely. I když nejde o nejprodávanější ani cenami nejvíc ověnčené album Tata Bojs, bylo ve své době inspirací pro řadu dalších umělců a dnes má status kultovní desky.

Ondřej Ježek

zvukový mistr

Točil jsem s Tata Bojs několik demosnímků písní z téhle desky. Trochu jsem pak překousával, co se ve finále stalo s písní Lasičky, zbytek alba je ale super. Díky Dušanovi Neuwerthovi se tu kapele povedl velký skok od punku k popu. Na Futuretru se Tata Bojs osamostatnili a jasněji si definovali, kam chtějí směřovat. Beru ho tedy jako jednoznačný milník v jejich diskografii.

Jana Kománková

šéfredaktorka, Protišedi.cz

Pro Tata Bojs to tehdy byla přelomová věc - z alternativní, téměř obskurní party odkudsi z Hanspaulky nebo snad z Delty se najednou stala všeobecně známá kapela, na kterou slyší i tety z Čelákovic. Do té doby byli jen milou kuriozitou pro pražskou kavárnu, pak odstartovali své nejúspěšnější období a začali působit víc profi, aniž by přitom přestali "blbnout" a hrát si.

Radek Diestler

publicista, pracovník Muzea a archivu populární hudby

Futuretro je deska, která dobře charakterizuje svou dobu. Za prvé zvukem: připomíná mi  tehdejší ostražitý mír mezi příznivci elektronické taneční hudby a "vývojově starších žánrů", už tím, jak hezky pluje mezi oběma znesvářenými stranami.

Za druhé osudem: Tata Bojs tehdy přecházeli od Indies Records k Warner Music. Na podobné přesuny se hledívalo s obavou, aby velké vydavatelství nepředělalo kapelu k obrazu svému a nevyrobilo z ní paskvil. Dopadlo to ale dobře a Tata Bojs zůstali celí.

Deska navíc zviditelnila Dušana Neuwertha - tehdy nové, dnes už zavedené jméno mezi českými producenty. Dlouho jsem Futuretro neslyšel, při téhle přiležitosti jsem si ho pustil, a jak říkal náš fotograf v Rock&Popu, pan Vojtíšek: "Celkový dojem veskrze příznivý."

Dušan Neuwerth

hudební producent

Na Futuretro mám hodně osobní vzpomínky. Byl jsem tehdy nováčkem v nahrávacím studiu Sono a při práci na téhle desce jsem se s kapelou poznal. Spousta nápadů se při natáčení realizovala naprosto šíleným způsobem, protože tam pro nás všechny bylo tolik nových věcí, techniky, přístupů a hostů. Výsledkem je ale album, které kapele i mně osobně změnilo život.

Na nadcházející turné se opravdu hodně těším, stejně tak na hosty, protože to jsou lidé, se kterými se už tak často nevídám. Už teď při zkoušení jsem cítil skoro až slavnostní náladu, hlavně když Marek Doubrava začal hrát na starý syntezátor Vermona píseň Ramínka.

Jiří Špičák

hudební dramaturg, Radio Wave

Futuretro pro mě bude navždycky svázané s celou řadou paradoxů, kterým je už dnes těžké uvěřit: koupil jsem si ho na CD, za vlastní peníze a na základě pochvalné recenze v papírovém časopise. Byla to jedna ze dvou možností, jak si cokoliv nového poslechnout - ta druhá spočívala v cestě do knihovny.

Zpětně si trochu myslím, že právě nedostatek nové hudby způsobil, že jsem si Futuretro zamiloval - moc jsem toho tenkrát neznal a kvůli neznalosti mi spousta konzervativních věcí připadala neoposlouchaná a kreativní. Spojení samplerů s kytarami bylo čerstvé, Mardošovy slovní hříčky mi připadaly docela na úrovni, ale hlavně - byl jsem ochotný se deskou prokousat, i když mi na první poslech nesedla.

Nemyslím si, že by Futuretro zestárlo nějak výrazně dobře, zpětně se na něm dá ocenit snad jenom snaha nabourat hranice mezi alternativou a mainstreamem, které se v českém kontextu ještě pořád z různých důvodů drží.

V kontextu jejich zbylé diskografie sice Futuretro společně s Ukončete nás! zůstává nejlepší deskou Tata Bojs, jinak je ale dnes už zjevné, že je skutečně jenom kapelou lokálního významu. K dobru jí přičtěme, že si to uvědomuje.

autor: Martin Zoul | 16. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama