Bavíte se super? oslovil publikum Lešek Wronka, který uváděl úvodní cenu, objev roku. Přece ten, co jsou s Petrem Šiškou v poslední době autoři mých hitů - jak pravila v jednom rozhovoru Helena Vondráčková.
Předpokládáme, že s tím Šiškou, který je v poslední době skrze firmu Petarda Production vlastníkem Andělů. Který byl spoluautorem scénáře a který je obviňován z toho, že nikdo neví, kdo vlastně v Akademii populární hudby zasedá.
Žaloby možno stáhnout. Akademie nejenže je anonymní, Akademie prostě vyšuměla; snad kromě obligátního děkování. Zbyl pocit, že duchem v tomhle stroji je jakýsi velmi špatný autistický produkční a výtečný milovník perverzity.
Kdo vlastně vyhrál
Onu cenu za objev roku dostali Clou, uječený, zvukově napulírovaný pseudopunk bez sebemenší stopy autentičnosti. Jediné kritérium na objev roku, které by snad mohli splňovat, je to, že se loni objevili - nebo spíš že je loni někdo akademikům objevil. Symbolické.
Clou pak za svůj song Island Sun pobrali i cenu za skladbu roku. Demiurg českého popu Michal Horáček si předtím zafilozofoval, že skladba roku je píseň, která bude ještě příštím generacím vyprávět, jak jsme žili. Vzkaz Návštěvníkům: Tak hrozné to přece jen nebylo.
O hudbu ten večer nešlo ani v poslední řadě, přesto pro pořádek i jména dalších vítězů. Nad tím, jak jsou či nejsou "překvapivá", kolik cen kdo pobral a kolik měřilo pódium, nechme spekulovat andělského mediálního partnera Mafru - respektive MF Dnes a iDnes. Jednotlivosti nic nemění na systému.
Proto jen konstatujme, že DVD roku mají Tata Bojs za Nano tour. Album roku v kategorii pop & dance natočili Monkey Business, v kategorii hip hop & r'n'b získal Anděla Orion a v kategorii rock Lenka Dusilová.
Cenu za videoklip roku má Cukr v podání Anny K, událostí roku se stal festival Colours of Ostrava a skupinou roku jsou Chinaski. Zpěvákem roku není Dan Bárta, ale Petr Kolář, zpěvačkou roku se stala Lenka Dusilová. Do Síně slávy vstoupil Radim Hladík. Charitativní událostí roku byl koncert Aneta pro Světlušku.
Pak že se o dobročinnosti nemluví. Ani na duchovno se nezapomíná, když je pozván převor břevnovského kláštera a jako alibi též úspěšný český paralympionik.
Firmy, firmy, firmy
Než jsme se ovšem tohle všechno dozvěděli a zhlédli, museli jsme od "průvodce večera" Martina Hrdinky zkousnout několik pokusů o vtip a hlavně spoustu sponzorských jmen. Firma, to bylo totiž to nejpodstatnější slovo celého večera.
Každá cena měla vlastního patrona a byl to asi nejkreativnější bod celé ceremonie. Naznačit skupině roku cosi tím, že sponzorem jejich kategorie byly Ostravské opravny a strojírny, to je věru rafinované. Nemluvě o Coca Cole a kategorii hip hop & r'n'b.
Vždyť i vítězný rapper Orion se zmohl jen na státotvorné děkovaní. Měl na to ovšem jen dvacet vteřin, stejně jako ostatní vítězové - snad aby ten večírek moc nerušili.
V téhle prapodivně mdlé a nijaké atmosféře divně fungovala většina vystupujících: včetně takových koncertních es jako Tata Bojs s Ahn Triem či Čechomor. Převažujícím asistentkám z firem evidentně mnohem víc vyhovovalo spojení Helena Zeťová a Doga - skladba Janet Jackson v úpravě pro Kiss revival - a bokovky s bílým tričkem bez rukávů.
Quo vadis
Obraz (českého) showbyznysu, jímž by snad každé oborové ceny měly být, nijak nevyostřili a nevyjasnili ani "táta českýho bigbítu" Petr Janda, ani Franz Straka - byť se nám hysterickým zvoláním "že nemáme jen supr sportovce, ale i supr muzikanty" snažil hodně napovědět.
Snad jen tři "headlineři" dostáli zadání. Pavel Bém, jenž v úvodu hodlal poručit větru dešti, a Oskar Petr, který zapěl se skupinou Fabrica Atomica jakési medley svých největších hitů v supr strašlivém podání - snad na důkaz, že zkazit lze cokoli. Nepopíráme ovšem, že se na tom mohl podepsat i příšerný zvuk.
Každopádně úplně nejlíp to vystihl Katapult, jenž se up-to-date tázal: Co děti, mají si kde hrát? Mají, mají - a Akademii ani jí adorované a jejími členy vyráběné produkty k tomu nepotřebují. To je jediná pozitivní zpráva. Život je jinde.
