Novou generální ředitelkou Národní galerie v Praze bude Alicja Knastová

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 10. 2020 13:38
Alicja Knastová z Polska bude novou generální ředitelkou Národní galerie v Praze. Jméno vítěze výběrového řízení v úterý oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ve finále byli ještě ředitel galerie Plato Ostrava Marek Pokorný a Jiří Fajt, který už galerii pět let vedl.
Alicja Knastová.
Alicja Knastová. | Foto: ČTK/PAP/Andrzej Grygiel

"To, co představila paní Knastová, mi dnes pro Národní galerii připadá úplně zásadní. Neustále zdůrazňuje, že je třeba se zbavovat rutiny, dostat do muzeí a galerií lidi, kteří tam ještě dnes mají daleko, a oslovit mladé, což dokázala úspěšnými akcemi v Polsku. Především dokázala vybudovat v Katovicích Slezské muzeum a zvýšit jeho návštěvnost více než desetkrát. Také získala ocenění od Metropolitního muzea v New Yorku a Asociace muzeí v Nizozemí," vypočítal ministr Zaorálek.

Bývalá ředitelka Slezského muzea v Katovicích Knastová nastoupí 1. ledna 2021 s mandátem na šest let. "Doba pandemie je velni obtížná, bude důležité zabývat se přístupností sbírek a zároveň tím, aby mladí lidé, kteří se narodili v éře internetu, chodili do galerií. Právě tito lidé budou za nějakých dvacet let rozhodovat o tom, zdali se tento segment kultury bude rozvíjet," říká Knastová.

Přesun do Prahy spolu s rodinou plánuje od ledna. "Bude tomu předcházet proces předávání, který je v kulturních institucích velmi důležitý. Co se týče jazyka, zatím nemám odvahu na to, abych odpovídala v češtině, ale v češtině si třeba čtu a věřím, že budu schopna brzy komunikovat," dodala.

Kvůli náhlému loňskému odvolání ředitele Národní galerie v Praze (NGP) Fajta měla galerie rok a půl dočasné vedení. Loni v dubnu Fajta spolu s ředitelem Muzea umění Olomouc Michalem Soukupem zbavil funkce tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Oba odvolal s odkazem na údajná hospodářská pochybení a podal na ně trestní oznámení.

Policie později obě trestní oznámení odložila a Česká republika se Fajtovi za odvolání z funkce ředitele omluvila. Staněk po odvolání Fajta pověřil vedením Národní galerie ekonoma Ivana Morávka a vypsal výběrové řízení na Fajtova nástupce.

Nový ministr Zaorálek po svém nástupu na ministerstvo kultury zrušil konkurz vyhlášený Staňkem, z vedení galerie odvolal Morávka a řízením galerie pověřil Anne-Marii Nedomu, manželku ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy. V dubnu pak vyhlásil výběrové řízení.

V srpnu kandidáti prošli výběrovým řízením, při němž se zjišťuje třeba jejich jednání v různých modelových situacích, zkouší se práce v týmu nebo se skládají psychodiagnostické testy. Mezitím jejich koncepce, které předkládali komisi, ministerstvo kultury poslalo několika osloveným zahraničním expertům z vídeňské Albertiny či Metropolitního muzea v New Yorku.

Muzeoložka a muzikoložka Alicja Knastová vystudovala Univerzitu Adama Mickiewicze v Poznani, v současné době dokončuje doktorát na London Metropolitan University - School of Art, Architecture and Design. Řídila nebo spolupracovala na více než stovce výstav. V současné době pracuje mimo jiné jako konzultantka pro Muzeum polské historie nebo Muzeum velkopolského povstání.

Video: Stát mě odstřelil kulometem, bylo to na objednávku Zemana, říká Fajt

Obvinili mě za bílého dne, poškození mého jména bylo silné. Omluvu od Staňka neočekávám, doufám, že zmizí v propadlišti dějin, říká Jiří Fajt. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 6 minutami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 1 hodinou

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy