A tak jsme ho vylákali lstí. Český kriminalista v knize líčí, jak na Balkáně lovil válečné zločince

Jiří Pšenička
25. 8. 2017 13:58
Kniha Vyšetřovatel s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost, která právě míří do obchodů, nabízí unikátní svědectví českého kriminalisty Vladimíra Dzura, jenž téměř deset let “lovil” válečné zločince v bývalé Jugoslávii. ”Chtěl jsem zachytit příběhy lidí, s nimiž jsem se setkal a kteří se nám často při výsleších se slzami v očích svěřovali s prožitými krutostmi,” říká Dzuro.
Vladimír Dzuro (uprostřed v tmavých brýlích) čte zatýkanému bývalému starostovi Vukovaru Slavku Dokmanovićovi (vlevo) práva obviněného.
Vladimír Dzuro (uprostřed v tmavých brýlích) čte zatýkanému bývalému starostovi Vukovaru Slavku Dokmanovićovi (vlevo) práva obviněného. | Foto: Fotoarchiv plk. Davida S. Jonese

Pokud se do knihy Vyšetřovatel s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost čtenář ponoří, po jisté době musí uznat, že jde o velmi slušně napsanou detektivku plnou zápletek, riskantních akcí, složitého vyhledávání svědků, pátrání po pachatelích i jejich motivech. Nechybí ani honičky v autech.

Podstatný rozdíl oproti běžné tvorbě je v tom, že toto není žádná fikce, což je také největší hodnota knihy. 

Autor, kladenský rodák Vladimír Dzuro, jenž kdysi pracoval jako kriminalista v pražských Vršovicích a posléze v Národní ústředně Interpolu, tu popisuje i svůj vlastní dobrodružný život.

Po roce 1995 byl součástí týmu, který řešil válečné zločiny spáchané v Chorvatsku na Chorvatech. V roli vyšetřovatele haagského Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii hledal se svými kolegy na Balkáně osoby zodpovědné za nejhorší masakry od druhé světové války.

Před očima čtenářů tak po více než dvou dekádách v plné syrovosti znovu ožívají kruté příběhy, které česká veřejnost i v dobách největšího válečného běsnění vnímala jen díky televiznímu a novinovému zpravodajství.

"Chtěl jsem zachytit příběhy lidí, s nimiž jsem se setkal a kteří se nám často při výsleších se slzami v očích svěřovali s prožitými krutostmi," vysvětluje Dzuro webu Aktuálně.cz hlavní motivaci pro napsání knihy.

Masakr za vepřínem

Chtěl také přiblížit nelehkou práci vyšetřovatelů a právníků, kteří s hledáním válečných zločinců pomáhali.

"Co jsem tehdy na Balkáně dělal, v Česku nikdo moc nevěděl. A já si řekl, že by to lidi možná mohlo zajímat," dodává autor, jenž od roku 2004 žije v New Yorku a vede tam kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN. Mimo jiné tak dnes vyšetřuje korupci u mírových sil OSN po celém světě.

Dzurova kniha je cenný zdroj informací

Obal knihy

Před soud se nakonec dostalo 160 dalších strůjců balkánského násilí včetně někdejšího srbského vůdce Slobodana Miloševiće, kterého zatýkal a do Haagu v roce 2001 přepravoval Dzurův kolega Kevin Curtis. I jeho svědectví je součástí knihy, stejně jako velmi otevřený příspěvek Anny Richterové, někdejší české prokurátorky působící v Haagu.

Když k tomu přičteme předmluvu bývalé hlavní prokurátorky Carly del Ponteové a někdejšího chorvatského prezidenta Stjepana Mesiće, můžeme Dzurovu knihu chápat jako poměrně cenný zdroj informací pro všechny, které zajímá historie a nechtějí balkánský konflikt vnímat jen jako heslo v encyklopedii. 

Nejznámější z balkánských zvěrstev je příběh bosenské Srebrenice, kde Srbové v roce 1995 zavraždili přes osm tisíc místních muslimů. Dzurova kniha se ale točí hlavně kolem masakru, jenž se odehrál už v listopadu 1991 nedaleko Vukovaru na východě země. Před válkou tam téměř polovinu obyvatelstva tvořili Srbové.

Násilné střety obou etnik vyvrcholily dvouměsíční bitvou o Vukovar, po které Srbové podporovaní Jugoslávskou lidovou armádou i srbskými paravojenskými oddíly nakonec převzali vládu nad městem. Zhruba tři stovky zbylých Chorvatů, marně čekající na evakuaci v místní nemocnici, srbští vojáci odvlekli na prasečí farmu do nedalekého Ovčare. Většinu postříleli a naházeli do hromadného hrobu.

Dzuro a jeho kolegové hledali svědky popravy a zároveň veškeré důkazy, které by usvědčily pravděpodobné pachatele.

Čtenář má šanci nahlédnout do práce při exhumaci těl obětí, tehdy ostře sledované nejen místními politiky a médii, i do procesů, které měly vést k dopadení strůjců masakru.

Vyšetřování vukovarské tragédie se odehrávalo v době, kdy sice haagský tribunál už několik let pracoval, váleční zločinci se ale spravedlnosti bez větších problémů vyhýbali a v ústraní si užívali pohodového života. Připravená věznice v nizozemském Scheveningenu zela prázdnotou.

Lstí polapený starosta Dokmanović

Přišla ale velmi zásadní událost. Vladimíru Dzurovi se náhodně podařilo získat informace o aktuálním místě pobytu někdejšího starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće, jenž se měl na běsnění na Ovčare osobně podílet. Jeho jméno bylo totiž na seznamu obžalovaných. Šlo však o tajnou obžalobu, o níž kromě soudce, tehdejší hlavní haagské prokurátorky Louisy Arbourové a týmu vyšetřovatelů nikdo jiný nevěděl.

Dzuro s kolegy vymysleli plán, jak v Srbsku skrytého Dokmanoviće vylákat na chorvatské území Východní Slavonie, spravované OSN. Začala operace s krycím názvem Květinka. Nastražená past po několika měsících příprav nakonec opravdu sklapla a exstarosta Vukovaru byl za asistence polského komanda GROM zatčen a letecky dopraven do Haagu.

Rozhovor s dokumentaristou Vítem Klusákem o Daliborkovi
25:02
Rozhovor s dokumentaristou Vítem Klusákem o Daliborkovi | Video: dvtv

Byl to zásadní zlom v honu na válečné zločince, který veřejně ocenil i tehdejší americký prezident Bill Clinton či generální tajemník NATO Javier Solana. Celý tento detektivní příběh nakonec skončil bez rozsudku Dokmanovićovou sebevraždou v nizozemské vazební věznici.

Dzuro začal s psaním po dvaceti letech i proto, že od svých nadřízených nedostal patřičné povolení. "Lepší časy nastaly po změně ve vedení našeho úřadu, ale zejména po vydání úspěšné knihy britského novináře Juliana Borgera, v níž operaci Květinka popisuje jako zcela klíčový úspěch pro budoucnost haagského tribunálu," vysvětluje Dzuro, jenž Borgerovi s napsáním kapitoly o Květince pomáhal.

Nové tažení nacionalismu

Dzuro v knize líčí i svá setkání s vyšetřovanými expolitiky. Vypráví o pozadí raketového útoku na Záhřeb či o blokádě a dělostřelecké palbě na starobylý Dubrovník i o svém pobytu ve válkou decimovaném bosenském Sarajevu.

Exhumace těl v Ovčare u Vukovaru.
Exhumace těl v Ovčare u Vukovaru. | Foto: Grada

"Často jsem přemýšlel, co ke konci 20. století na jihu Evropy přimělo národy, které spolu po desetiletí žily jako přátelé a bratři, otevřít staré rány. Co začalo obtěžováním, měnilo se v bití. Bití se změnilo v zabíjení a všechno skončilo vzájemným vyvražďováním. Ani po více než čtvrt století po rozpadu Jugoslávie srbská i chorvatská nacionalistická ultrapravice nepřestala mezi frustrovanou mládeží rozdmýchávat nenávist a vyvolávat démony balkánských válek z devadesátých let," píše v závěru své knihy Vladimír Dzuro.

Je přesvědčený, že balkánské masakry se mohou kdykoliv a kdekoliv opakovat. Krvelačný nacionalismus Evropu neopustil.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Zemřel autor dobrodružných bestsellerů Clive Cussler

Ve věku 88 let zemřel americký autor dobrodružných knih Clive Cussler, který po celém světě prodal desítky milionů výtisků svých knih spojených s postavou hlavního hrdiny, oceánografa Dirka Pitta. O jeho pondělním úmrtí ve středu informovala agentura AP. Cusslerovy bestsellery vyšly ve více než 40 jazycích, včetně češtiny.

Cussler je autorem více než 80 dobrodružných románů, největšího ohlasu však dosáhla série inspirovaná jeho vlastním vášnivým zájmem o hledání lodních vraků. Hlavním hrdinou více než dvacítky knih učinil autor své alter ego Dirka Pitta, který řeší detektivní případy, pátrá po ztracených pokladech na dně oceánů a snaží se rozplést záhadné mocenské konspirace.

"Předlohou pro Dirka jsem byl já sám. Oba jsme stejně vysocí a máme zelené oči… Jediný rozdíl je, že on to umí lépe se ženami a že zestárl jen o deset let, zatímco já o 50," řekl Cussler v jednom z rozhovorů, z nějž citoval server BBC.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Basketbalistky USK na závěr Euroligy vyhrály v Braine

Basketbalistky USK zakončily základní část Evropské ligy bezbroblémovým vítězstvím 89:65 na palubovce belgického Braine. Pražanky měly postup do čtvrtfinále jistý už před zápasem, ale jméno soupeře pro play off se dozví až po administrativní dohře skupiny B, jejíž závěr zkomplikovalo šíření koronaviru na severu Itálie.

Pražanky, které v Eurolize obhajují bronzové medaile, na úvod play off čeká třetí tým skupiny B, ale jeho jméno zatím neznají. Šoproň totiž kvůli obavám ze situace na severu Itálie odmítla nastoupit k utkání posledního kola na palubovce Schia.

Zápas byl stejně jako utkání skupiny A mezi Benátkami a Rigou nejprve přeložen na čtvrtek a přesunut do Lublaně. Dnes však evropská sekce FIBA informovala o tom, že oba duely byly zrušeny a o případné kontumaci bude vedení soutěže teprve rozodovat.

Na dnešní výhře USK, který měl už před zápasem jisté druhé místo v tabulce, se 21 body podílela pivotka Brionna Jonesová, dalších 17 bodů přidala Kateřina Elhotová. Pražanky zakončily skupinu s bilancí 12 výher a dvou porážek, které jim obě nachystal obhájce titulu a vítěz skupiny Jekatěrinburg.

První utkání čtvrtfinále hraného na dvě vítězství jsou na programu 11. března, odvety pak 18. března a případné třetí zápasy 25. března. Závěrerčný turnaj Final Four, o jehož pořadateli se bude teprve rozhodovat, by se pak měl uskutečnit od 17. dubna do 19. dubna.

Evropská liga basketbalistek - 14. kolo:

Skupina A:

Castors Braine - USK Praha 65:89 (16:26, 33:51, 45:75)

Nejvíce bodů: Siksnuiteová 13, Trahanová-Davisová 12, Wallaceová 8 - Jonesová 21, Elhotová 17, Oblaková 15. Fauly: 17:11. Trestné hody: 12/10 - 10/7. Trojky: 5:6. Doskoky: 31:49.

Jekatěrinburg - Cukurova 112:37, Orenburg - Bourges 74:65.

1. Jekatěrinburg 14 13 1 1258:851 27
2. USK Praha 14 12 2 1199:846 26
3. Orenburg 14 9 5 938:911 23
4. Bourges 14 8 6 969:961 22
5. Castors Braine 14 3 11 922:1073 17
6. Benátky 13 4 9 780:961 17
7. Cukurova 14 3 11 787:1177 17
8. Riga 13 3 10 866:939 16

Skupina B:

Dynamo Kursk - Gdyně 64:58, Lyon - Fenerbahce Istanbul 78:65, Montpellier - Girona 45:57.

1. Fenerbahce Istanbul 14 11 3 1003:838 25
2. Lyon 14 8 6 1020:984 22
3. Montpellier 14 7 7 969:980 21
4. Dynamo Kursk 14 7 7 957:993 21
5. Girona 14 6 8 904:913 20
6. Schio 13 7 6 774:793 20
7. Šoproň 13 6 7 803:826 19
8. Gdyně 14 3 11 926:1029 17
Další zprávy