A tak jsme ho vylákali lstí. Český kriminalista v knize líčí, jak na Balkáně lovil válečné zločince

Jiří Pšenička
25. 8. 2017 13:58
Kniha Vyšetřovatel s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost, která právě míří do obchodů, nabízí unikátní svědectví českého kriminalisty Vladimíra Dzura, jenž téměř deset let “lovil” válečné zločince v bývalé Jugoslávii. ”Chtěl jsem zachytit příběhy lidí, s nimiž jsem se setkal a kteří se nám často při výsleších se slzami v očích svěřovali s prožitými krutostmi,” říká Dzuro.
Vladimír Dzuro (uprostřed v tmavých brýlích) čte zatýkanému bývalému starostovi Vukovaru Slavku Dokmanovićovi (vlevo) práva obviněného.
Vladimír Dzuro (uprostřed v tmavých brýlích) čte zatýkanému bývalému starostovi Vukovaru Slavku Dokmanovićovi (vlevo) práva obviněného. | Foto: Fotoarchiv plk. Davida S. Jonese

Pokud se do knihy Vyšetřovatel s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost čtenář ponoří, po jisté době musí uznat, že jde o velmi slušně napsanou detektivku plnou zápletek, riskantních akcí, složitého vyhledávání svědků, pátrání po pachatelích i jejich motivech. Nechybí ani honičky v autech.

Podstatný rozdíl oproti běžné tvorbě je v tom, že toto není žádná fikce, což je také největší hodnota knihy. 

Autor, kladenský rodák Vladimír Dzuro, jenž kdysi pracoval jako kriminalista v pražských Vršovicích a posléze v Národní ústředně Interpolu, tu popisuje i svůj vlastní dobrodružný život.

Po roce 1995 byl součástí týmu, který řešil válečné zločiny spáchané v Chorvatsku na Chorvatech. V roli vyšetřovatele haagského Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii hledal se svými kolegy na Balkáně osoby zodpovědné za nejhorší masakry od druhé světové války.

Před očima čtenářů tak po více než dvou dekádách v plné syrovosti znovu ožívají kruté příběhy, které česká veřejnost i v dobách největšího válečného běsnění vnímala jen díky televiznímu a novinovému zpravodajství.

"Chtěl jsem zachytit příběhy lidí, s nimiž jsem se setkal a kteří se nám často při výsleších se slzami v očích svěřovali s prožitými krutostmi," vysvětluje Dzuro webu Aktuálně.cz hlavní motivaci pro napsání knihy.

Masakr za vepřínem

Chtěl také přiblížit nelehkou práci vyšetřovatelů a právníků, kteří s hledáním válečných zločinců pomáhali.

"Co jsem tehdy na Balkáně dělal, v Česku nikdo moc nevěděl. A já si řekl, že by to lidi možná mohlo zajímat," dodává autor, jenž od roku 2004 žije v New Yorku a vede tam kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN. Mimo jiné tak dnes vyšetřuje korupci u mírových sil OSN po celém světě.

Dzurova kniha je cenný zdroj informací

Obal knihy

Před soud se nakonec dostalo 160 dalších strůjců balkánského násilí včetně někdejšího srbského vůdce Slobodana Miloševiće, kterého zatýkal a do Haagu v roce 2001 přepravoval Dzurův kolega Kevin Curtis. I jeho svědectví je součástí knihy, stejně jako velmi otevřený příspěvek Anny Richterové, někdejší české prokurátorky působící v Haagu.

Když k tomu přičteme předmluvu bývalé hlavní prokurátorky Carly del Ponteové a někdejšího chorvatského prezidenta Stjepana Mesiće, můžeme Dzurovu knihu chápat jako poměrně cenný zdroj informací pro všechny, které zajímá historie a nechtějí balkánský konflikt vnímat jen jako heslo v encyklopedii. 

Nejznámější z balkánských zvěrstev je příběh bosenské Srebrenice, kde Srbové v roce 1995 zavraždili přes osm tisíc místních muslimů. Dzurova kniha se ale točí hlavně kolem masakru, jenž se odehrál už v listopadu 1991 nedaleko Vukovaru na východě země. Před válkou tam téměř polovinu obyvatelstva tvořili Srbové.

Násilné střety obou etnik vyvrcholily dvouměsíční bitvou o Vukovar, po které Srbové podporovaní Jugoslávskou lidovou armádou i srbskými paravojenskými oddíly nakonec převzali vládu nad městem. Zhruba tři stovky zbylých Chorvatů, marně čekající na evakuaci v místní nemocnici, srbští vojáci odvlekli na prasečí farmu do nedalekého Ovčare. Většinu postříleli a naházeli do hromadného hrobu.

Dzuro a jeho kolegové hledali svědky popravy a zároveň veškeré důkazy, které by usvědčily pravděpodobné pachatele.

Čtenář má šanci nahlédnout do práce při exhumaci těl obětí, tehdy ostře sledované nejen místními politiky a médii, i do procesů, které měly vést k dopadení strůjců masakru.

Vyšetřování vukovarské tragédie se odehrávalo v době, kdy sice haagský tribunál už několik let pracoval, váleční zločinci se ale spravedlnosti bez větších problémů vyhýbali a v ústraní si užívali pohodového života. Připravená věznice v nizozemském Scheveningenu zela prázdnotou.

Lstí polapený starosta Dokmanović

Přišla ale velmi zásadní událost. Vladimíru Dzurovi se náhodně podařilo získat informace o aktuálním místě pobytu někdejšího starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće, jenž se měl na běsnění na Ovčare osobně podílet. Jeho jméno bylo totiž na seznamu obžalovaných. Šlo však o tajnou obžalobu, o níž kromě soudce, tehdejší hlavní haagské prokurátorky Louisy Arbourové a týmu vyšetřovatelů nikdo jiný nevěděl.

Dzuro s kolegy vymysleli plán, jak v Srbsku skrytého Dokmanoviće vylákat na chorvatské území Východní Slavonie, spravované OSN. Začala operace s krycím názvem Květinka. Nastražená past po několika měsících příprav nakonec opravdu sklapla a exstarosta Vukovaru byl za asistence polského komanda GROM zatčen a letecky dopraven do Haagu.

Rozhovor s dokumentaristou Vítem Klusákem o Daliborkovi
25:02
Rozhovor s dokumentaristou Vítem Klusákem o Daliborkovi | Video: dvtv

Byl to zásadní zlom v honu na válečné zločince, který veřejně ocenil i tehdejší americký prezident Bill Clinton či generální tajemník NATO Javier Solana. Celý tento detektivní příběh nakonec skončil bez rozsudku Dokmanovićovou sebevraždou v nizozemské vazební věznici.

Dzuro začal s psaním po dvaceti letech i proto, že od svých nadřízených nedostal patřičné povolení. "Lepší časy nastaly po změně ve vedení našeho úřadu, ale zejména po vydání úspěšné knihy britského novináře Juliana Borgera, v níž operaci Květinka popisuje jako zcela klíčový úspěch pro budoucnost haagského tribunálu," vysvětluje Dzuro, jenž Borgerovi s napsáním kapitoly o Květince pomáhal.

Nové tažení nacionalismu

Dzuro v knize líčí i svá setkání s vyšetřovanými expolitiky. Vypráví o pozadí raketového útoku na Záhřeb či o blokádě a dělostřelecké palbě na starobylý Dubrovník i o svém pobytu ve válkou decimovaném bosenském Sarajevu.

Exhumace těl v Ovčare u Vukovaru.
Exhumace těl v Ovčare u Vukovaru. | Foto: Grada

"Často jsem přemýšlel, co ke konci 20. století na jihu Evropy přimělo národy, které spolu po desetiletí žily jako přátelé a bratři, otevřít staré rány. Co začalo obtěžováním, měnilo se v bití. Bití se změnilo v zabíjení a všechno skončilo vzájemným vyvražďováním. Ani po více než čtvrt století po rozpadu Jugoslávie srbská i chorvatská nacionalistická ultrapravice nepřestala mezi frustrovanou mládeží rozdmýchávat nenávist a vyvolávat démony balkánských válek z devadesátých let," píše v závěru své knihy Vladimír Dzuro.

Je přesvědčený, že balkánské masakry se mohou kdykoliv a kdekoliv opakovat. Krvelačný nacionalismus Evropu neopustil.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Národní pouť k výročí sv. Ludmily pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát

Národní pouť k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily v Tetíně na Berounsku dnes pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát Christoph Schönborn. Jde o jednu z hlavních částí programu. Přijelo několik tisíc věřících. Mše se konala na louce na kraji obce. Dopravu návštěvníků zajišťovala i kyvadlová autobusová doprava, přijeli také lidé v Moravy, někteří byli v krojích.

Starosta Tetína a předseda spolku Svatá Ludmila Martin Hrdlička při zahájení mše řekl, že čeští historici a genealogové zjistili, že je kardinál Schönborn přímým potomkem svaté Ludmily. "Proto jsme připravili certifikát, který tuto skutečnost dokládá," dodal Hrdlička.

Schönborn se narodil na zámku Skalka, v roce 1945 byla jeho rodina vysídlena v rámci odsunu Němců, poté žila převážně v Rakousku. Papežský legát je jmenovaný přímo papežem při mimořádných příležitostech. Schönborn také v Tetíně vyřídil osobní pozdravy od papeže Františka. V úvodní části mše se s věřícími pomodlil česky, i když nejprve zmínil, že přes své předsevzetí se česky nenaučil.

Pouť začala v pátek přivezením lebky české světice z Prahy, dnes odpoledne bude vystavena v místním kostele svaté Ludmily. Dnešní program doplní koncert, výstava i vyhlášení celosvětového srazu Ludmil a Bořivojů. Přemyslovský kníže Bořivoj byl Ludmiliným manželem.

Příběh zakladatelky přemyslovské dynastie a babičky svatého Václava dnes připomene i prezentace poutní cesty po stopách Ludmiliných potomků nebo loutkové ztvárnění legendy o této světici. Národní pouť pokračuje i v neděli.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

V Paříži dokončili zabezpečovací práce na katedrále Notre-Dame

V Paříži skončily práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily v sobotu francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

"Práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, které začaly 16. dubna 2019 (den po požáru), byly úspěšně završeny v souladu se stanoveným harmonogramem," citovala agentura AFP z úředního komuniké. Katedrála je nyní zcela zabezpečená. Předchozí fáze zahrnovala odstranění lešení, které bylo na místě v době požáru, odmontování a odvoz velkých varhan, zkoušky čištění ve dvou kaplích, instalaci opěr pod oblouky, zajištění místa, kde trojlodím katedrály prochází příčná loď, a roztřídění a odklizení ruin.

Souběžně s tím se připravovala fáze obnovy, uvádí komuniké. První restaurační práce by měly začít nadcházející zimu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že rekonstrukce katedrály by měla být hotova do pěti let. Podle AFP už je ale jasné, že se stavební práce nepodaří ve stanovené lhůtě dokončit.

V hlavní lodi katedrály se má 16. dubna 2024 znovu sloužit mše, jak loni v prosinci oznámil generál Jean-Louis Georgelin. Tohoto bývalého náčelníka generálního štábu Macron před časem pověřil dohledem nad rekonstrukcí chrámu. Nyní se připravuje vypsat řízení na výběr podniků, které se budou na obnově chrámu podílet. Na začátku září také podle komuniké začalo hloubkové čištění interiérových stěn a podlah.

Světoznámou architektonickou a církevní památku v srdci Paříže zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části této středověké budovy. Příčina požáru ještě nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci nebo nedopalek cigarety. Památku chráněnou organizací UNESCO před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.

Při požáru se uvolnilo několik desítek tun olova z konstrukce gotické budovy, které i v podobě toxického olověného prachu zamořilo okolí. Prostranství u katedrály proto muselo projít hloubkovým čištěním.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Seznam zakázaných anabolik se rozroste o 53 nových látek. Počítá s tím návrh, který v pondělí projedná vláda

Nově budou na seznamu například buserelin, deslorelin a gonadorelin, které jsou součástí registrovaných veterinárních léčivých přípravků. Změna reaguje na nové látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem, které odhalují policisté a celníci. Jejím cílem je zabránit jak nabídce, tak i zneužívání těchto preparátů. 

Nové látky s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem zneužívají podle předkladatelů návrhu nejen profesionální, ale i amatérští sportovci a další veřejnost. "Výroba těchto látek probíhá nelegálně bez kontroly státních orgánů, čímž je významně zvýšeno riziko ohrožení zdraví jejich uživatelů, a to zejména z dlouhodobého hlediska," uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Připomnělo, že dopingové látky mohou mít vedlejší účinky, které se nemusí projevit hned, ale až o několik let později.

Výroba, přechovávání, nabízení, prodej či poskytnutí anabolik obsažených v příslušném nařízení vlády je trestným činem, za který hrozí v základní sazbě až roční vězení. Při spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech nebo při způsobení těžké újmy na zdraví nejméně dvou lidí lze pachateli uložit až 12 let odnětí svobody.

Stávající seznam zakázaných anabolik nabyl stejně jako trestní zákoník účinnosti 1. ledna 2010 a od té doby na něj žádné nové látky nepřibyly. "Naopak na trhu s látkami s hormonálním účinkem dochází k velmi rychlému a neustálému vývoji," upozornilo ministerstvo.

Seznam nových látek ministerstvo konzultovalo s policií, celníky a Antidopingovým výborem ČR. Vychází také ze seznamu, který vede Světová antidopingová agentura (WADA). "Tyto látky nemají využití v chemickém, farmaceutickém či jiném průmyslu. Jejich případné využití pro výzkumné, vědecké či velmi omezené terapeutické účely bude umožněno pouze v konkrétně stanovených případech," uzavřel úřad. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy