Praha - Předáním ceny Homo Homini začal ve středu večer v Pražské křižovatce 12. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Cenu dostali věznění íránští studentští vůdci Madžíd Tavakolí a Abdolláh Momení. Společnost Člověk v tísni tak symbolicky ocenila celé íránské proreformní studentské hnutí.
Íránu a proměnám muslimských zemí patří řada letošních filmů včetně úvodního titulu - tím byl snímek Dny zelených nadějí režisérky Hany Machmalbafové o opozičním hnutí a vítězství Mahmúda Ahmadínežáda.
Jeden svět je největší festival v Evropě, jenž se zabývá lidskými právy. Letos uvede 101 filmů z více než 30 zemí světa se sociální, politickou a ekologickou tematikou. Nejde však jen o exkurze do problematických regionů, ale také filmy o nejběžnějších fenoménech, životě a problémech v té rozvinuté a blahobytnější části světa.
V Praze se budou snímky promítat do 18. března v kině Lucerna, Světozor, Atlas, Evald, a dále v Divadle Archa Francouzském institutu a Městské knihovně. Jednotné vstupné činí 70 korun, součástí programu jsou tradičně i diskuse s tvůrci a odborníky.
V průběhu března a dubna pak přehlídka proběhne v dalších 29 městech po celé České republice. Výběr z filmů Jednoho světa bude prezentován také v Bruselu (12.-19.4.).
Festival, na který loni oni i předloni přišlo kolem 100 tisíc diváků, letos přichází s novinkou. Každoročně pořadatele oslovují lidé, které zaujal některý z filmů a oni ho chtěli promítnou svým známým. Letos se taková možnost otevírá v duchu sloganu Jak získáš své diváky ty? - čímž chtějí organizátoři zájemce motivovat k aktivnímu přístupu k tématům "jednosvětových filmů".
Z nabídky 18 označených snímků, pro které lidé budou hlasovat na internetu, vyberou pořadatelé tři tituly s nejvíce hlasy, k nimž zajistí distribuční práva - a ty si diváci budou moci zdarma půjčit k projekcím.
„Filmy mohou pouštět v kavárně, klubu, škole nebo doma v obýváku; jediná podmínka je, že se nebude vybírat vstupné. Zapojit se do programu bude možné po skončení festivalu," říká ředitelka Jednoho světa Hana Kulhánková.
Program tradičně zahrnuje několik sekcí včetně dvou soutěžních. V sekci České film bude uvedeno 12 filmu: čtyřhodinová verze Občana Havla, Nevítaní Tomáše Škrdlanta či film Šil jsem u Kubiše o poslední přímém pamětníkovi aktérů atentátu na Heydricha.
Programová sekce Jeden svět on-line zpřístupňuje vybrané dokumentární filmy prostřednictvím streamování na stránkách www.ceskatelevize.cz/jedensvet. V nabídce je i norsko-švédsko-dánská koprodukce Barmský VJ, jež byla nominována na Oscara. Z programu dále vybíráme:
Hlavní soutěž: Polský snímek Chemo od Pawela Lozinského je o pacientech na onkologické klinice. Britský snímek Londýňané od Marca Isaacse je portrétem několika obyvatelh Londýna z různých společenských vrstev během současné ekonomické krize. Přízraky jedné americké rodiny vyprávějí o přetrvávajícím traumatu z Vietnamu, jež trápí jednoho člena dělnické rodiny, a nařčení další členky rodiny z čarodějnictví. Film Ruská lekce pojednává o rusko-gruzínské válce v srpnu 2008 a švédský snímek Videokracie o éře Silvia Berlusconiho a vlivu televize. Francouzský film Znovu začít popisuje příliv uprchlíků do Francie.
Sekce Měli byste vědět: Švédský film Banány! popisuje případ pesticidu, jehož použití bylo mezinárodně zakázáno v roce 1977, ale americká korporace Dole Food Company ho přesto dál používá. Německý film Hlad je o geneticky modifikovaných plodinách, které mají pomoci zemím Třetího světa. Indický film Slunce za mraky rekapituluje padesátileté výročí čínské invaze do Tibetu.
Kanadský snímek Taqwacore: zrod islámského punku je o skupinách mladých muslimů a muslimek, kteří se bouří proti autoritářskému režimu. Irsko-nizozemský film Zemřít ukamenováním s vševýmluvným názvem sleduje advokátku, novinářku a další aktivistky, které proti tomuto zákonu bojují. Koprodukční film Francie, Iránu a Švýcarska Basídž se pak snaží proniknout do myšlenkového světa fanatických příznivců Íránské islámské republiky.
Sekce Zelené výzvy: Britský film Mizející ryby ukazuje, že většinou nevíme odkud pochází ryba na našem talíři, jak byla ulovena a zda její druh není ohrožen. Dánský snímek Bombajská spojka je o pravděpodobně nejlidnatějším velkoměstě na světě a její nefungující hromadné dopravě. Finský film Rodinná dieta vypráví o rodině, jež se rozhodla, že zkusí vydržet jeden rok zcela bez produktů, k jejichž výrobě nebo při jejichž použití je potřeba ropy. Kanadský film Vodovoda pojednává o tom, že balená voda je největší reklamní a marketingový podvod na světě.
Panorama - dokumenty oceněné jinde: Sekce nabízí britský film Afghánská superstar o televizní stanici Tolo TV, jež se rozhodla v Kábulu uspořádat soutěž amatérských pěveckých talentů. Nizozemský snímek Anna v přední linii je o Anně Politkovské, ruské novinářce týdeníku Novaja gazeta, jež byla 7. října 2007 zavražděna. Korejský film Kimčongílie zobrazuje nejizolovanější zemi světa, kde se na počest jejího vůdce pěstují stejnojmenné květiny. Americký snímek Zprostředkovatel nás zavede do první linie válečné žurnalistiky. Hlavní postavou je novinář a překladatel Ajmal Naqshbandi považovaný za nejlepšího afghánského „fixera" - člověka, který dokáže zahraničním novinářům zprostředkovat rozhovory s muslimskými bojovníky.
Sekce Snášenliví-nesnášenliví: Na programu je tu film Bílý teror, jímž režisér Daniel Schweizer završil trilogii věnující se problematice přívrženců neonacismu a extrémních nacionalistů. Maďarský dokument Maďarská národní je o populární maďarské kapele Romantické násilí, která hraje tzv. nacionální rock. Frontman kapely o sobě mluví jako o patriotovi a za své vzory považuje povstalce z roku 1956. Řecký snímek Smečka bílých vlků dokumentuje, že Rusko je v současnosti území s největším počtem neonacistů na světě.
Sekce Ženským hlasem: Dánský film Odsouzeny k smrti připomíná, že v roce 2006 byly v Nikaragui zakázány léčebné interupce. O zavedení zákona, jehož porušení se trestá až šesti lety žaláře, se zasadil současný prezident Daniel Ortega. Italský snímek Ženy v éteru je o pětadvacetileté afghánské dívce, která po studiích žurnalistiky založila v roce 2003 lokální nezávislé Rádio Sahar, které jako jediné v zemi vedou ženy.
Sekce Dětem: Americká animovaná parodie Meatrix: Příběh čuníka začíná povědomou otázkou: Víte, co je to Meatrix? Je to obecně rozšířená lež o původu masa, které věříme. Mladému čuníku Leovi odhaluje pravdu býk Moopheus, když mu pomocí pilulky odkrývá skutečnou realitu. Ocitají se spolu ve velkokapacitním vepříně, kde Leo zjistí, jak lidé zacházejí se zvířaty: zavírají je v malých kotcích a krmí nekvalitní stravou. Velkofarmy jsou navíc zátěží pro okolní přírodu
Švýcarský animák Tučnáci v tísni vypráví miniaturu o globálním oteplování, kdy tučňákům nezbylo, než se poohlédnout po jiné zemi. Vysněnou destinací se díky pohlednici se zasněženými vrcholky Alp stalo pro jednoho z nich Švýcarsko.
Více k programu viz oficiální stránky http://www.jedensvet.cz/2010
