Foto: Šeptuchy, šamanky z polského Podlesí, dodnes léčí lidi zaříkáváním

Foto: Šeptuchy, šamanky z polského Podlesí, dodnes léčí lidi zaříkáváním
Šeptuchy, šamanky z polského Podlesí. Ukázka z výstavy v pražské Leica Gallery.
Šeptuchy, šamanky z polského Podlesí. Ukázka z výstavy v pražské Leica Gallery.
Šeptuchy, šamanky z polského Podlesí. Ukázka z výstavy v pražské Leica Gallery.
Šeptuchy, šamanky z polského Podlesí. Ukázka z výstavy v pražské Leica Gallery.
Foto: Šeptuchy © Kuba Kamiński
vot Foto, vot
9. 5. 2021 15:36
Šeptuchy věří, že mají dar od boha. Středoevropské šamanky, které najdeme na pomezí Polska a Běloruska, říkají, že dokážou zbavit bolesti, vyléčit zánět nebo neplodnost. Chodí za nimi lidé, kteří mají nejrůznější trápení. Na každou bolest platí jiné šeptané zaříkávání. Už několik let je fotí bývalý polský válečný reportér Kuba Kamiński, který nyní vystavuje v pražské Leica Gallery.

Za šeptuchami nechodí jen nemocní, ale také lidé, kteří mají noční můry, zadrhávají nebo trpí přílišnou nesmělostí. A také ti, kdo potřebují odvrátit uřknutí, zbavit se prokletí, ti, jimž někdo zemřel a jeho duše nedošla pokoje. Každý má jinou bolest. A šeptuchy mají pro každého jiné zaříkávání.

"Středoevropské šamanky navazují na prastaré tradice, jež zůstávají dodnes živé i díky tomu, že Podlesí bývalo odjakživa periferií," říká Marie Iljašenko, kurátorka výstavy fotografa Kuby Kamińského v pražské Leica Gallery.

Historický region, ležící dnes na hranici Polska a Běloruska, je krajinou hlubokých lesů, kde se mísí etnika, tradice, jazyky i víry. "Jak prozrazují ikony v koutech, modlitební knížky pravoslavného ritu i typické kříže na hřbitovech, šeptuchy se hlásí k pravoslavné církvi. Ta se od nich ale distancuje, protože jejich rituály vypadají příliš pohansky," konstatuje kurátorka.

Šeptuchy léčí všechny, kdo je požádají o pomoc, nehledíce na příslušnost k té či jiné církvi. Mají však podmínku: je třeba léčbě věřit. Vyžadují spolupráci pacienta a ochotu zapojit imaginaci. Bizarně vypadající rituály, při kterých se používají tradiční přírodní materiály jako len, popel nebo vosk, mají jediný smysl: symbolicky materializovat neduh nebo zlého ducha, který se poté rozpustí ve vodě, promění v dým nebo třeba shoří s kouskem lněné koudele umístěné na pacientově hlavě.

"Většina šeptuch jsou staré ženy, jen výjimečně lze mezi nimi narazit i na muže. Své stálé pacienty přijímají ve svých obydlích nebo na poutních či na jiných magických místech. Zpravidla neberou peníze a odmítají kohokoli uřknout nebo mu jakkoli ublížit. Uměly by to, ale považují to za nebezpečné: prokletí se často vrací k tomu, kdo přeje jinému zlo," vysvětluje Marie Iljašenko.

Fotograf Kuba Kamiński jezdí fotit léčitelky z Podlesí už několik let. Na prvních cestách ho doprovázel etnolog, jenž hovoří místním dialektem a stal se jeho průvodcem.

Postupně místní získali k mladému muži, vybavenému nejčastěji fotoaparátem Leica M9, důvěru a on se mezi ně začal vracet sám. Kamiński pracoval řadu let jako válečný fotoreportér a tento cyklus náleží k jeho nejosobnějším projektům. Za dvojdílnou sérii černobílých fotografií, v nichž se mísí reportážní přístup se symbolickými obrazy, obdržel druhou cenu v soutěži The Best of Photojournalism (2015) a v polské Grand Press Photo (2012).

O fotografovi

Kuba Kamiński (* 1985) pochází z Varšavy. Absolvent fotografie na Lodžské filmové škole je jedním z nejslibnějších polských fotoreportérů mladé generace. Začínal jako fotograf v novinách, pracoval pro Polskou tiskovou kancelář PAP nebo prestižní deník Rzeczpospolita. Dnes působí mimo jiné v agentuře East News. Vyprofiloval se jako válečný reportér, věnuje se i společenským tématům. Na cyklu Šeptuchy, za který získal druhou cenu v soutěži The Best of Photojournalism (2015) a v polské Grand Press Photo (2012), dosud stále pracuje.

Výstavu Šeptuchy můžete vidět v opět otevřené pražské Leica Gallery (po-pá: 10-20 hod., víkendy, svátky: 11-18 hod.). Více informací najdete na stránkách galerie.

 

Právě se děje

před 25 minutami

ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren 30 až 40 miliard Kč

Energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva 30 až 40 miliard korun. Největší část půjde do lokality Mělník. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani na úterní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi o budoucnosti českého teplárenství uvedl, že celkové investiční výdaje v Mělníku mohou od letoška do roku 2030 dosáhnout na 20 až 30 miliard korun.

"Lokalita Mělník dodává teplo pro Prahu, je největší a představuje tedy největší část investic. Do transformace ostatních teplárenských lokalit ČEZ na šetrnější zdroje předpokládáme investovat do deseti miliard korun celkem," řekl mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Další teplárny má polostátní energetická společnost v Trmicích, Dětmarovicích, Hodoníně, Poříčí, Dvoře Králové nebo Jindřichově Hradci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy