Krize dopadá i na přírodu. Nebudou peníze na ochranu

Vanda Králová, vk
9. 10. 2008 14:55
Zvýší se tlaky na kácení lesů a těžbu
Ekonomická krize se může podepsat i na Amazonii. Kvůli ziskům se může více kácet.
Ekonomická krize se může podepsat i na Amazonii. Kvůli ziskům se může více kácet. | Foto: Reuters

Barcelona - Světová finanční krize může mít podle odborníků za následek nedostatek peněz na ochranu přírody a boj s klimatickými změnami. Shodli se na tom během setkání Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) v Barceloně, píše server NationalGeographic.com. 

Vážná ekonomická krize, která započala v USA, se pravděpodobně celosvětově odrazí na prioritách vlád pro několik příštích let. Ochrana přírody bude podle Alejandra Nadala, který zasedá v pracovní skupině IUCN pro makroekonomii a životní prostředí, odsunuta do pozadí. 

Krize může také zhoršit ekonomické tlaky například na větší kácení pralesů nebo těžbu ropy.

Souvislosti:  OSN chce platit chudým státům za nekácení lesů

Ochrana přírody přijde o vládní peníze

Vlády jednotlivých států mohou chtít krizi řešit hledáním opory v soukromém průmyslu vyčerpávajícím přírodní zdroje a naplnit tak finanční rezervy. Další možností je převod kapitálu z ekologických a sociálních programů na pomoc ekonomice.

Podle Nadala jde o „typický příklad makroekonomické politiky, která má vážnou ekologickou odezvu."

„Závažnost této krize by měla ekologům opravdu dělat starosti," varuje podle NationalGeographic.com Alejandro Nadal z IUCN.

Ovšem lidstvo se může podle Nadala z krize i poučit. Strach z ohrožení další krizí může vézt ke snížení celkové spotřeby, společenské nerovnosti a koncentrace bohatství.  

Mimo kácení pralesů kvůli ekonomické krizi může docházet i k nadměrnému lovu ryb.
Mimo kácení pralesů kvůli ekonomické krizi může docházet i k nadměrnému lovu ryb. | Foto: Reuters

„Pokud lidstvo nebude této zprávě věnovat pozornost, stane se číslem jedna na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN," dodal Nadal.

Více zde:  Klimatické křivdy porušují lidská práva, tvrdí Oxfam

Nedotování zemědělci přírodu ničí

Pokud finanční krize dotlačí vlády k ukončení podpory sociálních programů jako jsou například výhodné půjčky pro drobné zemědělce, poškodí to komunity žijící poblíž chráněných oblastí.

Jejich obyvatelé, pokud se jim nebude dostávat vnější podpory, budou nuceni mnohem více využívat lesy, vodstvo a další přírodní zdroje k uspokojení svých každodenních potřeb. 

Greg Fishbein, ředitel odboru pro financování a plánování ochrany přírody z americké neziskové organizace Ochrana přírody, podle NationalGeogephic.com souhlasí: „Rozhodně v situacích, kde je ohroženo jejich živobytí, budou lidé mnohem agresivněji kácet lesy a nadměrně lovit ryby."

Čtěte také:  EU vzkazuje rybářům: Nejdřív ekologie, pak živobytí

Ekologická krize může ovšem zasáhnout i západní rozvinuté země. Pokud se obyvatelé USA budou cítit ohroženi neschopností splácet hypotéky na dům, těžko se rozhodnou pokračovat v dotování skupin ochránců přírody, které jsou na jejich dobročinnosti často závislé.

Podle Fishbeina by krize neměla ohrozit dlouhodobé ekologické cíle, především boj s klimatickými změnami.

Podle předsedy Evropské komise Jose Manuela Barroso ekonomická krize plán EU proti klimatickým změnám nezhatí. Oponenti tvrdí, že ano.
Podle předsedy Evropské komise Jose Manuela Barroso ekonomická krize plán EU proti klimatickým změnám nezhatí. Oponenti tvrdí, že ano. | Foto: Reuters

„Pokud nebudeme brát v potaz klimatické změny, ekonomické důsledky mohou být mnohem horší než krize, o které se mluví v současné době," dodal Fishbein.

Řešení? Opětovná vládní omezení

Zpráva publikovaná v roce 2006 Anglickou vládní ekonomickou službou uvedla, že v současnosti by boj proti klimatickým změnám mohl stát pouze jedno procento světového HDP, ale opomíjení těchto změn by v budoucnu mohlo stát až 20 procent.

Nadala se domnívá, že opětovná regulace, čili převedení neregulovaného finančního sektoru zpět pod vládní omezení, by mohlo stabilizovat trh a pomoci překonat krizi.

Ekonomická krize bude mít podle agentury Reuters dopad i na snahy Evropské unie o snížení emisí oxidu uhličitého.

EU si stanovila ambiciózní cíl snížit emise CO2 do roku 2020 o pětinu oproti měřením z roku 1990. Tuto pětinu emisí má ušetřit snížení dovozu ropy a zemního plynu a přechod k obnovitelných zdrojů energie. Podle kritiků tohoto plánu současný ekonomický pokles vysoké investice do obnovitelných zdrojů energie neumožní.

„V současné době je důležitější než jindy, abychom pokročili vpřed k vlastní elektrické energií a k evropskému balíčku pro klimatické změny. Ne navzdory finanční krizi, ale alespoň částečně kvůli této krizi," řekl podle NationalGeographic.com předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso. 

Čtěte také: Emise CO2 od loňska celosvětově vzrostly o 3%

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Zdráhalová byla na 1500 metrů patnáctá, další titul má Wüstová

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si vylepšila na mistrovství světa v Salt Lake City osobní rekord na 1500 metrů a obsadila 15. místo. Pátý titul na této distanci vybojovala favorizovaná Ireen Wüstová z Nizozemska. Martina Sáblíková se po zisku zlata na trojce a stříbra na pětce rozhodla nestartovat.

Sáblíková se po dohodě s trenérem Petrem Novákem odhlásila a šetří síly na závěr sezony. Čeká ji ještě MS ve víceboji v Hamaru a finále Světového poháru v Heerenveenu.

Bilanci Sáblíkové 21 zlatých medailí z MS na jednotlivých tratích i ve víceboji se dnes na jediný titul přiblížila nizozemská rivalka Wüstová. Patnáctistovku vyhrála o 21 setin před ruskou dvojicí Jevgenija Lalenkovová, Jelizaveta Kazelinová.

Zdráhalová si na olympijském oválu v Salt Lake City posunula osobní maximum na 1:54,241 minuty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy