Krávy mají nečekanou konkurenci. Vědci v Česku chovají zvířata odolná suchému klimatu

Ještě před několika lety by podobná představa zněla spíš jako námět pro zoologickou zahradu než pro zemědělský výzkum. Na ČZU ale antilopy losí chovají už od roku 2002. První zvířata přišla ze zoo ve Dvoře Králové a od roku 2006 žijí na farmě Školního zemědělského podniku v Lánech.

Původním cílem bylo zjistit, zda se tento druh dá chovat i v českých podmínkách a zda by mohl doplnit nebo snad jednou nahradit klasický chov skotu. A právě opakující se vlny veder a sucho, kdy na pastvinách chybí zelené krmivo, dělají z afrického zvířete nečekaně aktuální téma.

Související

Novodobá Noemova archa nebude plout po moři. Vědci zachraňují DNA tisíců zvířat

Teď se výzkum posouvá o krok dál. Docentka Tersia Kokošková z Fakulty tropického zemědělství ČZU se v novém tříletém projektu SMART Game zaměřuje přímo na maso. Jejím cílem je zjistit, jak se liší jednotlivé části jatečného těla, jakou mají nutriční hodnotu a co s masem udělají různé způsoby zrání. Zkoumat bude také to, jak z něj vyrobit potraviny, které mohou mít delší trvanlivost a zároveň dávat smysl i z hlediska chuti.

Jedna z cest vede k biltongu, tradičnímu jihoafrickému sušenému masu. Právě s ním má Kokošková zkušenost ze své rodné Jihoafrické republiky. Na ČZU už spolupracuje s Potravinářským pavilonem, kde vznikají první výrobky z antilopího masa a některé z nich se dostaly i do prodeje. Nový projekt má jejich výrobu posunout od experimentování k praktickému návodu a ověřenému postupu.

Odolá klimatickým změnám

Antilopa losí není zajímavá jen proto, že vypadá neobvykle. Pochází z Afriky, a je tak přizpůsobená prostředí, ve kterém musí hospodařit s omezenými zdroji. Právě odolnost vůči náročným podmínkám a schopnost efektivně využívat dostupnou potravu patří mezi důvody, proč ji vědci považují za zajímavý model pro udržitelnější živočišnou výrobu. Toto téma je důležité zejména v dnešní době klimatické změny, kdy se řeší nedostatek krmiva pro dobytek a zda bude možné chovat skot v současném rozsahu.

To ale ještě neznamená, že stačí místo stáda krav vypustit na pastvinu antilopy a problém je vyřešený. ČZU teprve zjišťuje, jak přesně by takový chov fungoval a jaké množství kvalitního masa z něj lze získat.

Dosavadní výzkum se proto nezabývá jen samotným zvířetem, ale celým řetězcem – od chovu přes porážku a rozdělení jatečného těla až po to, co skončí na talíři. Právě poslední krok může být rozhodující. Maso může mít zajímavé nutriční vlastnosti, ale pokud bude tuhé, suché nebo lidem jednoduše nebude chutnat, žádná adekvátní náhrada za hovězí z toho neplyne.

Libové maso, které musí obstát na talíři

Jedna z dřívějších studií českých vědců už antilopí maso porovnávala s hovězím. Ukázalo se například, že obsahuje méně intramuskulárního tuku a kolagenu a má vyšší poměr polynenasycených k nasyceným mastným kyselinám. Jenže při dalším hodnocení mělo hovězí lepší výsledky v některých vlastnostech, mimo jiné ve šťavnatosti a chuti.

A právě tady se dostáváme k otázce, kterou má nový výzkum zodpovědět. Zda si takové maso lidé budou kupovat pravidelně a stane se adekvátní náhradou za stávající živočišnou výrobu.

Projekt SMART Game proto sleduje také zrání. To může ovlivnit křehkost, chuť i celkový dojem z masa. Vědci chtějí jednotlivé postupy porovnat a najít takový, který bude pro antilopí maso fungovat nejlépe. Teprve potom přijde na řadu další otázka: co všechno se dá z antilopy využít.

Vědci také zjišťují, kolik krmiva potřebuje a jak dobře snáší české podmínky. Krávu zatím z pastvin nikdo nevyhazuje. Pokud ale budou výsledky vycházet dobře, vedle skotu může mít jednou místo i zvíře, které dnes v české krajině působí poněkud nepatřičně.

Zdroj: czu.cz, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov