Pod slavným středověkým hradem Buchlov se těší v zámecké zahradě Státního zámku Buchlovice velkému zájmu výstava fuchsií. Ve sklenících jich tam mají na dvanáct set exemplářů. Je to jedna z nejvýznamnějších a nejproslulejších sbírek v Evropě.
Buchlovice - ráj pěstitelů
V létě i časném podzimním období sem ke kopcům Chřibů na jihovýchodní Moravě míří nejen pěstitelé, ale všichni, kterým učarovala krása květiny dovezené na podnět krále Ludvíka XIV. v sedmnáctém století do Francie. V buchlovickém zámku začali kolekci rozšiřovat v roce 1970. První výstava fuchsií s úžasným rozmanitým květenstvím mnoha barev se tady uskutečnila před třiceti lety. Byla to především zásluha zahradního architekta a šlechtitele fuchsií Pavla Vláška, kterého v pavilonu připomíná pamětní deska. Letošní výstava potrvá do konce září.
Buchlovice šíří nejen slávu fuchsií, ale i česneku od domácích pěstitelů. V duchu motta „Jakub, Jakub, česnek nakup, na tvůj svátek, Evžene, těžko už se sežene" se tam koná jediný česnekový festival v České republice. Letos, v sobotu 28. července, tam byl už jeho jedenáctý ročník. Jakub se slaví 25. července a Evžen v listopadu. Mezitím je prý čas česneku.
Jeho návrat do naší gastronomie - restaurací i domácností - se v Buchlovicích odehrává na velkém trhu. Česnek, který tam doprovázejí stovky ochutnávek, vyrostl na nejlepších půdách zahrádek a polí především na Uherskobrodsku, Uherskohradišťsku, Přerovsku a Kroměřížsku.
V době festivalu se nad Buchlovicemi nese česneková hymna, vlaje tu prapor s emblémem česneku, popularizují se česnekové recepty. V programu nechybějí přednášky o způsobech sadby a druzích této kořenové zeleniny, ani jarmark i příjemné překvapení pro nositele příjmení Česnek či Česneková, Garlík nebo Garlíková, Knobloch a Knoblochová či anglicky Garlic případně německy Knoblauch - pořadatelé jim vždy vstup na program festivalu garantují zdarma.
Proslulý zámecký areál
Zámek v Buchlovicích je vyhledávaným příkladem italské barokní vily ve střední Evropě. Byl postaven pro majitele buchlovského panství na rozhraní 17. a 18. století. V reprezentačním sále dokládá letopočet 1701 období, kdy se sem z hradu Buchlova přestěhovali jeho tehdejší majitelé Petřvaldští z Petřvaldu. Na jejich znaku je vyobrazen páv.
Křik těchto ptáků prý kdysi odradil mongolské útočníky, kteří přepadli buchlovské panství. Půvabní pávi dodnes korzují v zahradách buchlovského zámku, které se řadí k nejhezčím v naší zemi. Původně tu býval park francouzského stylu, později byla část upravena ve stylu anglickém.
V polovině 18. století i sem zavítala móda tvarovaných rostlin, které v současnosti parku dodávají nezaměnitelný půvab. Postupně tu byly vysázeny soubory vzácných a cenných dřevin. Zejména Leopold a Bedřich Berchtoldové mají zásluhu na tom, že sem v letech 1759 až 1876 byly přivezeny stromy a keře z nejrůznějších koutů světa. Javory, duby, buky, akáty, paořechy, šácholany a další vrhají zejména v létě vyhledávaný stín. Zvlášť příjemné je posezení v kavárně pod palmami.
Na krásných trávnících se zatím fotografují svatebčané, vždyť svatby na zámku v Buchlovicích jsou proslulé. O nádherné listnaté i jehličnaté stromy a exotické dřeviny se v buchlovském zámku pečuje už tři staletí. I pod sněhem mají zahrady úžasné pohádkové kouzlo.
Odraz do slováckého regionu
O Buchlovicích existuje první písemná zmínka z roku 1202, takže je tomu už osm set deset roků, co tady vyrůstaly generace místních rodáků a co se na buchlovském panství střídaly nejrůznější panské a šlechtické rody.
Nad Dolnomoravským úvalem se nad nimi tyčí jeden z našich nejnavštěvovanějších středověkých hradů ze 13. století Buchlov. V areálu Státního zámku Buchlovice, barokním šlechtickém sídle uprostřed městyse, budí jeho sbírky a architektura obdiv nejen mezi domácími, ale i zahraničními návštěvníky.
Buchlovice jsou pyšné i na své Muzeum v Podhradí, kde se konají výstavy lidové umělecké výroby, amatérských fotografů a studentských výtvarných prací. Skutečnou chloubou je unikátní kolekce krojovaných panenek a panáčků v moravských krojích. Slovácký, valašský a slezský region tady září v barvách, se všemi stuhami a výšivkami na pečlivě zpracovaných originálech. Dvaadvacet postaviček v krojích, do kterých se i v současnosti chlapci a děvčata strojí hlavně o hodových slavnostech na Moravském Slovácku, Kyjovsku, Horňácku či v jiných oblastech, má svoje certifikáty, a některé z nich se dají i koupit.
Doteky evropské historie
Po bitvě na Bílé hoře se buchlovské panství dostalo do rukou rakouské šlechty, hrabat Berchtoldů. Jejich působení na hradě Buchlov i na zámku v Buchlovicích připomínají mnohé cenné sbírky. Téměř v každé generaci Berchtoldů byla významná osobnost. Samotný zámek v Buchlovicích je spojen s významnou událostí, která předznamenávala 1. světovou válku.
Hrabě Leopold II. Berchtold byl na přelomu 19. a 20. století politikem a diplomatem. Působil v Londýně, Paříži a Petrohradě. V době, kdy byl velvyslancem v Rusku, se i díky jeho vlivu uskutečnila v buchlovském zámku 15. a 16. září 1908 schůzka ruského ministra zahraničí Alexandra Petroviče Azovského a jeho rakousko-uherského protějšku, ministra zahraničí Aloise Lexy z Aehrenthalu. Na programu byla situace na Balkáně.
Zanedlouho po schůzce došlo k anexi Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem. Leopold Berchtold byl později až v letech 1913 až 1915 rakousko-uherským ministrem zahraničí.
Po vzniku Československé republiky mohl buchlovský zámek navštěvovat jen krátkodobě a na zvláštní povolení. Místní obyvatelstvo ho tehdy rozhodně nevítalo. Přesto, když v roce 1942 zemřel, přišly na jeho pohřeb tisíce lidí - je pochován v rodové hrobce v Buchlovicích v kapli sv. Barbory na vrchu Modla. Významné setkání ministrů zahraničí evropských mocností podrobně při prohlídce popisují průvodci buchlovského zámku, jehož prostorami a krásnými zahradami se lze procházet kdykoliv v roce.
Na svazích Chřibů
Buchlovice se rozložily v kraji, kde se už ve středověku táhly bohaté vinice a ovocné sady. Na podzim se z panské sušírny nesla krajem vůně sušeného ovoce - švestek a jablek. Tradice ovocnářství a vinohradnictví tady pokračuje.
Pamětníci vzpomínají, že velké místnosti vyhlášené sušárny bývaly plné regálů s lískami opletenými březovým proutím, na kterých se ovoce sušilo. Příjemné kopce a úrodný kraj si rádi vychutnávají pěší turisté i cykloturisté, kteří sem putují po cyklotrasách číslo 5050 či 5159 nebo se vydávají na Velkomoravskou poutní cestu číslo 5150, případně chtějí poznat Moravskou vinnou stezku, která má v Buchlovicích také svoji zastávku.
Chřiby přitahují nejen svým impozantním panoramatem hradu Buchlova viditelným daleko do kraje, ale i přírodní památkou, vrchem Modla, kterému se podle kaple sv. Barbory říká Barborka. Je známá svými pískovcovými skalními útvary, které vyhledávají i horolezci.
