Jsou to čtyři roky, co sedmašedesátiletý Brit Roy Patrick poprvé navštívil vesnici Carrega Ligure v italském regionu Piemont. Fanoušek rychlých aut a motocyklů měl tehdy po rozvodu a vydal se na osamělé putování Středomořím, kde narazil na starou školní budovu ze 30. let. Okamžitě se do ní zamiloval a nakonec ji za 16 a půl tisíce dolarů (354 tisíc korun) odkoupil.
Patrick se živí prodejem tříkolových motorek a na italském venkově podle svých slov našel místo, kde si může odpočinout od ruchu velkoměsta. První seznámení s levnou nemovitostí ovšem taková idylka nebyla. Pro zpravodajský web CNN Brit zavzpomínal, jak se místní starosta musel do chátrající budovy dostat po žebříku oknem, protože dveře byly zaseknuté a klíč od nich se ztratil.
Dvoupatrový dům má zároveň silné kamenné zdi a vysoké stropy, takže je dost obtížné ho v zimě vytopit. Když v něm Patrick před časem slavil Vánoce, komín nevydržel nápor těžké sněhové nadílky a zřítil se. Jeden ze sousedů tehdy naštěstí ochotně vyšplhal na střechu, aby závadu opravil, a navíc za práci podle Brita nechtěl navzdory svátkům ani žádné peníze.
"Starousedlíci jsou vstřícní, snaží se novým obyvatelům pomáhat a nepožadují nic na oplátku. Maximálně sklenici červeného vína, které si s nimi vypijete," vyzdvihl Patrick s tím, že si už v Carrega Ligure udělal mnoho přátel. Jinak si ale renovaci někdejší školy vzal na starost sám. Vnější omítku natřel na bílo a staré žluté okenice na zeleno.
Pustil se také do instalatérských prací a připustil, že obzvlášť složitá byla oprava elektrického vedení. "To bylo zoufale slabé, jak už je v italských vesnicích zvykem, takže vůbec nevyhovovalo moderním spotřebičům. Před instalatérskými zásahy jsem mohl zapnout jenom osvětlení, na nic dalšího, dokonce ani mikrovlnku, proud nevystačil. Vedení pořád vypadávalo," popsal Patrick.
I když se většinu vybavení snažil zachovat, kuchyně, kterou před lety využívali předchozí vlastníci, se musel kvůli nevyhovujícímu stavu úplně zbavit. Nábytek pak nakoupil na místních bleších trzích, kde se snažil dívat po originálních kouscích. "Interiér je hodně pestrý. Mám tu moderní věci i retro, třeba typický italský mramorový stůl, starý dřevěný kuchyňský nábytek nebo vycpaného divočáka na zdi," přiblížil Patrick.
Zájemcům, kteří o levném bydlení v piemontské vesnici uvažují také, by poradil, aby od italského venkova neočekávali žádný společenský život. "Jsou tu krásné výhledy, ticho, čistý vzduch, ale obchody, bary ani restaurace tady nehledejte. A taky u nás nemáme moc dobré cesty, takže auto do horšího terénu je základ," doplnil.
