Mysleli si, že odpověď budou hledat až ve stáří. Nová studie ale naznačuje, že o zdraví mozku v sedmdesáti nebo osmdesáti letech může být z velké části rozhodnuto už o několik desetiletí dříve. Vědci sledovali tisíce lidí po více než 25 let a v nové studii ukázali, které tři faktory mohou znamenat rozdíl téměř 13 let života bez demence.
Lidé, kteří ve středním věku neměli vysoký krevní tlak ani cukrovku 2. typu a zároveň nekouřili, prožili podle nové studie průměru téměř o 13 let delší část života bez demence než ti, u nichž se vyskytovaly všechny tři rizikové faktory.
Výsledky publikované v lékařském časopise Neurology vycházejí z dlouhodobého amerického projektu Atherosclerosis Risk in Communities (ARIC), který začal už v roce 1986 a sledoval účastníky po desítky let. Nová analýza zahrnovala 12 409 lidí s průměrným věkem 56 let, kteří na začátku výzkumu demencí netrpěli.
Vědci u nich sledovali tři faktory, které se často objevují právě ve středním věku: vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu a kouření. Účastníky pak sledovali v průměru 26 let. Během této doby se demence rozvinula u 3008 z nich, dalších 5238 zemřelo, aniž by jim byla diagnostikována.
Rozdíly mezi jednotlivými skupinami byly výrazné. Lidé, kteří na začátku neměli ani jeden ze tří rizikových faktorů, měli před sebou v průměru 30,1 roku života bez demence. U jednoho rizikového faktoru to bylo 26,3 roku, u dvou 21 let a u lidí se všemi třemi faktory jen něco přes 17 let.
Ženy jsou na tom lépe
„Naše výsledky ukazují, že lidé by měli ve středním věku aktivně předcházet těmto rizikovým faktorům, pokud chtějí zachovat zdraví svého mozku o více než deset let déle,“ uvedl hlavní autor studie Josef Coresh, ředitel Optimal Aging Institute při NYU Langone Health.
„Doufáme, že tato zjištění lidi povzbudí, aby přestali kouřit a začali si pečlivěji hlídat zdraví cév,“ dodal.
Studie zároveň ukázala rozdíly mezi pohlavími i mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Ženy žily život bez demence déle než muži bez ohledu na počet rizikových faktorů. Bělošští účastníci výzkumu pak měli v průměru více let života bez demence než černošští. Autoři ale neinterpretují tyto rozdíly jako důsledek jediného biologického mechanismu; může se do nich promítat celá řada zdravotních a sociálních faktorů.
Význam podobných výsledků roste i kvůli tomu, že počet lidí žijících s demencí má celosvětově prudce stoupat. Odhady počítají s tím, že do roku 2050 by se jejich počet mohl téměř ztrojnásobit na přibližně 153 milionů.
Zároveň ale přibývají důkazy, že část případů demence lze oddálit nebo jim předejít. Dřívější výzkumy například naznačují, že ovlivnění čtrnácti modifikovatelných rizikových faktorů během života by mohlo zabránit nebo oddálit přibližně 45 procent případů demence.
Autoři nové studie upozorňují, že vysoký tlak, cukrovka a kouření jsou důležité právě proto, že se často začínají výrazněji projevovat ve středním věku a jejich účinky mohou na mozek působit po dlouhou dobu. Podle výzkumníků tak nejde jen o prevenci srdečních a cévních nemocí, ale zároveň o ochranu mozku.
„Místo toho, abychom se soustředili jen na pravděpodobnost, že člověk někdy demenci dostane, klade tato studie otázku, která je pro lidi možná důležitější: kolik let můžeme očekávat, že prožijeme bez demence,“ uvedla Jacqui Hanleyová z organizace Alzheimer’s Research UK.
Podle ní studie dobře ukazuje, jak může zdravotní stav ve středním věku ovlivnit počet let prožitých bez kognitivního úpadku. Zároveň připomíná, že vysoký krevní tlak, cukrovka i kouření nezvyšují jen riziko demence, ale také pravděpodobnost předčasného úmrtí na jiné choroby.
„Tato zjištění zdůrazňují, proč je tak důležité pečovat o zdraví srdce stejně jako o zdraví mozku,“ dodala.
Za praktické kroky považuje pravidelný pohyb, absenci kouření a důslednou léčbu vysokého krevního tlaku nebo cukrovky. Současně upozorňuje, že neexistuje žádný zaručený způsob, jak demenci předejít. Dosavadní výzkum ale stále přesvědčivěji naznačuje, že péče o cévní zdraví může snížit riziko kognitivního úpadku i prodloužit dobu, kterou člověk prožije bez demence.
VIDEO: Alzheimer může být "utajený" až 15 let. Lékař popisuje, jak ho poznat hned v počátku
Zdroj: NYU Langone, The Guardian, WHO, ScienceDaily
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
11. září ještě neskončilo. Newyorští hasiči popsali krutou daň za tehdejší hrdinství
Kdo by si myslel, že seznam obětí 11. září je dávno uzavřený, ten je na omylu. Čtvrt století poté newyorský hasičský sbor zveřejnil zprávu, v níž přišel s krutým vyčíslením mrtvých a vážně nemocných, kteří mají některou „nemoc z WTC“.
ŽIVĚ Skandovali „smrt Izraeli, smrt Americe“. Húsíové převzali kontrolu nad přístavem
Jemenští povstalci Húsíové převzali kontrolu nad významným přístavem Muchá v Rudém moři. Píší to ve čtvrtek agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Povstalci tak pokračují ve své ofenzivě směrem k strategickému průlivu Báb al-Mandab. Podporuje a financuje je Írán a v posledních letech se stali významnou vojenskou silou v regionu.
Inflace v srpnu zrychlila na 1,9 pct. Zdražují pohonné hmoty, potraviny jsou levnější
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu zrychlily meziroční růst na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta. Meziměsíčně se zvýšily o 0,3 procenta, uvedl ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražují zejména pohonné hmoty, inflaci naopak tlumí ceny potravin. Analytici ale upozornili, že efekt levnějších potravin se brzy vyčerpá.
Známý fotograf Karel Cudlín vystavil snímky Václava Havla od roku 1989
Pod názvem Hrad H vystavila pražská Leica Gallery Prague fotografie, které pořídil Karel Cudlín jako jeden z oficiálních fotografů prezidentské kanceláře. Na Hradě dřívější fotoreportér působil mezi lety 1996 a 2003, fotografoval mj. oficiální schůzky tehdejšího prezidenta Václava Havla. Výstava ukazuje rovněž jeho snímky z let 1989 a 1990 i některé dopisy, které prezident dostával od občanů.
Záhada „zapomenuté relikvie“. Vědci odhalují tajemství Závišova kříže
Po korunovačních klenotech a Maurově relikviáři je nejcennější památkou naší země. Závišův kříž, pašijová relikvie ze zlata, stříbra, perel a drahokamů, je opředena řadou záhad a tajemství. Některá se teď podařilo vědcům poodhalit. Znovuobjevili také jednu „zapomenutou“ relikvii.