Praha – "Na veřejnosti kojím běžně. Pokud to jde, snažím se vyhledat místa, kde to nikomu nevadí. Nikdy jsem se s tím ale neschovávala, protože si myslím, že se nejedná o nic nevhodného. Kojení na veřejnosti je přeci normální," říká mladá maminka Kristýna z Prahy, která svou dceru kojila skoro tři roky.
Krmení mateřským mlékem není jen intimní chvilkou mezi matkou a dítětem, ale i způsobem, jak v novorozenci vybudovat imunitu, ochránit ho před nemocemi a vylepšit i IQ, jak říkají poslední studie.
Mnohým se ale kouzlo kojení vytrácí ve chvíli, kdy vidí na veřejném prostranství ženu, která se rozhodne dát jíst svému dítěti bez ohledu na to, kolik je kolem lidí a jak moc se při tom odhaluje.
Maminka dnes čtyřleté holčičky se nikdy nesetkala s odmítavou reakcí, přesto v České republice působí řada iniciativ, které bojují za právo matek krmit své dítě, ať už je to kdekoli.
Ženy si žádají respekt, a nejen bio matky
Rozhněvané ženy si vzaly sociální sítě jako zbraň, aby světu ukázaly, jaká je realita. Napříč internetem vznikají komunity matek hrdých na to, že svému dítěti dávají ze sebe to nejlepší a rozhodně se s tím nehodlají skrývat. Kdo to nechce vidět, ať se nekouká. "Ženy by se k sobě měly zase vrátit a opřít se o dary, které v sobě mají a které byly i socialismem hodně likvidovány,“ říká zakladatelka pražského rodinného centra Katarína Zatovičová, která spojuje problematiku kojení právě s odmítavým postojem společnosti.
"Tabu kolem měsíčního cyklu a sexuality zapříčinily, že ženy se sebou ztratily kontakt. Lidé společně také přestali mezigeneračně žít a neučili se od sebe. Ženy se tak bály, že se například nedokážou samy postarat o dítě. Strach ale způsobuje to, že přirozené instinkty nám nedovolí se plně rozvinout,“ vysvětluje Zatovičová.
Kdo nekojí a může, porušuje zákon
Neochota naslouchat potřebám žen tak mohla způsobit i mírný pokles kojených dětí. V současné době je podle dostupných průzkumů 83,16 procent plně kojených dětí. Málokterá matka ovšem kojí doporučovaných šest měsíců, jak radí lékaři, přestože mateřské mléko není jen přísun tekutiny, ale i ochrana před infekcemi.
Význam kojení prosazuje i Úmluva o právech dítěte z roku 1991, která přiznává dítěti právo na mateřské mléko a signatářům určuje povinnost vytvořit vhodné podmínky pro kojení. Česká republika navíc rozjela plán s názvem Zdraví 2020, jehož jednou z priorit je právě krmení dětí mateřským mlékem.
"Kojení je jedním z nejúčinnějších preventivních opatření, jakým mohou maminky chránit zdraví dítěte i to svoje," říká dětská lékařka a představitelka organizace Laktační liga Anna Mydlilová. "Souvislost mezi kojením a raným vývojem mozku dítěte posiluje zásadní význam prvních tisíc dní života dítěte. Z velkých epidemiologických studií vyplývá, že delší doba kojení souvisí se zlepšením IQ a kognitivních funkcí v pozdějším období dětství u donošených i nedonošených dětí, a to i pokud vezmeme v úvahu socioekonomické zázemí rodiny a dosažené vzdělání," dodává s tím, že kojící ženy mají nižší riziko vzniku rakoviny prsu.
Já jsem matka, kdo je víc?
Pokud by ale ženy kojily své děti mimo dohled veřejnosti, neubralo by to na významu mateřského mléka. Jak říká doktorka Mydlilová, v České republice je odsuzování kojení na veřejnosti jen lokální záležitostí. "Česká společnost je ke kojení tolerantní. I na veřejnosti se dá dítě nakrmit v soukromí, aniž by si toho někdo všimnul. A komu to vadí, ať se jednoduše nedívá.“
Zakladatelka rodinného centra Zatovičová zase připouští, že někteří přihlížející mohou mít opravdu problém s nahotou, a je tedy nutné vycítit, co je vhodné a co už ne. Její slova potvrzuje i sociolog Martin Fafejta. "Společnost je do určité míry prudérní a domnívá se, že by prso nemělo být v žádném případě vidět, a odhlíží od toho, že to na pláži či koupališti nikomu nevadí,“ míní Fafejta z Univerzity Palackého v Olomouci.
Fenomén poslední doby také podporují celebrity, které umisťují na sociální sítě fotografie, na kterých krmí své dítě. Například známá modelka Gisele Bündchen uveřejnila snímek, kde ji tým vizážistů připravuje na přehlídku, zatímco kojí.
Americká fotografka Jade Beall se dokonce zaměřuje ve své tvorbě na tématiku mateřství. Řada jejích fotografií ale byla na sociálních sítích zakázána kvůli odhalenému poprsí právě během kojení. To vyvolalo vlnu nesouhlasných reakcí matek, které se za Beall postavily a internet zaplavily svými kojícími fotografiemi.
Muži se odvracejí, protože jim berou hračku
Zajímavostí je, že sociální sítě stahovaly fotografie na popud rozhořčených uživatelů, mezi kterými byl velký počet mužů. Podle Fafejta se pro muže stává ženské tělo ve spojení s mateřstvím něčím, co jim vysloveně není po chuti.
"Mužům nevadí pohled na ženská prsa jen v případě, že jsou symbolem sexu a erotiky. Nedělá jim tak problém dívat se na obnažené ženy na pláži. Pohled na kojící ňadro, které je tímto oderotizováno, některým mužům vadí. Jakmile se totiž nejedná o erotický symbol, mají pocit, jako by jim někdo vzal hračku,“ říká Fafejta.
Jak odhaduje Fafejta, brzy už bude kojení na veřejných místech naprosto běžnou věcí, nad kterou se nebude nikdo ani pozastavovat. "Ženy se přestávají stydět a negativních reakcí není tak mnoho. Společnost se s tím tak začíná smiřovat.“
A jak dodává, stejná revoluce v pohledu na mateřství může potkat i otce. Jako velmi reálnou totiž vidí teorii amerického biologa Jareda Diamonda, který tvrdí, že zanedlouho bude možné, aby kojení po ženách převzali muži.
"Muži mají mléčné žlázy, takže by se za určitých okolností mohli rozkojit. Takové případy už byly zaznamenány. Diamond věří tomu, že za několik dekád budou muži brát hormonální přípravky jako dnes ženy antikoncepci, a myslím, že je to opravdu představitelné,“ říká sociolog Fafejta.
