Kodaň otevřela první muzeum štěstí na světě. Součástí výstavy je i ztracená peněženka

Magazín Magazín
1. 9. 2020 15:37
V době, kdy celý svět řeší zdravotní i ekonomická rizika pandemie koronaviru, se štěstí stalo něčím, o čem mnoho lidí ani nemá čas uvažovat. V Dánsku se to ale rozhodli změnit, a aby obyvatele nabili v současnosti tolik potřebným optimismem, otevřeli v zemi vůbec první muzeum věnované tématu štěstí.
Kodaň, Dánsko, ilustrační foto
Kodaň, Dánsko, ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Muzeum štěstí sídlí přímo v malebném historickém centru Kodaně a jeho expozice se rozkládá na 240 metrech čtverečních. Za jeho vznikem stojí think-tank Happiness Research Institute, který prostřednictvím odborných studií zkoumá, proč jsou některé národy šťastnější než jiné. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.

"Institut pro výzkum štěstí si pravděpodobně spousta lidí představuje jako nějaké kouzelné místo plné štěňátek a zmrzliny. Ve skutečnosti ho ale tvoří osm lidí, kteří sedí u počítačů a prohrabávají se výzkumnými daty. Proto nás napadlo otevřít prostor, kde by se veřejnost mohla na štěstí podívat z různých úhlů pohledu, kde by lidé zjistili, na jaké otázky vlastně hledáme odpovědi," přiblížil ředitel think-tanku a autor několika knižních bestsellerů Meik Wiking.

I když zahájení provozu zkomplikovala pandemie koronaviru, muzeum nakonec s přísnými hygienickými opatřeními otevřelo. Návštěvníci v něm například zjistí, jak se představy o štěstí v průběhu historie proměnily a jak se liší v různých částech světa. Velká část expozice je navíc interaktivní, takže si při jejím procházení mohou vyplnit nejrůznější psychologické dotazníky nebo si vyzkoušet některé sociální experimenty.

Podle Wikinga je pro pocit štěstí kupříkladu velmi důležitá mezilidská důvěra a důvěra v politické instituce. Z toho důvodu návštěvníci v průběhu expozice narazí na peněženku plnou bankovek, kterou vedení muzea nechává záměrně pohozenou na podlaze a sleduje, co s ní kdo udělá. Wiking prozradil, že za měsíc, co muzeum funguje, lidé peněženku vždy odnesli na recepci, aniž by v ní cokoli chybělo.

V muzeu jsou také vystavené předměty, se kterými si lidé štěstí spojují. Ty Wikingovi a jeho týmu poslali obyvatelé z různých koutů světa. "Ať už jsme Dánové, Mexičané, nebo třeba Číňané, dělají nám často radost úplně stejné věci a na naší výstavě se o tom můžete přesvědčit," doplnil Wiking.

Proč jsou Dánové šťastní, když platí tak vysoké daně?

Výstava rovněž nabízí odpověď na to, proč se obyvatelé skandinávských zemí pravidelně umísťují na předních příčkách mezinárodních žebříčků, které štěstí měří. Konkrétně Dánsko například v průzkumu World Happiness Report, který každoročně vyhlašuje OSN, letos skončilo na druhém místě hned za Finskem. Kodaň je navíc aktuálně pátým nejspokojenějším městem a ještě lépe si vede další dánské město Aarhus.

"Pro cizince jsme stále trochu záhadou. Říkají si, jak můžeme být tak šťastní, když platíme vysoké daně, je u nás zima a nastávají u nás roční období, kdy je skoro pořád tma. V náš prospěch ale hraje vysoká společenská důvěra. Snažíme se třeba komunikovat i s lidmi, kteří se od nás liší, a to se nám vyplácí," popsala dánská psycholožka Marie Helweg-Larsenová.

S potlačováním stresu a negativního myšlení pak podle ní Dánům pomáhají dva myšlenkové přístupy. První se označuje dánským slovem "pyt" a stojí na tom, že se člověk jakýkoliv problém snaží bez emocí přijmout. Pro druhý se zase používá výraz "hygge" a jeho cílem je vytvořit si ve svém prostředí s blízkými lidmi atmosféru plnou blízkosti a vřelosti.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Státní Lesy ČR jsou v pololetí kvůli kůrovci ve ztrátě 480 milionů Kč

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) vykázal v prvním pololetí kvůli kůrovci a nízkým cenám dřeva ztrátu 480 milionů korun. Loni do konce června měl zisk 169 milionů korun. Kůrovcová kalamita na hospodaření státního podniku negativně dopadá třetím rokem v řadě. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a jejich hlavní snahou je zvládnutí kalamity.

"Zásadní vliv na hospodářské výsledky mají přetrvávající nízké ceny dříví a prodej dříví nižší kvality z kůrovcových těžeb. Současně se zvýšil objem nákladů na pěstební činnost," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová k důvodům pololetní ztráty. Kůrovcová kalamita způsobuje přetlak dřeva na trhu a pokles cen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy