Klaus je náročný, Gott milý, říká strážce celebrit

Petra Jansová Petra Jansová
Aktualizováno 26. 2. 2015 20:27
Rozhovor s majitelem bezpečnostní agentury VIP service Zdeňkem Zahradníkem o úskalích profese osobního strážce i o speciálních požadavcích celebrit.
Zdeněk Zahradník (v černém) a Bon Jovi.
Zdeněk Zahradník (v černém) a Bon Jovi. | Foto: archiv Zdeněk Zahradník

Rozhovor - Zdeněk Zahradník založil bezpečnostní agenturu na začátku 90. let. Od té doby využilo jeho služeb už mnoho známých osobností. Mezi jeho klienty patřil například Václav Klaus, Karel Gott, Helena Vondráčková a dokonce i Michael Jackson.

Zdeněk Zahradník (vpravo) a Steven Seagal
Zdeněk Zahradník (vpravo) a Steven Seagal | Foto: archiv Zdeněk Zahradník

"Působil na mě jako velice skromný člověk. Vlastně to pro mě byla jedna z nejhezčích akcí, a to i navzdory všem těm komplikacím. Dal mi svou důvěru a spolehl se na mě," řekl o králi popu v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Prozradil také, proč bodyguardi nosí černé brýle, jaké vlastnosti by měli mít a proč on osobně nikdy nenosí zbraň.

Aktuálně.cz: Kdy jste svoji agenturu založil?

Zdeněk Zahradník: Na začátku 90. let. Půjčil jsem si tehdy od sestry peníze. Začátky byly krušné, narážel jsem na nedostatek peněz, lidských zdrojů, ale třeba i lepších aut.

A.cz: Měl jste nějaké zkušenosti s podobnou činností?

Měl. Například z Francie, kde jsem pracoval pro Alaina Delona, nebo ze Ženevy, kde jsem měl na starosti českou honorární konzulku.

A.cz: Na jakou klientelu se teď specializujete především?

Specializuji se především na showbyznys. Sem tam se mezi mými klienty objeví i nějaký politik. Odmítám ale zakázky od podnikatelů.

A.cz: A proč?

Zkrátka se do toho nechci pouštět. Neznám ty okolnosti okolo a vlastně je ani nechci znát.

A.cz: Nikdy jste neudělal žádnou výjimku?

Jen jednou, a skončilo to soudem. Volal mi jeden známý, vysoko postavený manažer z letiště. Jednoho z jeho známých měl někdo vydírat. Poslal jsem tam dva kluky, kteří stáli při jeho jednání opodál. Byli ozbrojení a policisté je nakonec sebrali všechny. Bylo z toho popotahování u soudu na dva roky.

A.cz: A vy normálně zbraně nenosíte?

Zpravidla ne. Pouze v případě, že si to klient vyžádá.

A.cz: Proč ne?

Víte, když ji jednou vytáhnete, tak ji musíte použít. Já jsem ale zastáncem toho, že konfliktům by se mělo primárně vyhýbat.  Zároveň i proto, že by z toho mohl být problém. My nejsme ve státní službě, ta si to mnohem lépe obhájí.

A.cz: Ve státní službě to funguje jinak?

To ne, jen mají na všechno mnohem víc lidí, možností a také času na přípravu.

A.cz: Můžete to přiblížit?

Dám příklad. Když vědí, že se pojede třeba do továrny v Mladé Boleslavi, mají možnost ji uzavřít, prozkoumat terén. Zkrátka se na ně berou mnohem větší ohledy. Já jako soukromník nemám například ani podporu policie.

Zdeněk Zahradník (vlevo) a Peter Gabriel
Zdeněk Zahradník (vlevo) a Peter Gabriel | Foto: archiv Zdeněk Zahradník

A.cz: Jaký by měl podle vás být dobrý osobní strážce?

Určitě fyzicky zdatný. Ale fyzická kondice není všechno. Musíte být taky dobrý pozorovatel, kliďas a taky diplomat. Zkrátka když už nastane nějaká krizová situace, musíte ji umět vyřešit s klidnou hlavou a nenechat na sobě nic znát.

A.cz: A máte nějaký předepsaný pracovní dress code?

Většinou nosíme obleky, nebo alespoň černé džíny, košili a černou bundu. Ale hodně to taky záleží na typu akce a klienta. Vedle heavy metalisty bych se asi v obleku cítil dost nepřirozeně.

A.cz: Když už nenosíte zbraň, co třeba ochranná vesta?

Ani tu nemáme. Je to hrozně nepraktické. Člověk je v tom pak děsně neohrabaný.

A.cz: Nedílnou součástí vašeho vybavení jsou ale rozhodně černé brýle.

Já je nosím, jen když svítí ostré sluníčko. Ale v podstatě je to správně, a není to proto, abychom vypadali jako správní tvrďáci, ale proto, aby potenciální útočník neviděl, kam se koukáme.

A.cz: Dostal jste se někdy do krizové situace? Do takové, kdy jste si říkal, že tohle už je nebezpečné?

Párkrát ano. Třeba když jsem dělal ochranku Michaelovi Jacksonovi. Při návštěvě knihkupectví na Můstku na nás dav fanoušků vyvalil asi desetimetrovou výlohu. Tušil jsem, že to bude síla, ale že vzbudí až takový zájem, jsem nepředpokládal. Auto, které jsem měl na tuhle akci půjčené, vypadalo na konci, jako kdyby prošlo krupobitím.

A.cz: A jaký byl Michael v soukromí?

Působil na mě jako velice skromný člověk. Vlastně to pro mě byla jedna z nejhezčích akcí, a to i navzdory všem těm komplikacím. Dal mi svou důvěru a spolehl se na mě. Když odlétal, mně i všem těm devíti klukům, kteří se mnou spolupracovali, osobně poděkoval a potřásl rukou.

A.cz: To celebrity nemají ve zvyku?

Jak kdo. Někteří se chovají, jako byste neexistoval, ale pár se jich najde. Víte, to poděkování je pro mě nejhezčí odměna.

A.cz: A kdo další vám poděkoval?

Pamatuji si třeba na Celine Dion.

A.cz: Mají hvězdy nějaká speciální přání?

Například Paul McCartney musel mít vždy v autě čerstvé řezané květiny a zároveň jako velký bojovník za práva zvířat nechtěl jezdit v autě s interiérem z kůže. Také zakázal během koncertu prodávat na stadionu párky. Pro Micka Jaggera zase musel být v autě připraven blok a pastelky.

A.cz: A co české celebrity?

Ty moc nedělám. Ale mám zkušenosti například s panem Gottem a Helenou Vondráčkovou, kterým jsem dělal doprovod v Petrohradu. Oba dva moc milí, profesionální lidé. Speciálně tedy Karel Gott. Podle mého noblesní a velmi hodný muž. U něj ale nejde až tak moc o ochranu, ale spíš o to, že mu bodyguard šetří čas. Chce totiž každému vyjít vstříc a vyhovět. V jeho případě jedno zastavení kvůli podpisu může znamenat i tři hodiny.

A.cz: Vy zbraň nenosíte. Stalo se vám ale někdy, že ji na vás někdo vytáhl?

Stalo, jen jednou. Ale dobře to dopadlo.

A.cz: A došel jste někdy v práci k nějaké fyzické úhoně?

Jednou mě zmlátili železnou tyčí. Bylo to v Jihlavě. Opilí fanoušci se chtěli dostat ke kapele a já jim to nechtěl dovolit. Byl jsem tam tehdy sám a napadli mě zezadu. Nemohl jsem se bránit.

A.cz: A máte třeba nějakou zkušenost s bojovými sporty?

Kdysi jsem dělal karate. Ono za komunistů ani nic moc kromě karate a boxu dělat nešlo. To nebyla žádná krav maga a jiné bojové sporty. Dnes mají kluci jiné možnosti, než jsme měli my.

A.cz: Jak se člověk může stát součástí vašeho týmu?

Především si s nimi musím rozumět. Komunikace je v naší profesi velmi důležitá. Kvalita je totiž odvozena od celého týmu, ne od jednotlivce. A mám všechny možné typy lidí, od velkých silných kluků až po bývalého odstřelovače, co prošel válkou na Balkánu.

A.cz: V září 2012 se hodně řešila kauza ohledně "útoku" na Václava Klause. Útočník se k němu tehdy i přes ochranku dostal do bezprostřední blízkosti a šestkrát na něj vystřelil z plynové pistole. Dá se to klasifikovat jako pochybení?

Už tehdy jsem se těch kluků zastával. Pana Klause znám z vlastní zkušenosti a vím, že jde o velmi náročného klienta, co se týče přizpůsobování pravidlům.

A.cz: Jak to myslíte?

To opravdu nechci rozvádět.

A.cz: V práci se vyskytujete velmi blízko celebrit, které jsou středem zájmu bulváru. Jakou s ním máte zkušenost vy? Neomezují vás někdy při výkonu práce?

Já se snažím s každým vycházet, takže zkušenosti mám jen dobré.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Ingebritsen má z atletického HME double, vyhrál i trojku

Nor Jakob Ingebrigtsen po triumfu na 1500 metrů vyhrál na atletickém halovém mistrovství Evropy i závod na 3000 metrů. Dvacetiletému běžci se v Toruni povedl podobný double jako na venkovním ME 2018 v Berlíně, kde vyhrál závody na 1500 a 5000 metrů.

Díky zrychlení v závěru Ingebritsen vyhrál nejdelší halový závod v osobním rekordu 7:48,20. Na trojce obhájil titul z předloňského HME v Glasgow, kde na patnáctistovce nestačil na Poláka Marcina Lewandowského. Toho letos porazil.

Na halový evropský trůn v sedmiboji se vrátil nejlepší vícebojař současnosti Kévin Mayer. Devětadvacetiletý Francouz nasbíral 6392 bodů, čímž zaostal o 87 bodů za svým evropským rekordem z HME 2017 v Bělehradu. Španělský obhájce titulu Jorge Ureňa tentokrát získal stříbro (6158), bronz zůstal v Polsku zásluhou osobního rekordu Pawla Wiesiolka (6133).

Titul na 60 metrů překážek obhájila Nizozemka Nadine Visserová v nejlepším letošním světovém čase 7,77 sekundy. Zvítězila před britskými sestrami Cindy Semberovou (7,89) a Tiffany Porterovou (7,92). Třiatřicetiletá Porterová si pro medaili doběhla v roušce.

V dnešním finálovém programu se z českých atletů představí jen štafeta čtvrtkařů, která nastoupí ve složení Vít Müller, Pavel Maslák, Michal Desenský a Patrik Šorm.

Zdroj: ČTK
Další zprávy