


Dřete v posilovně, počítáte každou kalorii a váha jde dolů. Jenže po čase stačí drobný prohřešek a shozené kilogramy jsou zpátky. Mnozí to připisují slabé vůli, nová zjištění biologů však ukazují na docela jiného viníka. V tukové tkáni zůstává skrytá biologická stopa, která se chová, jako by tělo nikdy nezhublo.

Člověk udělá všechno správně. Zhubne, začne se více hýbat, hlídá si jídlo. Jenže pak se kila začnou vracet. Ne proto, že by nutně přestal mít snahu, ale možná proto, že jeho tělo se předchozí nadváhy úplně nevzdalo.
Nová studie japonských vědců ukazuje na překvapivé místo, kde může být část problému ukrytá: v imunitních buňkách uvnitř tukové tkáně. Po obezitě v nich mohou přetrvávat změny ve zpracování RNA, které ovlivňují, jak tuková tkáň funguje i poté, co člověk, respektive v tomto případě myš, zhubne.
Tuková tkáň není jen jakási tělesná spižírna, kam si ukládáme přebytečnou energii. Je to živé prostředí, ve kterém se pohybují cévy, nervové buňky i buňky imunitního systému. A právě ty poslední začaly zajímat japonské vědce.
Zaměřili se na makrofágy. Ty fungují jako buněčná úklidová četa – odklízejí odumřelé a poškozené buňky. Vědci ze Showa Medical University ale zjistili, že obezita může změnit způsob, jakým tyto buňky pracují s genetickými instrukcemi. A překvapivé je, že část těchto změn nezmizí ani poté, co člověk zhubne.
Tělo tedy může shodit kilogramy, ale některé buňky se ještě nějakou dobu chovají, jako by obezita neskončila. Vědci tomu říkají „paměť obezity“. Nejde samozřejmě o paměť jako u člověka, ale o jakousi biologickou stopu, kterou předchozí obezita v buňkách zanechá.
Vědecký výzkum probíhal na myších. Aby zjistili, co se v těle po obezitě děje, vědci nejprve myši vykrmili. Potom je nechali zhubnout a sledovali, co se v jejich tukové tkáni změnilo a co zůstalo i po úbytku váhy. Právě u zhublých myší narazili na přetrvávající změny v makrofázích. Vědci pak zkusili zasáhnout do mechanismu, který jejich fungování ovlivňoval. Pomocí speciální molekuly upravili zpracování genu nazvaném Scarb1.
A výsledek byl zajímavý. Makrofágy po zásahu znovu lépe odstraňovaly odumřelé buňky a obnovil se také signál spojený s uvolňováním tuku z tukových zásob. Vědcům se tak u myší podařilo částečně zvrátit změnu, která po obezitě v jejich buňkách přetrvávala.
Nová studie navazuje na výzkum z roku 2024 publikovaný v časopise Nature. Ten ukázal, že některé změny v tukové tkáni přetrvávají i po výrazném zhubnutí. U myší navíc ovlivňovaly to, jak tukové buňky reagovaly, když se znovu dostaly k energeticky bohaté stravě. Nová práce k tomu přidává další dílek: stopu po obezitě nemusí nést jen samotné tukové buňky, ale také ty imunitní, které v tukové tkáni žijí.
To může měnit pohled na jojo efekt. Když se po zhubnutí kilogramy vracejí, nemusí jít jen o návrat ke starým návykům. Tělo, které už jednou obezitou prošlo, nemusí být biologicky úplně stejné jako před ní. Pokud se tento mechanismus potvrdí i u lidí, mohl by nabídnout nový způsob, jak návratu váhy zabránit. Nejen pomocí jídelníčku a pohybu, ale také zásahem do změn, které po obezitě zůstávají přímo v buňkách.
Zdroj: nature.com, science.org, sciencefocus.com






Hokejoví Bruins nabízí k výměně jednoho ze svých zkušených obránců. Kvůli přetlaku už se nevejde do hlavního týmu. I v této situaci ovšem pokračují spekulace o příchodu českého beka Filipa Hronka.



Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí po ukrajinském útoku dva mrtvé. Podle serveru Ukrajinska pravda ruské letectvo na Záporoží svrhlo letecké pumy KAB.



Premiér a předseda ANO Andrej Babiš sice v nadcházejících senátních a komunálních volbách nekandiduje, fakticky se ale voleb účastní. Předseda vlády totiž usiluje o větší vliv svého ANO v Senátu a v ideální kombinaci také o vyřazení předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha z politiky. Aktuálně.cz přináší pohled na nezajímavější souboje, včetně toho, zda může Babiš Senát skutečně obsadit.



Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil Nobelův výbor. Někdejší soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) vždy neochvějně hájila principy mezinárodního právního řádu, spravedlnost a lidskou důstojnost, uvedl výbor udělující ocenění.



Po mezinárodním úspěchu Nabarveného ptáčete, které soutěžilo v Benátkách a dostalo se na oscarový shortlist, udělal režisér Václav Marhoul další výrazný krok ve své kariéře. Na svém novém filmu Doznání spolupracoval s hollywoodským štábem a před kamerou se sešlo mimořádné obsazení v čele s Robem Lowem, Jennifer Jason Leighovou, Jamesem Francem, Nickem Noltem a dalšími.