


Manželé Vojáčkovi v ní před více než sto lety otevřeli prázdninovou osadu pro potřebné děti. Později vila ve Stražisku na Prostějovsku sloužila Československému červenému kříži, pak ale začala chátrat. Záchrany se ujala investorka Hana Zeinigerová. Architekti při obnově objevili precizní původní detaily a vrátili domu jeho osobitost.
Na přelomu 19. a 20. století se Stražisko proměnilo v oblíbené letovisko zámožných měšťanů z Prostějova. Snadnou cestu do obce nabízela železnice a postupně tu vyrostlo šest vil s historizující architekturou.
Zdobily je řezbářské prvky a hrázděné stěny, které jim dodávaly osobitý vzhled. Nejmonumentálnější z nich si nechal postavit Karel Vojáček, tehdejší starosta Prostějova a lékárník.



Dům na adrese Stražisko 49 nesloužil jen k odpočinku. V roce 1907 tu manželé Vojáčkovi otevřeli prázdninovou osadu pro potřebné děti z Prostějova. Vila tak získala i sociální rozměr. O několik desetiletí později na tuto tradici navázalo jiné využití: od 50. do 90. let minulého století tu Československý červený kříž provozoval rekreační areál pro děti a mládež. V zahradě přibyly chatky a za domem hřiště.
Pak přišla léta, která domu příliš nepřála. Fasádu zakryla nepůvodní brizolitová omítka, v interiéru se postupně prohlubovalo poškození a vila chátrala. V 90. letech už potřebovala zásadní obnovu. Nakonec se našla investorka Hana Zeinigerová, která se rozhodla historický dům zachránit.
„Vila byla ve špatném stavu především uvnitř, ale jako zázrakem se zachovala původní okna a dveře,“ říká architekt Tomáš Rusín z brněnského Atelieru RAW, který rekonstrukci navrhl společně s Ivanem Wahlou a Lukášem Vágnerem.

Právě dochované prvky pomohly architektům vrátit domu jeho původní charakter. Původní plány se nedochovaly, proto při obnově vycházeli ze stavebnětechnických a stratigrafických průzkumů. Snažili se zachovat co nejvíce původních materiálů a nahrazovat je jinými pouze tam, kde to bylo nezbytné.
Obnovili okna a dveře, vrátili fasádě původní strukturu omítek i barevnost hrázdění a na střechu položili novou glazovanou krytinu. Zachovali také původní objemy domu, naopak odstranili pozdější přístavbu jídelny na západní straně.

„Překvapila nás hlavně preciznost původních detailů. Třeba kování se dochovalo v tak dobrém stavu, že šlo snadno obnovit a zachránit,“ popisuje Rusín. Podobné drobnosti podle něj pomáhají uchovat osobitost historického domu. Nestačí opravit fasádu a vyměnit střechu, důležité je zachovat i detaily, které dávají stavbě její charakter.
Interiér potřeboval mnohem větší zásah. Architekti zachovali původní dveře a okna, ostatní vybavení navrhli nově. V chodbách položili teracové podlahy s výraznými bordurami a pro celý dům hledali motiv, který by propojil jeho historii se současnou podobou.
Inspiraci našli v původních secesních mřížích s kruhovými prvky. Kruh se pak objevil v detailech interiéru i grafickém řešení domu. Návrh interiéru připravila architektka Milena Galátová, na grafické podobě spolupracovalo studio Hrdina Pavlík. Výsledná červeno-zelená kombinace navazuje na původní barevnost vily.

V přízemí se po levé straně od vstupní haly nachází prostorná jídelna s kuchyní a zázemím, na pravé straně společenský salon s klavírním křídlem a přímým vstupem na terasu. V patře je pět pokojů s vlastním hygienickým zázemím. Dům dnes hostí svatby, oslavy a další soukromé akce.
Nové využití ovlivnilo i podobu interiéru. Pro společenské události potřebuje vila velkorysou jídelnu, dobře vybavenou kuchyni, salon i dostatek pokojů pro hosty. Architekti tak museli propojit současné nároky s respektem k historickému domu.
Obnova historické vily přinesla nejen řemeslně náročnou práci, ale také vysoké finanční nároky. „Takové rekonstrukce si mohou dovolit především zapálení altruisté a mecenáši architektury,“ říká Rusín. Právě proto podle něj patří velké uznání investorce Haně Zeinigerové, která projekt dotáhla do konce.
„Jsme opravdu rádi, že se našla odvážná investorka, která nám důvěřovala. Díky ní se podařilo zachránit krásný dům, který může sloužit další generaci,“ dodává architekt.
Opravená vila dnes připomíná několik různých kapitol dějin Stražiska. Nejprve patřila k výstavním domům letoviska, potom otevřela dveře dětem, a nakonec sama potřebovala pomoc. Díky rekonstrukci dnes bude znovu sloužit lidem.
Zdroj: autorský článek




Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Góly, rekordy i příběhy za nimi. Každé ráno vám pošleme výsledky, rozhovory a aktuální dění ze světa sportu přehledně na jednom místě.



Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil za velmi produktivní úterní rozhovory o ukončení války na Ukrajině. Ještě podle něj ale zbývá hodně práce. Cílem je prý rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem nakonec rozšířit také o Evropu, řekl podle agentury Reuters.



Artur Morański a jeho kolega Jakub Kulik, kteří utrpěli vážná zranění při sobotní střelbě v centru Krakova, se po probuzení z umělého spánku poprvé viděli. Jelikož se každý z policistů lečí v jiné nemocnici, požádali lékaře o videohovor. Podrobnosti o dojemném setkání i aktuálním zdravotním stavu zraněných zveřejnil v úterý malopolský vojvoda Krzysztof Klęczar.



Branka fotbalistů Sparty ve víkendovém utkání 14. kola první ligy v Plzni na 1:0 neměla platit. Útočník Pražanů Jonatan Brunes těsně před vstřelením gólu fauloval domácího stopera Sampsona Dweha, uvedla komise rozhodčích Fotbalové asociace ČR v dnešním komuniké.






Většina evropských hokejových velmocí vyhlásila bojkot zápasů s Ruskem na mistrovství světa, Slovensko se ovšem nepřidalo. Jeho bývalý obránce Boris Valábik má však jasno. „Je mi na zvracení při představě, že uvidím ruský dres na ledě,“ prohlásil nekompromisně.