Dokončení analýzy - Je to paradoxně právě lední medvěd, který dává za pravdu některým amatérským zoologům tvrdícím, že se vymírání druhů nemusíme obávat, neboť ve stejném čase vznikají druhy nové.
Na Aljašce se totiž medvěd lední, vyhnaný ze svého přirozeného životního prostředí, začal křížit s tamějšími grizzlyi. Zastánci klasické přírodovědy ovšem popírají, že by se jednalo o nový živočišný druh.
Do boje za záchranu medvěda ledního loni vytáhl i americký prezident George Bush, známý vcelku vlažným vztahem ke globálnímu oteplování. Dopřál totiž sluchu varovným hlasům amerických ochránců přírody a nechal medvěda zapsat na seznam druhů, které jsou na území USA ohroženy.
Africká hrozba: pytláci
O nově objevených druzích na Aktuálně.cz
Za vymíráním zvířecích a ptačích druhů stojí především násilné změny životního prostředí způsobené člověkem a jen částečně lov a přímé zabíjení zvířat.
O příčinách vymírání druhů si přečtěte ZDE
Výjimku tvoří v tomto ohledu kupříkladu slon africký, hroch obojživelný a řada druhů antilop, které vybíjejí pytláci. Ti stačili jen v Konžské demokratické republice vyvraždit 95 procent hroší populace čítající ještě v roce 1994 třicet tisíc kusů.
Hroch, lovený pro maso a zuby, se tak loni vůbec poprvé ocitl na Červeném seznamu Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN).
Červený seznam IUCN najdete ZDE
O přežití bojují sloni
Společnost pro ochranu volně žijících organismů (WCS), sídlící v USA, ve své nedávné studii poukázala na obdobné nebezpečí, jež hrozí slonům.
Slon africký je sice od roku 1989 chráněn v rámci Konvence o mezinárodním obchodu se zvířecími a rostlinnými druhy ohroženými vyhynutím, pytlákům ale nyní znovu svitla naděje. Obchod se slonovinou byl totiž znovu povolen, ačkoliv jen v omezené míře a jeho výtěžek má jít právě na financování ochranářských programů.
| Slony africké ohrožují hlavně pytláci, kteří je zabíjejí kvůli klům ze slonoviny. | |
| Autor: Radim Klekner a Aktuálně.cz | |
Průtahy okolo zákazu obchodu se slonovinou vedly v sedmdesátých a osmdesátých letech k tomu, že pytláci vyzbrojení kalašnikovy vybili polovinu sloní populace.
V roce 1994 napočítali ochranáři v Konžské pánvi 140 000 kusů, současné odhady jsou mnohem střízlivější. Sloni přitom kdysi obývali celý africký kontinent, od pobřeží Středozemního moře až po Mys Dobré naděje.
...ale i tygři
Lovci a pytláci (vesměs je od sebe nelze odlišit) mají na svědomí také tři poddruhy největší kočkovité šelmy na světě, tygra.
V uplynulém století kvůli nim postupně zmizel tygr balijský (1937), kaspický (1968) a jávský (1979).
Poslední jedinec tygra jihočínského byl ve volné přírodě naposledy spatřen v roce 1994 a šest desítek posledních exemplářů pocházejících od šesti různých rodičů dnes přežívá v čínských zoologických zahradách.
V Mandužsku a Koreji žijí poslední dvě či tři stovky tygra ussurijského a i nejpočetnější poddruh, tygr bengálský, dnes vykazuje populaci odhadovanou na dva až čtyři tisíce kusů.
Červený seznam
Nejlepší obrázek o rozsahu vymírání živočišných a rostlinných druhů poskytuje právě Červený seznam IUCN.
Loni v květnu na něm bylo celkem 40 177 položek, o 616 více než přede dvěma roky a o téměř jedenáct tisíc víc než před deseti lety.
Je na něm tuleň středomořský obývající jižní pobřeží Turecka, stejně jako panda velká přežívající v tisícovce kusů v čínské provincii Sečuan.
A také leopard sněžný vyskytující se v malých tlupách v některých horských oblastech střední Asie či sajga tatarská, antilopa, jejíž populace klesla z jednoho milionu kusů v roce 1990 na dnešních 50 000. A rovněž i jedna z posledních "živých zkamenělin", hatérie novozélandská, plaz který žil na zeměkouli už za jury.
Do 10 let mohou zmizet tisíce druhů
Přes šestnáct tisíc jmen je na červeném seznamu zařazeno do kategorie kriticky ohrožených druhů. U těch existuje padesátiprocentní pravděpodobnost vyhynutí do deseti let nebo v průběhu následujících tří generací.
Patří mezi ně čtvrtina jehličnanů, osmina ptáků, třetina obojživelníků a čtvrtina savců popsaných celosvětově. Celkově se přitom odhaduje, že na zeměkouli žije v současnosti deset až třicet milionů rostlinných a živočišných druhů, především členovců.
Přírodovědci byly dosud popsány dva miliony.
První Červený seznam IUCN, vydaný v roce 1964, obsahoval názvy pouhých 211 druhů savců a 312 druhů ptáků.
Úkol pro politiky
Drastické ztrátě biodiverzity nemohou ochránci přírody a ekologové zabránit sami. Ke zvrácení daného trendu je zapotřebí součinnosti všech složek společnosti. A hlavně náležitých politických rozhodnutí v globálním měřítku.
Zatím se obyvatelstvo zeměkoule ke své flóře a fauně chová více než macešsky.
"Na postupném vymírání živočišných a rostlinných druhů se nezmění nic, pokud se daného problému se vší seriózností nechopí vlády jednotlivých zemí," zdůrazňuje dr. Susan Liebermannová ze Světové fondu na ochranu přírody (WWF) sídlícího ve švýcarském Glandu.
