Kato: Dnešní Česko není dokonalé, za komunistů bych ale seděl už za první písničku

Tomáš Maca Tomáš Maca
3. 11. 2019 20:55
V 90. letech do Česka ze západu dorazil nejen kapitalismus, ale i hip hop. Raper Kato se tehdy v teenagerském věku proslavil jako člen kultovní skupiny Chaozz, aby se pak z televizí a z rádií vytratil k dospělejší kapele Prago Union. S tou nekorunovaný král slovních hříček právě vydal desku Perpetuum promile, což byla příležitost, aby si s Aktuálně.cz popovídal o svém současném životě i minulosti.
"Rap by měl reflektovat realitu a o tom, že jsou mladí rapeři opravdu tak bohatí, jak se chlubí v textech, se dá dost pochybovat," vysvětluje Kato, proč mu současný rap příliš nepřirostl k srdci.
"Rap by měl reflektovat realitu a o tom, že jsou mladí rapeři opravdu tak bohatí, jak se chlubí v textech, se dá dost pochybovat," vysvětluje Kato, proč mu současný rap příliš nepřirostl k srdci. | Foto: Lukáš Oujeský

Rozhovory s Katem nebývají z hlediska logistiky zrovna snadná záležitost. Tentokrát sice raper nepřichází s obvyklým hodinovým zpožděním, ale hned po položení prvních pár otázek ho vyruší telefon. Volá mu partnerka, která si od dvojnásobného tatínka přišla vyzvednout starší dcerku Jasmínu. Ta si během Katových předchozích schůzek s novináři hrála ve vedlejší místnosti. Poté, co odejde za maminkou, z rapera rázem opadá rodičovská starostlivost.

Režisér Petr Zelenka bude mít ve svém připravovaném filmu Modelář postavu, která je inspirovaná právě vámi. Víte o tom?

Vím, protože jsem tu postavu měl nejdřív hrát sám, ale Zelenkovi se jeho původní námět nakonec rozrostl do mnohem většího projektu, takže roli nakonec dostal Jirka Mádl. Ten u mě nedávno byl a já jsem mu předčítal filmové repliky, aby si poslechl, jak intonuju bez zubů.

Viděl jsem Mádlovu fotku z natáčení a musím uznat, že s vousy a s krátkými vlasy je vám docela podobný.

Jo, má i podobný předkus, takže to Zelenka docela trefil.

Jednu ze skladeb na nové desce Prago Union začínáte hláškou, že prý je Prago pro dědky. Vycházel jste z vlastních pocitů, nebo jste tenhle názor zachytil mezi lidmi?

Jeden kamarád zaslechl, jak se nějací mlaďoši baví o rapu a něco podobného v té debatě zaznělo, tak jsem si z toho udělal srandu. Na koncerty Prago Union samozřejmě chodí i mladí, ale je pravda, že ve srovnání s jinými rapery máme publikum v průměru o něco starší, rozprostřené napříč generacemi a občas se objeví už i ti důchodci.

Mezi mladými rapovými posluchači jsou teď hodně v kurzu trapové beaty doplňované texty o konzumních tématech. Z českých interpretů můžeme jmenovat třeba label Milion+ v čele s raperem Yzomandiasem. Říká vám něco i tahle podoba rapu?

Tohle není úplně můj šálek soudku, protože mám radši vřelejší muziku než tyhle elektronické věci. V každé generaci raperů se ale najdou i ti, kteří mají opravdu talent, a Yzomandias mezi ně určitě patří. Současný rap je prý motivační, takže si k němu mladí posluchači přicházejí asi pro motivaci a ne pro nějaká hlubší životní moudra. Na druhou stranu má reflektovat realitu a o tom, že jsou mladí rapeři opravdu tak bohatí, jak se chlubí v textech, se dá dost pochybovat. Respektuju, že se to někomu líbí, ale se mnou rap o tom, co si kdo koupil za tenisky, nic moc nedělá.

Když se vám narodila první dcera, říkal jste v rozhovorech, že vás to přiměje změnit svůj životní styl nenapravitelného bohéma a nočního ptáka. Svou novou desku jste ale pojmenoval Perpetuum promile, takže se to asi úplně nepodařilo, že?

Sám jsem se o to ani nijak nesnažil, jenom jsem byl zvědavý, co se stane. Můj životní styl zůstává pořád stejný, protože když děláte hudbu a píšete texty, tak někde musíte najít inspiraci a já ji odjakživa hledám mezi lidmi. Jenom je to teď s dcerami o něco větší hukot. V noci děti spí, takže mezitím můžu rejdit, a přes den se jim věnuju.

Kdy spíte vy?

V mezičasech si sem tam dopřeju nějaké mikrospánky. To, že mám převracený denní a noční režim, se nedá změnit už kvůli koncertům. Myslím ale, že s dětmi trávím víc času než leckteří řadoví tátové, protože ti je přes týden stíhají akorát tak uspat a věnují se jim jen o víkendech. Já sice kvůli kapele bývám o víkendu pryč, ale pak jsem s dcerami zase přes týden.

Dnešní děti vyrůstají s mobily a tablety v rukou. Uvažujete už nad tím, jestli svým dcerám budete přístup k technologiím nějak omezovat?

Starší dcera už tablet umí ovládat, ale zatím to s ním nijak nepřehání, nevyplňuje s ním většinu svého času, takže jí do toho nepotřebuju zasahovat. Třeba ve chvíli, kdy musíte celý den dávat rozhovory a dceru máte s sebou, se navíc technologie docela hodí, protože dítěti stačí půjčit tablet a posadit ho ke stolu.

Svým dcerám jste věnoval i skladbu A je je z vaší nové desky. Už ji slyšely?

Jo, ale mladší dceři Justýnce je teď rok a starší Jasmínka má tři a půl, takže z toho ještě nemají rozum. Oběma jsem hudbu pouštěl už v době, kdy byly v břiše, a ta starší na ni někdy tancuje.

Rodinu dnes živíte jen hudbou, což je i důvod, proč se nočního života opravdu nemůžete jen tak vzdát. Jak to ale snáší vaše partnerka?

Ta je teď na mateřské a dřív dělala za barem. Tím pádem musím hodně hrát, protože muzikanta dneska uživí jedině koncerty, prodané desky už dávno ne. Partnerka věděla, do čeho se mnou jde, což ale neznamená, že občas nebrblá. Někdy oprávněně a jindy jen tak, aby to zaznělo.

V další nové písni Zastavit stát se vyjadřujete k politice a rapujete o tom, že nás politici rozdělili, aby mohli panovat. Nemyslíte ale, že se společnost polarizovala sama a jenom si volí představitele, kteří s tímto rozdělením dovedou pracovat?

Z Babiše i z Trumpa mám pocit, že se politici už úplně zbláznili. Lidi je podle mě volí jenom proto, že nemají nikoho lepšího na výběr. Zastupitelská demokracie byla dlouho asi nejlepším možným systémem, ale zdá se mi, že se vyčerpala a je potřeba se posunout někam dál. Jedním z východisek může být občanský aktivismus, ale ani ten sám o sobě všechno nezachrání. Jak vidíme na Babišových reakcích na demonstrace proti němu, ani protestující s transparenty v ulicích bohužel nic moc nezmění. Babiš jim dal najevo, že ho vůbec nezajímá, co si myslí lidi, kterým by měl sloužit.

Vidíte z této situace tedy vůbec nějaké východisko?

Každý by měl svůj život žít tak, aby šel ostatním příkladem. Když se mu to povede, tak změní třeba šest lidí kolem sebe, ti změní zase další lidi ve svém okolí a třeba za 300 let, až už tady nikdo z nich nebude, se ta změna nějak projeví.

S Prago Union 17. listopadu zahrajete na akci Korzo Národní, která připomene letošní kulaté výročí sametové revoluce. Přijde vám důležité oslavovat 30 let od pádu předlistopadového režimu?

Myslím, že je dobré lidem připomenout, že dnešní politická situace není zas tak hrozná a před revolucí to bylo daleko horší. Jasně že současné Česko není dokonalé, ale kdyby všechno zůstalo tak, jak to fungovalo před rokem ´89, tak bych dneska seděl ve vězení už za první písničku, kterou jsem nahrál. Dneska je naproti tomu jenom na nás, kam se s naší zemí dál pohneme.

Adam Svatoš (40)

Raper Kato z kapely Prago Union
  • V roce 1995 pod přezdívkou Deph spoluzaložil hiphopovou skupinu Chaozz, které o rok později vyšlo debutové album …a nastal chaos se singly jako Televize nebo Planeta opic. Ty se objevovaly i v hitparádách komerčních televizních a rozhlasových stanic, takže se z nich rychle staly hity a z náctiletých členů Chaozzu zase miláčci teenagerů.
  • S Chaozzem vydal ještě další tři desky Zpredeleklika (1997), P.E.S. (1999) a Sakum prdum (2001), na nichž se objevily hity jako Hej lidi, Vodopády nebo Svišti na golfovým hřišti. V roce 2002 si ale členové Chaozzu dali pauzu na dobu neurčitou, která stále trvá.
  • K hudbě se vrátil v roce 2005, kdy vydal oceňovanou desku HDP s kapelou Prago Union. S tou pod pseudonymem Kato dodnes koncertuje a podepsal se už pod šest jejích alb včetně cenou Anděl ověnčeného Dezorient expresu (2010) a zatím posledního Perpetuum promile (2019).

Pro vás byly porevoluční roky dobou, kdy jste poprvé pronikl do světa hudby s kapelou Chaozz. Co vás přivedlo právě k hip hopu?

První důležitý moment nastal v mých 12 letech, když mi máma donesla na kazetě Snap! a MC Hammera. Tehdy mě ještě vůbec nenapadlo, že bych mohl podobnou hudbu dělat taky, ale pak vydala americká skupina Kriss Kross písničku Jump. Jejím členům bylo v té době 13, takže jsem si řekl, že když můžou rapovat stejně staří kluci za oceánem, tak můžu i já. Lidí, co poslouchalo hip hop, bylo tehdy v Praze jen pár, všichni se vzájemně znali a každý zkoušel zakládat kapelu. Chaozz se pak dal dohromady ze dvou spřízněných kapel. Ta, ve které jsem byl já, měla lepší texty a ta, ve které byli někteří další kluci z Chaozzu, zase lepší beaty, tak jsme si uvědomili, že bude výhodnější se spojit.

Chaozz se ale na rozdíl od PSH nebo WWW, kteří v té době taky začínali, dostal k mainstreamovým posluchačům. Jak se vám to podařilo?

Hledač talentů Martin Červinka tehdy rozhazoval sítě a zjišťoval, jestli existuje nějaká česká rapová kapela. Jeho kámoš Ivo Pospíšil, který pracoval v obchodě, kam jsem si chodil kupovat cédéčka, se mě jednou zeptal, jestli nějakou takovou kapelu neznám, a já mu na to řekl: "Ale jo, znám." Do vydavatelství Polygram jsem donesl demáč, který jsme si nahráli sami doma, je to zaujalo, a tak jsme dostali nabídku natočit celou desku. Vím, že kluci z jiných kapel tehdy absolvovali nějaká vyjednávací kolečka s Polygramem taky, ale na rozdíl od nás se s ním nedohodli.

Chaozz vznikl v roce 1995, první deska byla venku hned rok nato a vyvolala něco, co jsme nečekali ani my, ani lidi z vydavatelství. Říkali jsme si s kluky, že to jenom zkusíme a že je vydavatelství hloupé, když nám dává šanci. Proto jsme klidně podepsali smlouvu, ve které stálo, že když se desky prodá víc než 25 tisíc kusů, tak z jednoho kusu dostane každý člen Chaozzu jenom jedno procento zisku, takže vlastně nedostane nic. Když se kolem nás strhl ten nečekaný poprask, nechtěli jsme plakat nad tím, jak špatnou máme smlouvu, a místo toho jsme si řekli, že si sice nevyděláme peníze, ale můžeme aspoň natočit co nejvíc písniček a nabrat co nejvíc zkušeností.

Dnes působíte jako velmi pokorný člověk. Měl jste v sobě tuhle pokoru už v době největší slávy Chaozzu?

Úspěch Chaozzu podle mě hodně vycházel z toho, že jsme byli sami sebou a nikdo nás nedal uměle dohromady. Já jsem byl vždycky pravdoláskař, takže jsem nikdy úplně nespadl do nějakého sebeklamu. Někdy si to člověk samozřejmě ani neuvědomí a může působit jako kretén, ale to se mi stává dodneška.

V jednom rozhovoru jsem četl, že když jste s Chaozzem na konci 90. let vystupovali na proslulém festivalu v Trutnově, publikum na vás házelo kelímky.

To bylo po vydání třetí desky. Na trutnovský festival si každý rok zvali nějakého obětního beránka, jednou to byla třeba Ilona Csáková a jednou to padlo na nás. Na rozdíl od všech předchozích otloukánků, u kterých bylo jisté, že do nich místní pivařské publikum půjde, jsme ale koncert dohráli do konce. Bez ohledu na smršť věcí, co na nás všichni házeli, jsme si obhájili, že hudbu, kterou děláme, děláme proto, že jí opravdu věříme. Všechny reportáže, které o festivalu vyšly, pak měly na titulce naši fotku, takže to nakonec zafungovalo.

"Spousta lidí nevydýchala, že jsme se s Chaozzem v 90. letech objevovali na televizi Nova v hitparádě Eso. V rapové komunitě panoval odpor vůči mainstreamu."
"Spousta lidí nevydýchala, že jsme se s Chaozzem v 90. letech objevovali na televizi Nova v hitparádě Eso. V rapové komunitě panoval odpor vůči mainstreamu." | Foto: Lukáš Oujeský

Poslední řadovka Chaozzu vyšla v roce 2001, kdy vám bylo kolem 21 let a začal jste brát drogy. Přivedla vás k nim jen touha experimentovat, nebo jste v nich hledal řešení nějakých osobních problémů?

Nikdy jsem nebyl dítě ze stanice Zoo, takže jsem si nepíchal nic do žil, nejel jsem na heroinu a k drogám, které jsem bral, mě přivedlo jen to, že jsem je chtěl vyzkoušet. Nikdy jsem si jimi nic neřešil, jenom jsem se na začátku nového tisíciletí pohyboval mezi lidmi, kteří poslouchali taneční muziku, a k tomuhle žánru drogy tak nějak patřily. Největším problémem bylo, že mi drogy rozbořily ten domeček z karet, který jsem si kolem sebe utvářel. Z toho jsem se ale svépomocí nějak vysoukal.

Když se Chaozz rok po vydání posledního alba rozpadl, měl jste hned jasno, že se hudbě budete věnovat dál?

S ostatními členy jsme se společně rozhodli, že dráhu naší kapely utneme, aby si každý z nás udělal pořádek v tom, kudy se plánuje ubírat dál. U většiny z nás se ukázalo, že muzika tím směrem není, takže bylo dobře, že jsme to ukončili a nevezli se zbytečně na vlně úspěchu dál. Já jsem měl tehdy na druhou stranu pocit, že muzika mojí cestou opravdu je. Potřeboval jsem ale zjistit, jestli si to jenom nenamlouvám. Zároveň jsem chtěl rap začít dělat trochu jinak, protože styl Chaozzu mi už přišel vyčerpaný. Popisovali jsme totiž jenom to, co všichni viděli.

A tak se Deph z Chaozzu proměnil v Kata z Prago Union…

Jo, pseudonym Kato jsem si vybral podle sluhy z Růžového pantera, který na inspektora Clouseaua vždycky číhá ze zálohy a zkouší, jak je připravený, což mi přišlo symbolické. Potřeboval jsem totiž lidi odnaučit, aby moji hudbu shazovali jenom proto, že je pod ní podepsaný Deph z Chaozzu. Tehdy ještě v rapové komunitě panoval a priori odpor vůči všemu, co se dalo považovat za mainstream, takže spousta lidí nevydýchala, že jsme se s Chaozzem v 90. letech objevovali na televizi Nova v hitparádě Eso. Doufal jsem, že když lidi zjistí, že Kato z Prago Union dělá smysluplnou hudbu, která se jim líbí, tak už svou pozitivní reakci nebudou moct vzít zpátky, i když zjistí, že ji má na svědomí ten Deph z Chaozzu. Naštěstí to vyšlo.

Bývalí parťáci z Chaozzu vám na nové desce Prago Union hostují ve skladbě Průvan. Je to pro Chaozz definitivní labutí píseň, kterou dáváte sbohem nostalgickým fanouškům?

Kdoví, nikdy neříkej nikdy. Na nové desce ta věc má své místo, protože Perpetuum promile navazuje na koncept předchozího alba Smrt žije, na jehož konci jsem se probudil z kómatu. Na aktuálním albu zjišťuju, že si po probuzení nic nepamatuju a musím znovu přicházet na to, co jsem zač, abych se mohl změnit. Průvan tam logicky zapadal, protože éra Chaozzu je taky mou nedílnou součástí. Nahráli jsme ho ale už pro vzpomínkové turné, na které jsme s Chaozzem vyrazili před třemi lety.

Jaké bylo se po tolika letech znovu sejít na pódiu?

Přišlo mi, jako bychom spolu naposledy hráli před 14 dny. Ani jsme se naše staré texty nemuseli učit znova. Když jsme je psali, tak jsme to mysleli dobře, jenom jsme občas byli moc přechytralí, což se dá v 15 16 letech chápat. Zpětně mi na našich věcech rve uši jenom ta řemeslná stránka a trochu se červenám, když slyším svůj tehdejší hlásek.

Co dělá zbytek Chaozzu dnes?

Bass pracuje jako détépák (věnuje se počítačové sazbě a zlomu, pozn. red.) a občas hraje jako DJ, Rusty dělá recepčního ve vydavatelství Universal, Fugaz teď prochází protialkoholním léčením a Skupla je bezdomovec. Takže nic moc.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Zimola bude v krajských volbách kandidovat v dresu ČSSD, uvedl Hamáček. Jeho projekt Změna 2020 není konkurencí, ale platformou k přilákání osobností.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

MF chce zrušit povinnost podvojného účetnictví pro podnikatele

Fyzické osoby, které jsou v obchodním rejstříku vedeny jako podnikatelé, již zřejmě nebudou muset v budoucnu vést podvojné účetnictví při překročení hranice 25 milionů korun ročního obratu. Vyplývá to z návrhu věcného záměru nového zákona o účetnictví, který předložilo ministerstvo financí do mezirezortního připomínkového řízení. 

MF dále navrhuje rozšíření použití mezinárodních účetních standardů při sestavování účetní závěrky bankami, vybranými finančními institucemi a pojišťovnami. Ty přitom již dnes dohledovým orgánům informace v mezinárodních účetních standardech dodávají. Zároveň chce MF navrhnout, aby firmy, které využívají mezinárodní účetní standardy a využijí je i pro stanovení základu daně z příjmu, měly nižší administrativní zátěž. Zákon by měl dále zpřehlednit zákonné požadavky na inventarizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy