Ukázka z knihy Katedrála svatého Víta - Kamenná koruna království. Autor fotografií Jan William Drnek, nakladatelství NOBART, Praha 2025.

Fotograf Jan William Drnek nabízí extrémně detailní snímky korunovačních klenotů, nových varhan, triforia i opěrného systému, které vznikaly celé tři roky - a to pomocí unikátních technik.

Do českých knihkupectví míří rozsáhlá fotografická publikace o katedrále svatého Víta na Pražském hradě, nazvaná „Katedrála svatého Víta – Kamenná koruna království“.

Jedinečná kniha v sobě skrývá více než tři stovky obrazových stran věnovaných tomuto gotickému chrámu a patří tak k nejobsáhlejším novodobým dílům zaměřeným výhradně na svatovítskou katedrálu.

Publikaci vydává nakladatelství Nobart, přičemž impulzem k jejímu vzniku bylo dokončení nových velkých Svatovítských varhan.

Ty autoři i mecenáši chápou jako symbolické završení více než sedmisetleté stavební historie katedrály, nikoli však jako její faktické stavební dokončení.​​​

Autorem fotografií je Jan William Drnek, fotograf a vizuální technik známý mimo jiné digitálním zpracováním Slovanské epopeje Alfonse Muchy a luxusní knihou „Epopej“.

Drnek se fotografii věnuje více než padesát let a pro tuto publikaci využil svou specializaci na velkoformátové snímky s vysokým rozlišením, kdy výsledný obraz vzniká skládáním desítek až stovek záběrů do jednoho extrémně detailního celku.

Na projektu pracoval přibližně tři roky a při fotografování používal mimo jiné robotickou hlavu a přesné výpočty.

Díky tomu mohl nasnímat prostory, kam se běžný návštěvník katedrály vůbec nedostane.

Texty k fotografiím pak připravil architekt a historik architektury Petr Uličný, odborník na gotické, renesanční a barokní stavitelství v Čechách se zaměřením na církevní architekturu středověké Prahy.​​​

Detail mozaiky Posledního soudu nad hlavním vstupem do katedrály sv. Víta v Praze zachycuje Ježíše Krista jako Soudce obklopeného anděly. Kolem Krista jsou zobrazeni svatí a vyvolení, kteří očekávají verdikt posledního soudu; kompozice zdůrazňuje napětí mezi spásou a odsouzením. Mozaika je ceněna pro jemné zpracování tisíců kamenných tesserek i výraznou barevnost, v níž se uplatňuje motiv duhy. V ikonografii jsou podle odborných výkladů rozpoznatelné odkazy na Danteho Božskou komedii. Fotografie vznikla v rámci rozsáhlého projektu dokumentace katedrály pro publikaci „Katedrála sv. Víta – Kamenná koruna království“.

Katedrála svatého Víta se v tomto roce (2025) dočkala symbolického dokončení. Na západní straně pod rozetou nyní stojí nové Svatovítské varhany – majestátní nástroj, který katedrále po dlouhá léta chyběl.

Varhany vznikly v dílně Gerharda Grenzinga, renomovaného varhanáře působícího ve Španělsku.

Jejich design navrhl Peter Olah, který se inspiroval Panskou skálou u Kamenického Šenova a zároveň pracoval s vertikalitou katedrály, jež se v podobě varhan zřetelně odráží. Uvnitř nástroje se ukrývá přes 6 000 píšťal, mezi nimiž se třpytí křišťálové prvky ze sklárny Lasvit – spojení hudby, světla a řemesla, které dává chrámu nový rozměr.

Jan William Drnek během fotografování uvnitř Katedrály Sv. Víta

Ačkoliv dnes považujeme vitráže za neoddělitelný prvek katedrály, řada těch nejpozoruhodnějších se zde nachází relativně nedávno.

Západní křídlo chrámu bylo totiž dokončeno až roku 1929 a právě v souvislosti s touto etapou výstavby byla instalována řada nových vitráží od legend českého výtvarného umění – například od Alfonse Muchy, Františka Kysely, Maxe Švabinského, Cyrila Boudy či Karla Svolinského.

Detail jedné z vitráží

Fotograf Jan William Drnek při fotografování v interiéru katedrály Sv. Víta.

V západním průčelí katedrály můžeme spatřit velkolepou kružbu od architekta Kamila Hilberta.

Její vitráže, ilustrující stvoření světa, byly podle návrhu Františka Kysely realizovány mezi roky 1925 a 1928. Od letošního podzimu jsou pod touto rozetou umístěny nové Svatovítské varhany.

Pohled na Rozetu v interiéru Katedrály svatého Víta z většího odstupu

V symbolickém středu katedrály se nachází Královské mauzoleum, na němž pracoval nizozemský sochař Alexander Colin dvě desetiletí. Císaře Maxmiliána II., Ferdinanda I. a královnu Annu Jagellonskou zobrazil tak, jako by jejich smrt byla jen dočasná.

Colin se inspiroval středověkou pohřební plastikou, patrně vídeňským náhrobkem Rudolfa IV. a Kateřiny Lucemburské. Sochy mají obdobně pootočené hlavy, ruce položené na šatu i lehce vykročené nohy. Hlavy všech tří postav směřují ke Kristu s praporem vítězství, symbolizujícím naději na překonání smrti a očekávané zmrtvýchvstání.

Svatovítský chrám rozzařují dva klenoty, umístěné vedle sebe: Koruna českých králů v Korunní komoře a kaple sv. Václava – duhově zářící drahokamové oko. V dolním pásu drahokamového obložení kaple můžeme obdivovat nástěnné malby Pašijového cyklu, zatímco v horní části stěn jsou na nádherně barevných malbách vyprávěny výjevy z Legendy svatého Václava.

Sochu sv. Václava – jedno z nejkrásnějších a nejznámějších děl české středověké plastiky – patrně provedl v roce 1373 Petr Parléř, jehož osobní štítek se zalomenou úhelnicí vystupuje z paty sochy. Ačkoli oblečen ve zbroji, svojí mladistvou a produševnělou tváří na nás Václav shlíží jako mírumilovný a asketický vládce, pravý Kristův následovník. Malby legendy provedl se svojí dílnou Mistr Litoměřického oltáře, vynikající malíř působící tehdy v Čechách. Výjevy jsou často přeplněné postavami umístěnými v reálném prostředí a kontrastují s meditativním výrazem pašijového cyklu.

Svatováclavská kaple vysvěcená v roce 1367 k poctě sv. Jana Evangelisty a sv. Vác­lava, představuje soulad mistrovství Parléřovy architektury a využívání no­vého média doby Karla IV: drahokamového obkladu.

Rudé a pur­pu­rové ostrovy ve velkých jaspisových a ametystových deskách byly přitom zřejmě vnímány jako obrazy Kristovy a Václavovy prolité krve, a odkazovaly tak na Kristovy pašije a knížecí mučednickou smrt.

Autor fotografií Jan William Drnek při práci v Katedrále Sv. Víta

Svatováclavská kaple - detailní pohled na uměleckou výzdobu

Svatováclavská kaple - detailní pohled na uměleckou výzdobu

Ukázka z knihy Katedrála svatého Víta - Kamenná koruna království. Autor fotografií Jan William Drnek, nakladatelství NOBART, Praha 2025.

“Královská koruna náleží sv. Václavovi, věčnému vládci země, jehož relikviářová busta z roku 1486 zde shlíží z jeho náhrobku," říká Petr Uličný

“Svatováclavská koruna je zářivým symbolem českého království. Na jedinečné ctnosti českého vládce v ní svojí majestátností a unikátností odkazují souladně se střídající květy modrých safírů a červených spinelů," říká Petr Uličný.

“Safírový křížek s rytinou ukřižování na vrcholu koruny obsahoval trn z Kristovy trnové koruny, což oznamuje latinský nápis na bocích zlatého kříže, do kterého byl tento malý relikviář vložen," popisuje Uličný.

Renesanční královské jablko. Detail rytiny

Snímek zachycuje fotografa Jana Williama Drnka při práci u velkého zvonu ve věži katedrály sv. Víta.

Ukázka z knihy Katedrála svatého Víta - Kamenná koruna království. Autor fotografií Jan William Drnek, nakladatelství NOBART, Praha 2025.

Mezi kvalitní díla, která katedrálu obohatila během neogotické obnovy a dostavby, patří oltář v Císařské kapli.

Pohled na oltář v Císařské kapli.

Do rámu renesančního epitafu slezského hraběte Mikuláše Pücklera navrhl umístit v roce 1927 sochař Jaroslav Horejc desku s Ukřižováním, v její dolní části vidíme Krista ležícího v hrobě a na vrcholu jeho figuru ve vítězném postoji po zmrtvýchvstání.

Dílo navrhl roku 1898 architekt Josef Mocker a v roce 1903 jej vyřezali Václav Mráz a Jan Kastner. Jeho ústřední scénou je Navštívení sv. Alžběty Pannou Marií, nad níž se zdvíhá baldachýn, jehož proplétané motivy byly inspirovány balustrádou nad jižním transeptem. V dolní části oltáře je zobrazeno biblické vyprávění o Svatbě v Káni Galilejské. Vzhledem k bezpečnostním a světelným podmínkám v katedrále tuto část oltáře není prakticky možné vidět.

Dílo s expresivně protáhlými figurami, které se dnes spolu s epitafem nachází v přízemí Wohlmutovy varhanní kruchty.

Toto dílo vyřezal roku 1929 František Vavřich.

Ukázka z knihy Katedrála svatého Víta - Kamenná koruna království. Autor fotografií Jan William Drnek, nakladatelství NOBART, Praha 2025.

Požehnání knize Katedrála svatého Víta – Kamenná koruna království, katedrála sv. Víta v Praze, 13. listopadu 2025.

Fotograf Jan William Drnek při požehnání knihy Katedrála svatého Víta – Kamenná koruna království, katedrála sv. Víta v Praze, 13. listopadu 2025.