


Ještě před několika lety tu byla voda. Teď je na jejím místě kus souše, který z výšky zachytil dron. Podle Erbolata Muchašova jde o jeden z nových ostrovů, které se v posledních letech objevují v severní části Kaspického moře. Pojmenovali ho Rybačij.

Zakladatel kazachstánské turistické společnosti Caspian Holiday o nálezu v srpnu 2026 informoval web Lada.kz. Podle jeho slov leží ostrov asi 500 metrů východně od ostrova Svatý a přibližně 30 kilometrů od obce Bautino v Mangystauské oblasti Kazachstánu.
Na místo se vydal společně s ochráncem Kaspického moře a ekologem Daniaram Akimžanovem a natočil ho dronem. Na nově obnažené pevnině se podle Muchašova pohybují vlci, divočáci a jezevci. Zvířata se podle něj vyskytovala na okolních ostrovech už dříve a s ústupem vody získávají další dostupnou pevninu.
Rybačij není prvním novým ostrovem v Kaspickém moři. Jeden z nich už vědci skutečně potvrdili. V květnu 2025 se k němu vydala expedice Ústavu oceánologie P. P. Širšova Ruské akademie věd. Ostrov leží asi 30 kilometrů jihozápadně od ostrova Malý Žemčužnyj v ruské části Kaspiku.
„Nový geografický útvar je část mělčiny Sredňaja Žemčužnaja, která vystoupila nad hladinu,“ uvedl Ústav oceánologie. Výprava se k ostrovu přiblížila, kvůli okolním mělčinám a počasí na něj ale nevystoupila a dokumentovala ho pouze z dronu.
Kde leží: mezi Evropou a Asií; pobřeží sdílí Kazachstán, Rusko, Ázerbájdžán, Turkmenistán a Írán.
Rozloha: přibližně 371–376 tisíc km² podle použitého měření.
Délka: asi 1200 km od severu k jihu.
Maximální hloubka: 1025 metrů.
Charakter: největší uzavřená vodní plocha na světě; nemá spojení se světovým oceánem.
Hladina: přibližně 28 metrů pod úrovní světového oceánu.
Nejmělčí část: severní Kaspik, kde jsou rozsáhlé oblasti hluboké jen několik metrů.
Největší přítok: Volha.
Kaspické moře je pro podobný proces mimořádně citlivé. Je obrovské, ale jeho severní část je velmi mělká. Zatímco na jihu dosahuje hloubka více než jednoho kilometru, velká část severního Kaspiku má jen několik metrů. Když proto hladina klesne, pobřeží se může posunout o desítky kilometrů.
A přesně to se nyní děje. Studie zveřejněná v červenci 2026 v časopise Frontiers in Marine Science analyzovala satelitní snímky a data o hladině v severovýchodní části Kaspiku. Mezi lety 1995 a 2023 tam hladina klesla o 2,28 metru. Pobřežní linie se v důsledku toho posunula na západ v průměru o 44 až 164 kilometrů, na některých místech až o 175 kilometrů. „Vývoj ostrovů při ústupu moře následuje trojici procesů: vznik, růst a spojení s pevninou,“ píší autoři studie. Mělké mořské prostředí se tím postupně mění v suchozemské.

Kaspik je citlivý na celou vodní bilanci – tedy na množství vody, které do něj přiteče, naprší a které naopak odpařením zmizí. Studie publikovaná v červnu 2026 v časopise Earth’s Future ukázala, že v posledních desetiletích výrazně klesl přítok řek, především kvůli menšímu průtoku Volhy. Srážky nad povodím přitom podle autorů zůstaly relativně stabilní a výpar nad hladinou mírně rostl. „Úbytek vody je výsledkem kombinovaných vlivů člověka a klimatu,“ uzavírají autoři.
Na první pohled může ústup vody vypadat jednoduše: moře ustupuje, souše přibývá. Pro zvířata je ale změna složitější. Nejlépe je to vidět na kaspickém tuleni, jediném mořském savci žijícím v Kaspickém moři. Ostrovy a mělčiny jsou pro něj důležitými místy k odpočinku a během jarního línání se na nich soustřeďují velké počty zvířat.
V jednom sledovaném prostoru se plocha vody mezi lety 2001 a 2024 zmenšila o 46 procent. Zátoka Komsomol, významné místo jarního línání tuleňů, byla do roku 2024 z velké části vyschlá. Tuleni se proto přesouvali na nově vznikající ostrovy dál na sever, kde jsou ale vystaveni jiným tlakům, například lodní dopravě, rybolovu nebo plánovanému průmyslovému využití.

Nový ostrov nemusí zůstat ostrovem. Vědci, kteří v roce 2025 zkoumali nový útvar u Malého Žemčužného, předpokládali, že při pokračujícím poklesu hladiny může jeho plocha dál růst. Zároveň by se mohl stát místem pro hnízdění ptáků nebo odpočinek kaspických tuleňů.
Dlouhodobější data ale ukazují ještě další možnost: ostrov může postupně vyrůst, rozšířit se a nakonec splynout s pevninou. Právě takový vývoj už vědci v severovýchodním Kaspiku zaznamenali.
Rybačij je zatím novým bodem na mapě, jehož velikost i stabilitu bude teprve potřeba změřit. To, co ho vyneslo nad hladinu, je ale součástí mnohem větší změny: v severním Kaspiku se spolu s klesající hladinou posouvá pobřeží a mění se místa, která byla ještě donedávna pod vodou.
Zdroj: nature.com, frontiersin.org, agupubs.onlinelibrary.wiley.com, kaspika.org, lada.kz



Rusko požaduje, aby součástí možných jednání o energetickém příměří s Ukrajinou bylo i zmírnění sankcí ze strany Spojených států. S odkazem na své zdroje o tom informoval deník The Kyiv Independent. Požadavek přichází v době, kdy Rusko zintenzivnilo útoky na ukrajinské energetické cíle. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička se město dostává před zimou do situace, kdy jde o přežití.



Hokejisté Třince porazili Hradec Králové 5:2 a opět vylepšili vlastní extraligový rekord, protože vyhráli v úvodu sezony také devátý zápas za tři body. Svěřenci kouče Borise Žabky mají v čele tabulky při plném bodovém zisku oslnivé skóre 45:18. Liberečtí vedli v 18. minutě už 4:0 a nakonec vyhráli nad Karlovými Vary ještě s o gól vyšším rozdílem.



Rusko a USA jednají o ekonomické spolupráci, která by mohla zahrnovat americké investice do plynovodů Nord Stream i rušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev o těchto rozhovorech ví, a americký přístup kritizoval. Zároveň varoval před rozporem mezi údajnými obchodními plány a tvrzením Washingtonu, že mírová jednání uvízla na mrtvém bodě.



Fotbalisté Slavie zvítězili v předehrávce 10. kola první ligy na hřišti posledního Zlína 1:0 a po osmé výhře si jako jediní udrželi neporazitelnost v ligové sezoně. Rozhodl o tom v 16. minutě Emmanuel Ayaosi. Obhájce titulu vede neúplnou tabulku s náskokem šesti bodů na druhý Liberec.



Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.