Kasárna Karlín se za pět let změnila k nepoznání. Z armádního bazénu je kavárna

Marek Pros Marek Pros
15. 6. 2022 6:00
Využívala je československá i česká armáda, ministerstvo spravedlnosti v nich chtělo zřídit justiční palác. Zatímco stará část pražských kasáren v Karlíně stále nemá využití a chátrá, venkovní areál a novější budovu již pět let opravuje a spravuje kulturní spolek Pražské centrum. Podívejte se, jak se za jeho působení Kasárna Karlín proměnila.

načítám grafiku

Jen pár minut od centra Prahy, vedle Negrelliho viaduktu se nachází Kasárna Karlín. Spolek Pražské centrum v objektu z 19. století, který je památkově chráněn, za posledních pět let vytvořil například galerii, taneční školu, kulturní klub s barem a v předsálí bývalého armádního bazénu denní kavárnu. 

Matěj Velek
Matěj Velek | Foto: Tomáš Vocelka

"Armáda se tehdy objektu vzdala ve prospěch ministerstva spravedlnosti, uvažovala rovněž, že se ho pokusí zpeněžit, což je nejčastější příklad, jak stát nakládá s tzv. nepotřebným majetkem podobně velkých nemovitostí," popisuje historii areálu hlavní produkční Matěj Velek.

Když před šesti roky s ministerstvem spravedlnosti spolek vyjednával o pronájmu, byl se v areálu podívat všehovšudy dvakrát. "A to za takových opatření, jako by tu byl ukrytý národní poklad," podotýká Velek. Celé nádvoří bylo tehdy zarovnané policejními a nákladními auty a připomínalo obrovské parkoviště. V části kasáren tehdy ještě sídlila cizinecká policie.

Páté narozeniny Kasáren Karlín

Od 22. června je v prostoru Kasáren Karlín připravený čtyřdenní program. Zahrají tu například Kill The Dandies!, The Atavists nebo Smyčcový orchestr Pražské konzervatoře, v plánu jsou i kroužky pro děti, jóga nebo letní kino. Detailní program najdete na webu areálu.

Stará budova podle Veleka vypadá nejhůře zvenku. "To je její největší bolest. Před pěti roky se objekt nacházel v takovém stavu, že byl rovnou k nastěhování, vojáci v něm uklízeli, topili, větrali přes léto, kontrolovali, že do něj nezatéká. Za pět let, co zůstal historický objekt kasáren prázdný, tak jen chátrá." 

Prostory, ve kterých sídlí Pražské centrum, byly v daleko horším stavu. Vojáci je od povodní v roce 2002 více méně neopravovali. "Zachovala se v nich část armádního bývalého kinosálu, ale zbytek byl úplně rozbitý nebo na hranici toho, co se dá využívat. Museli jsme udělat nové rozvody, kotelnu, nádvoří zbavit ostnatých drátů a náletů," vzpomíná Velek. 

Něco tu po sobě zanechat

Areál nyní převezme od státu magistrát, který by měl konečně vyřešit, co s ním. Zástupci vedení města uvažují, že v něm Praha vybuduje například vysokoškolské koleje, bydlení, kanceláře nebo nebytové prostory. A zůstává tak otázkou, co se se spolkem bude dít. 

"Letos jsme tu pět let a momentálně máme smlouvu prodlouženou o další dva roky. Uvidíme, co se bude dít, až objekt přejde pod magistrát - jestli dostaneme výpověď, což pevně doufám, že se nestane, nebo naopak uzavřeme novou smlouvu podmíněnou třeba platbou nájemného," přemítá Velek a věří, že magistrát bude brát vážně jejich mnohaletou zkušenost. "A hlavně že bude pragmatický - dokud tu má někoho, kdo vytváří kulturu a stará se o objekt, může v klidu připravovat plán, co s kasárny bude."

Spolek Pražské centrum

"Původní tvrdé jádro tvořilo pět lidí, přes sezonu se tu točí klidně stovka zaměstnanců, často holky a kluci, kteří do toho studují nebo mají třeba i jinou práci, a tohle je téměř jejich volnočasovka. Letos tým prošel po covidu razantnější proměnou, máme stálých 10 zaměstnanců včetně produkční a dramaturgyně nebo týmů, které se starají o produkci kin a letního kina, provoz barů," říká Matěj Velek. 

I letos má Pražské centrum v plánu přestavby, renovace a nové projekty. Letní kino dostane nové projekční plátno, koncertní sál zase lepší zvuk. "Venku pak postavíme dvojče k venkovnímu baru, a když nám během léta zbude čas, chceme vylepšit dětské hřiště a celkově zónu pro rodiče. Na podzim nás čeká velká výsadba stromů a připravujeme přestavbu bývalé galerie na přednáškový sál," vyjmenovává Velek, který neřeší, jestli tu s kolegy bude rok, nebo dalších pět. Jejich cílem je něco po sobě zanechat a také ukázat ostatním, jak s kasárny v budoucnu třeba naložit.

"Sami potřebujeme mít pořád vrtuli v zadku, která nás žene za něčím lepším, areál je pořád dost velký, abychom v něm mohli pořád dělat nové věci. Bereme tu práci vážně," dodává.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Zemřel vědec, vynálezce a odbojář Mojmír Petráň, bylo mu 99 let

Ve věku 99 let zemřel v sobotu 13. srpna vědec Mojmír Petráň. Na facebooku o tom dnes informovala Učená společnost ČR, jejímž členem Petráň byl. Petráň společně se svým kolegou Milanem Hadravským v 60. letech sestrojili a patentovali konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Vynález znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Vědec Petráň byl i protinacistickým odbojářem.

Svůj přelomový vynález Petráň a Hadravský, kteří v 60. letech působili na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, patentovali v roce 1967 ve Spojených státech. Publikovali ho v roce 1968 ještě před okupací Československa. Po srpnové okupaci Petráň upadl v nemilost, neboť v době Pražského jara sympatizoval s reformními politiky. Svůj mikroskop pak musel vyrábět "podomácku" pod záštitou JZD Komorno u Plzně. Kvůli tomu vzniklo jen několik kusů přístroje.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Při izraelském náletu u Tartúsu zahynuli podle Damašku tři syrští vojáci

Při dnešním izraelském náletu na oblast u syrského pobřežního města Tartús přišli o život tři syrští vojáci a další tři byli zraněni. Oznámila to syrská armáda. Televizní stanice Al-Arabíja předtím uvedla, že izraelská vojenská letadla zaútočila na Tartús a před vypálením střel letěla nad libanonským pobřežím. Izraelská armáda své operace v Sýrii nechává bez komentáře. Útočí hlavně na cíle spojené se spojenci syrské vlády, což je Írán a libanonský Hizballáh. Agentura Reuters napsala, že se k Tartúsu blíží loď, která veze z Ukrajiny obilí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy