"Kapesní" Lichtenštejnsko je malé, ale s velkým srdcem

Zbyněk Klíč
6. 9. 2011 16:00
Na 160 kilometrech čtverečních malého knížectví se rozhodně nudit nebudete
Foto: Wikipedia

Praha - Vítejte v Lichtenštejnsku, zemi poštovních známek, zubních protéz a úchvatné alpské přírody.

Tato nejmenší německy mluvící země s sebou nese punc historie. Pro svou blízkost a spolupráci s Německem (a státy, které mu v historii předcházely) tu najdete hluboce zakořeněné německé tradice; znát je tu však - hospodářská a diplomatická - i blízkost sousednímu Švýcarsku.

Lichtenštejnsko ze sebe vytváří unikátní mix dávné historie, krásné horské přírody a germánských tradic, který vám umožní prožít zde zajímavou a příjemnou dovolenou.

Knížecí hrad ve Vaduzu
Knížecí hrad ve Vaduzu | Foto: Reuters

Ve spojení se jménem tohoto malého knížectví se mnohým jistě vybaví místní vládnoucí rod, jehož kořeny sahají hluboko do 12. století. Dominantu hlavního města země Vaduzu tvoří "pohádkový" knížecí hrad. Ten však bohužel - vzhledem k tomu, že stále představuje oficiální lichtenštejnské sídlo - není přístupný veřejnosti.

Samotné město Vaduz má kolem pěti tisíc obyvatel. Vzhledem se příliš neliší od jiných historických sídel, která naleznete v oblasti rakouských a švýcarských Alp. Centrum města je tvořeno hlavní ulicí, obepínající vaduzský hrad. Začíná na Radničním náměstí, nazývaném Städtle, na kterém se zároveň nacházejí sídla nejdůležitější městských institucí, jakými jsou radnice (postavená ve 30. letech 20. století), banka nebo muzeum.

Lichtenštejnské umělecké muzeum
Lichtenštejnské umělecké muzeum | Foto: Kunstmuseum Liechtenstein, Vaduz

Vaduz není jen administrativním centrem Lichtenštejnska. Najdete tu také obrazovou galerii, čítající na tisíc pláten světových malířů - počínaje Rembrandtem nebo van Dyckem, přes Rubense až k da Vincimu.

Při návštěvě města byste také neměli minout poštovní úřad a Poštovní muzeum, založené již v roce 1930, nebo uměleckou galerii Engländerbau, představující ve svých prostorách současné lichtenštejnské umění. Výčet kulturních atrakcí doplňují ještě zemské muzeum, muzeum lyžování nebo knihovna, stojící u řeky Giessen (zde najdete všechny v Lichtenštejnsku vydané knihy).

Sportovní příznivce zaujme stadion Rheipark, jenž svoji činnost zahájil v roce 1998. Zajímavostí je také hotel Gasthof Löwen, vybudovaný již v roce 1388.

Lichtenštejnsko však nabízí i další krásná města. Jedním z nich je Balzers se zámkem Gutenberg a kaplí Panny Marie z 18. století. Nedaleko ležící město Triesen je zase plné měšťanských domů; zdejší gotická kaple je ideálním výchozím místem pro ty, kteří chtějí poznat zdejší krásné hory. Největším lichtenštejnským městem je Schaan, ležící na sever od Vaduzu. Dominantou jeho okolí je kostel, který je opět dobrým místem, kde začít výlet po zdejší přírodě.

Kromě hlavního města však existuje řada dalších pamětihodností, které stojí za to v této malé zemi vidět. Jednou z nich jsou bezesporu alpské vrcholy, zabírající tři čtvrtiny území knížectví. Nejvyšší horou je potom Grauspitz, čnící se do výšky 2599 metrů nad mořem.

Grauspitz, nejvyšší hora Lichtenštejnska, ze švýcarské strany
Grauspitz, nejvyšší hora Lichtenštejnska, ze švýcarské strany | Foto: Wikimedia Commons

Oblíbenou destinací je však zejména oblast Malbun na jihovýchodě země u rakouských hranic. Areál nabízí přes dvacet kilometrů sjezdovek, další kilometry běžkařských tratí a dětský Malbi Park s řadou radovánek pro nejmenší návštěvníky. Také odsud se dají pořádat pěší výlety - například Cesta kněžny Giny z Malbunu, která trvá asi pět hodin a během té doby vám nabídne překrásné výhledy na rakouské, švýcarské a lichtenštejnské hory. Pro otrlejší turisty je potom určena dvanáctikilometrová trasa Fürstensteig - Drei Schwestern (Knížecí stezka - Tři sestry), sestávající z výstupu na tři dvoutisícové vrcholy. Na tuto cestu můžete vyrazit z parkoviště u vesničky Gaflei.

Při návštěvě Lichtenštejnska byste neměli zapomenout ani na řeku Rýn, tvořící jeho západní hranici se Švýcarskem. Pěšky, na kole nebo na in-line bruslích můžete podél řeky doputovat třeba až k Bodamskému jezeru v Německu, jezeru Walensee ve Švýcarsku, případně města Chur, odkud se dají pořádat horské túry do švýcarského letoviska Arosa.

Řeka Rýn u města Balzers
Řeka Rýn u města Balzers | Foto: Wikimedia Commons

Na rakouské straně hranice zase stojí za návštěvu údolí Montafon s průsmykem Silvretta Bielerhöhe. Pokud se sem vydáte v půlce března, můžete si navíc v údolí Rýna užít obdobu českého pálení čarodějnic, zde pojmenovanou Funkensonntag.

Ačkoliv je Lichtenštejnsko malou zemí, provázenou pověstí daňového ráje a místa, kde dochází k podezřelým obchodům, tak se vás - spíše než cokoliv jiného - dotkne krása zdejší přírody a kulturních památek. Nemůžete tu šlápnout vedle - na to tu ani není místo.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Microsoft koupí za 19,7 miliardy dolarů firmu Nuance. Ta pomáhala vyrobit asistentku Siri pro Apple

Americký softwarový gigant Microsoft dnes potvrdil, že koupí společnost Nuance Communications, která se zabývá mimo jiné vývojem umělé inteligence a rozpoznávání řeči. Microsoft se snaží svou strategii přechodu ke cloudovým službám posílit i o odvětví zdravotnictví. Do hodnoty transakce 19,7 miliardy dolarů (430,3 miliardy korun) je zahrnut i čistý dluh.

Nuance asistovala společnosti Apple při spuštění osobního asistenta Siri a produkuje software, který se používá například v automobilovém průmyslu. Nuance i Microsoft nyní těží z rozmachu medicíny na dálku, neboť během pandemie covidu-19 se část styku s lékaři přesunula na internet. Produkty Nuance používá přes 55 procent amerických lékařů a 77 procent amerických nemocnic. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stát zatím kompenzaci regionální dopravy nechystá, počká na stanovisko Evropské komise

Stát zatím kompenzace pro kraje za ztráty v regionální dopravě nechystá. Pro případná jednání s kraji o podpoře bude klíčový výsledek současných jednání s Evropskou komisí o kompenzacích pro železniční dopravce, pro které stát připravuje kompenzace až za 1,5 miliardy korun.

Pokud komise dotace pro dopravce schválí, bude stát jednat s kraji. To se podle ministerstva dopravy dá očekávat na konci května. Sdělil to dnes řekl mluvčí ministerstva František Jemelka. Kraje v minulých dnech oznámily, že loni na jízdném z veřejné dopravy ztratily 3,7 miliardy korun, žádají proto o pomoc stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy