V populárním povědomí se Kámasútra často redukuje na pouhý soubor sexuálních pozic, jakýsi erotický ekvivalent jógových pozic. Původní dílo má mnohem širší obsah - popisuje umění milování, mezilidské vztahy, indickou kulturu a klade důraz na opravdovou lásku, souznění a sdílení intimity mezi partnery. Nejde pouze o sexuální pozice, ale o "umění života."
Historie a původ Kámasútry
Autorem Kámasútry je mnich a filozof Vátsjájana, který žil v období Guptovské říše, mezi 4. a 6. stoletím našeho letopočtu. Vátsjájana vytvořil své dílo primárně pro dvořany a bohaté měšťany, přičemž čerpal ze starších, dnes již nedochovaných erotických příruček známých jako kámašástry. V tehdejší Indii byla erotika považována za jednu z uznávaných vědních disciplín. Kámasútra představuje fascinující dílo staroindické literatury, které daleko přesahuje běžné povědomí o pouhé příručce erotiky. V sanskrtu název "Kámasútra" (कामसूत्र) znamená doslova "Sútry o lásce" nebo "Poučení o rozkoši", přičemž Káma je jméno indického boha milostné touhy a sútra znamená poučení či učebnice.