


Za necelé tři roky proletí kolem Země asteroid Apophis, a to tak blízko, že jej budou astronomové moci sledovat jako nikdy předtím. Nová studie ale upozorňuje na nečekaný problém. Samotný asteroid už sice naši planetu neohrozí, vědci se však obávají, že by do jeho osudu mohl zasáhnout někdo úplně jiný: lidstvo. A důsledky by mohly zkomplikovat jedinečný vědecký experiment.

Když se v dubnu 2029 přiblíží k Zemi asteroid Apophis, půjde o jednu z nejsledovanějších astronomických událostí desetiletí. Přibližně 370 metrů dlouhé těleso mine naši planetu ve vzdálenosti menší než 32 tisíc kilometrů. To je blíže, než obíhá řada družic na geostacionární dráze.
Dobrou zprávou je, že podle současných výpočtů Zemi žádný střet nehrozí. Astronomové jeho dráhu přepočítali už mnohokrát a shodují se, že Apophis naši planetu bezpečně mine.
Nová studie publikovaná v časopise The Planetary Science Journal ale upozorňuje na úplně jiné riziko. Tentokrát nejde o otázku, zda asteroid zasáhne Zemi, ale zda Země – respektive lidstvo – neovlivní asteroid.
Fyzik Alessandro Rossi a Giulia Schettino z Institutu aplikované fyziky Nella Carrary při Italské národní radě pro výzkum upozorňují, že se Apophis při průletu dostane do oblasti, kde kolem Země obíhá množství vysloužilých družic a kosmického odpadu. Přestože většina vesmírného smetí létá mnohem níže, právě v oblasti geostacionární dráhy se nachází tisíce objektů, z nichž řadu menších fragmentů dnes lidstvo vůbec nesleduje.
„Když jsem sledoval běžné animace průletu Apophisu kolem Země, okamžitě mě napadlo, jestli se nemůže setkat s některým z obrovského množství člověkem vytvořených objektů na oběžné dráze,“ vysvětluje Rossi, odborník na kosmický odpad a dynamiku asteroidů.
Výzkumníci přitom původně očekávali, že půjde o takzvaný nulový experiment. Mysleli si, že žádné reálné riziko srážky neexistuje. Výsledky počítačových simulací je ale překvapily.
„Čekal jsem, že žádné možné interakce nenajdeme. Překvapilo mě, že některé objekty by se přitom mohly k asteroidu přiblížit na vzdálenost pouhých několika kilometrů,“ uvedl Rossi.
Přitom ani případná srážka jako taková by podle autorů studie pro Zemi nepředstavovala přímé nebezpečí. Kousky kosmického odpadu podle nich nejsou dostatečně velké na to, aby znatelně ovlivnily dráhu asteroidu. Problém však spočívá jinde.
Průlet asteroidu kolem Země totiž představuje mimořádnou příležitost sledovat, jak na podobná tělesa působí gravitace velké planety. Astronomové očekávají, že zemská přitažlivost během těsného setkání změní rotaci Apophisu, může na jeho povrchu vyvolat sesuvy hornin nebo dokonce takzvaná „asteroidní zemětřesení“. Právě díky tomu by se vědci mohli vůbec poprvé podívat pod zvětralou svrchní vrstvu podobného tělesa a lépe pochopit jeho vnitřní stavbu.
Celou událost plánují z bezprostřední blízkosti sledovat hned dvě kosmické mise. Evropská kosmická agentura připravuje sondu RAMSES, která má k Apophisu dorazit ještě před jeho průletem kolem Země. Americká NASA pak využije upravenou sondu OSIRIS-APEX, která naváže na úspěšnou misi OSIRIS-REx. Obě by měly zachytit změny, které na asteroidu způsobí právě zemská gravitace.
Právě proto by podle autorů studie mohla být i zdánlivě bezvýznamná kolize s drobným kusem vesmírného odpadu problém. Pokud by totiž krátce před průletem vznikl na povrchu nový kráter nebo oblak vyvrženého materiálu, bylo by mnohem obtížnější určit, které změny způsobila gravitace Země a které naopak náraz kosmického smetí.
„Nejdůležitější je zdůraznit, že případný náraz by významně nezměnil oběžnou dráhu asteroidu,“ vysvětluje Rossi. „Nejspíš by vznikl malý kráter a oblak vyvrženého materiálu. Obě tyto věci by mohly kosmické sondy zaznamenat. Je dokonce možné, že přístroje, které má mise RAMSES umístit na povrch Apophisu, by náraz zaznamenaly jako seismický signál.“
Výzkumníci zároveň připomínají, že nejde o scénář podobný misi DART, při níž NASA v roce 2022 záměrně narazila sondou do asteroidu Dimorphos a změnila tak jeho oběžnou dráhu. V případě Apophisu by případná kolize s kosmickým odpadem byla řádově slabší a jeho dráhu by prakticky neovlivnila. Přesto by mohla výrazně zkomplikovat interpretaci jednoho z nejdůležitějších asteroidních pozorování posledních desetiletí.
Zdroj: ESA, NASA, The Planetary Science Journal






Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pátek amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Podle agentury AFP to ukrajinský prezident řekl v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pátek amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Podle agentury AFP to ukrajinský prezident řekl v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.



Pět tisíc dolarů pro každého dospělého Američana. Tak zní mimořádný slib Donalda Trumpa, jehož splnění podmínil vítězstvím republikánů v listopadových volbách do Kongresu. Je ale jeho plán vůbec legální? Kde by na něj prezident vzal peníze? A myslí svůj slib skutečně vážně, nebo jde o pouhou předvolební rétoriku?



Nejdůležitější evropský projev roku zazní příští týden od Ursuly von der Leyenové. Před europoslanci totiž přednese Zprávu o stavu unie, která už teď vyvolává mezi českými europoslanci bouřlivou debatu. Zatímco na nutnosti zvýšit konkurenceschopnost a bezpečnost se shodují, ohledně migrační krize panují rozporuplné pohledy. Deník Aktuálně.cz popisuje, na co se nejspíš von der Leyenová zaměří.



Vydřený triumf plný nervů. Tak Kateřina Siniaková v prvních ohlasech pojmenovala vítězství na US Open. Česká tenistka společně s americkou partnerkou Taylor Townsendovou ovládla i poslední grandslam, který jim chyběl ve společné sbírce.