


Za necelé tři roky proletí kolem Země asteroid Apophis, a to tak blízko, že jej budou astronomové moci sledovat jako nikdy předtím. Nová studie ale upozorňuje na nečekaný problém. Samotný asteroid už sice naši planetu neohrozí, vědci se však obávají, že by do jeho osudu mohl zasáhnout někdo úplně jiný: lidstvo. A důsledky by mohly zkomplikovat jedinečný vědecký experiment.

Když se v dubnu 2029 přiblíží k Zemi asteroid Apophis, půjde o jednu z nejsledovanějších astronomických událostí desetiletí. Přibližně 370 metrů dlouhé těleso mine naši planetu ve vzdálenosti menší než 32 tisíc kilometrů. To je blíže, než obíhá řada družic na geostacionární dráze.
Dobrou zprávou je, že podle současných výpočtů Zemi žádný střet nehrozí. Astronomové jeho dráhu přepočítali už mnohokrát a shodují se, že Apophis naši planetu bezpečně mine.
Nová studie publikovaná v časopise The Planetary Science Journal ale upozorňuje na úplně jiné riziko. Tentokrát nejde o otázku, zda asteroid zasáhne Zemi, ale zda Země – respektive lidstvo – neovlivní asteroid.
Fyzik Alessandro Rossi a Giulia Schettino z Institutu aplikované fyziky Nella Carrary při Italské národní radě pro výzkum upozorňují, že se Apophis při průletu dostane do oblasti, kde kolem Země obíhá množství vysloužilých družic a kosmického odpadu. Přestože většina vesmírného smetí létá mnohem níže, právě v oblasti geostacionární dráhy se nachází tisíce objektů, z nichž řadu menších fragmentů dnes lidstvo vůbec nesleduje.
„Když jsem sledoval běžné animace průletu Apophisu kolem Země, okamžitě mě napadlo, jestli se nemůže setkat s některým z obrovského množství člověkem vytvořených objektů na oběžné dráze,“ vysvětluje Rossi, odborník na kosmický odpad a dynamiku asteroidů.
Výzkumníci přitom původně očekávali, že půjde o takzvaný nulový experiment. Mysleli si, že žádné reálné riziko srážky neexistuje. Výsledky počítačových simulací je ale překvapily.
„Čekal jsem, že žádné možné interakce nenajdeme. Překvapilo mě, že některé objekty by se přitom mohly k asteroidu přiblížit na vzdálenost pouhých několika kilometrů,“ uvedl Rossi.
Přitom ani případná srážka jako taková by podle autorů studie pro Zemi nepředstavovala přímé nebezpečí. Kousky kosmického odpadu podle nich nejsou dostatečně velké na to, aby znatelně ovlivnily dráhu asteroidu. Problém však spočívá jinde.
Průlet asteroidu kolem Země totiž představuje mimořádnou příležitost sledovat, jak na podobná tělesa působí gravitace velké planety. Astronomové očekávají, že zemská přitažlivost během těsného setkání změní rotaci Apophisu, může na jeho povrchu vyvolat sesuvy hornin nebo dokonce takzvaná „asteroidní zemětřesení“. Právě díky tomu by se vědci mohli vůbec poprvé podívat pod zvětralou svrchní vrstvu podobného tělesa a lépe pochopit jeho vnitřní stavbu.
Celou událost plánují z bezprostřední blízkosti sledovat hned dvě kosmické mise. Evropská kosmická agentura připravuje sondu RAMSES, která má k Apophisu dorazit ještě před jeho průletem kolem Země. Americká NASA pak využije upravenou sondu OSIRIS-APEX, která naváže na úspěšnou misi OSIRIS-REx. Obě by měly zachytit změny, které na asteroidu způsobí právě zemská gravitace.
Právě proto by podle autorů studie mohla být i zdánlivě bezvýznamná kolize s drobným kusem vesmírného odpadu problém. Pokud by totiž krátce před průletem vznikl na povrchu nový kráter nebo oblak vyvrženého materiálu, bylo by mnohem obtížnější určit, které změny způsobila gravitace Země a které naopak náraz kosmického smetí.
„Nejdůležitější je zdůraznit, že případný náraz by významně nezměnil oběžnou dráhu asteroidu,“ vysvětluje Rossi. „Nejspíš by vznikl malý kráter a oblak vyvrženého materiálu. Obě tyto věci by mohly kosmické sondy zaznamenat. Je dokonce možné, že přístroje, které má mise RAMSES umístit na povrch Apophisu, by náraz zaznamenaly jako seismický signál.“
Výzkumníci zároveň připomínají, že nejde o scénář podobný misi DART, při níž NASA v roce 2022 záměrně narazila sondou do asteroidu Dimorphos a změnila tak jeho oběžnou dráhu. V případě Apophisu by případná kolize s kosmickým odpadem byla řádově slabší a jeho dráhu by prakticky neovlivnila. Přesto by mohla výrazně zkomplikovat interpretaci jednoho z nejdůležitějších asteroidních pozorování posledních desetiletí.
Zdroj: ESA, NASA, The Planetary Science Journal



Ukrajinské síly zasáhly ruskou rafinerii v Jamaloněneckém autonomním okruhu na severu západní Sibiře a námořní přístav v Dagestánu, uvedl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Terčem ukrajinského útoku v Dagestánu na severním Kavkaze se stala Machačkala, strategicky důležitý ruský přístav u Kaspického moře, okomentoval prezidentovo vyjádření server RBK-Ukrajina.



Kdo by si myslel, že seznam obětí 11. září je dávno uzavřený, je na omylu. Čtvrt století poté newyorský hasičský sbor zveřejnil zprávu, v níž přišel s krutým vyčíslením mrtvých a vážně nemocných, kteří mají některou „nemoc z WTC“.



Jemenští povstalci Húsíové převzali kontrolu nad významným přístavem Muchá v Rudém moři. Píší to ve čtvrtek agentury AFP a Reuters s odkazem na své místní zdroje. Povstalci tak pokračují ve své ofenzivě směrem k strategickému průlivu Báb al-Mandab. Podporuje a financuje je Írán a v posledních letech se stali významnou vojenskou silou v regionu.



Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu zrychlily meziroční růst na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta. Meziměsíčně se zvýšily o 0,3 procenta, uvedl ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražují zejména pohonné hmoty, inflaci naopak tlumí ceny potravin. Analytici ale upozornili, že efekt levnějších potravin se brzy vyčerpá.



Pod názvem Hrad H vystavila pražská Leica Gallery Prague fotografie, které pořídil Karel Cudlín jako jeden z oficiálních fotografů prezidentské kanceláře. Na Hradě dřívější fotoreportér působil mezi lety 1996 a 2003, fotografoval mj. oficiální schůzky tehdejšího prezidenta Václava Havla. Výstava ukazuje rovněž jeho snímky z let 1989 a 1990 i některé dopisy, které prezident dostával od občanů.