"V sobotu 7. prosince 2024 ve 21:50 středoevropského času se 'královská' planeta Jupiter octne v takzvané opozici se Sluncem. Bude tedy na opačné straně oblohy než Slunce, vycházet bude za soumraku, zapadat za rozbřesku, nejvýše nad obzorem bude o půlnoci. V této době bude Jupiter také nejjasnější, neboť díky efektivnímu zpětnému rozptylu slunečního záření bude velkou část slunečního světla dopadajícího na jeho povrch 'posílat' právě naším směrem," uvedl Horálek.
Jupiter je podle astronoma nepřehlédnutelný objekt vysoko v souhvězdí Býka, dobře viditelný i v přesvětlených městech. Pokud lidé na planetu zamíří i malý dalekohled nebo navštíví hvězdárnu, uvidí zploštělý kotouč samotné planety i jasné měsíce, které jej doprovází.
"V rovině okolo Jupiteru obíhají Io, Europa, Ganymedes a Callisto viditelné už v triedru. Ve větším dalekohledu pak zjistíme, že povrch plynného Jupiteru je pokryt rovnoběžnými tmavými a světlými atmosférickými pásy," dodal Horálek.
Loni v dubnu vyrazila na osmiletou cestu k Jupiteru a jeho ledovým měsícům evropská sonda Juice (Jupiter Icy Moon Explorer). Využívá při ní gravitace Země, Měsíce i Venuše. Na přístroji pro výzkum radiových a plazmových vln se podílejí vědci a technici z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd (AV).
Navrhli a s významnou pomocí českého kosmického průmyslu postavili analyzátor elektromagnetických vln na slyšitelných kmitočtech. Odpovídají také za jeho řízení a zpracování získaných dat. Technici z Astronomického ústavu AV ČR zase sestavili napájecí zdroj přístroje. Úkolem mise je prozkoumat místní systém a trojici ledových měsíců. Pomocí sondy se vědci pokusí zjistit, zda by na nich mohl existovat život.
