Od roku 1990 sledují růst a dospívání 6000 dětí a jejich úrazovost porovnávají s tím, jak často se zranili jejich rodiče a prarodiče.

ČTK to dnes řekl Lubomír Kukla z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V ČR ročně zemře na úrazy asi 100 dětí.

Polovina nehod by se podle expertů nemusela stát, kdyby rodiče a děti nebezpečným situacím předcházeli.

Příčin, proč se náchylnost k úrazům přenáší z rodičů na děti, je podle Kukly celá řada. Roli v tom hraje osobnost i povaha.

"Víme, že i temperament je jakousi dědičnou charakteristikou," řekl. Kromě temperamentu může pravděpodobnost úrazů zvýšit i lehkomyslnost.

Nehoda není náhoda

"V naší populaci je zakořeněn názor, že úraz nebo nehoda je náhoda, že se to nedá ovlivnit. Ale to je veliká chyba," uvedl Kukla.

Pravděpodobnost úrazů podle Kukly roste, když se v rodinách podceňuje používání ochranných pomůcek. Třeba přilby lidé na kolo a brusle mnohdy nenosí s odůvodněním, že v nich vypadají hrozně. "Tak se to podceňuje a pak je problém," řekl.

Následky nehod podle něj může zhoršit i to, že jen málo rodičů ovládá zásady první pomoci.

Loni to prokázal další průzkum brněnských vědců. "Naši rodiče první pomoc opravdu neumí, oni si řadu věcí vůbec nepřipouští," řekl lékař.

Časté úrazy sbližují

Odborníci na vzorku rodin vysledovali, že muž, který často trpěl úrazy, si mnohdy našel ženu s podobnou minulostí.

U jejich dítěte tak riziko zranění stouplo. "Zajímavé je, že pokud bychom si chtěli říct, po kom jako by se dědilo víc, tak se dědí víc po mamince než po tatínkovi," řekl.

Vzorek 6000 dětí sledují odborníci od jejich prenatálního růstu a budou v tom pokračovat, dokud jim nebude 19 let.

Nejpozději narození účastníci průzkumu oslaví devatenáctiny v červnu 2011.