Jsme potomci těch, co přežili mor. Imunitu nám zlepšili neandertálci, říká novinářka

Magdaléna Medková Magdaléna Medková
Aktualizováno 4. 4. 2020 11:29
Německý Ústav Roberta Kocha varoval, že pandemie nového koronaviru může trvat i několik let. Kdyby Covid-19 byl už v době kamenné, vymřela by na něj nejspíš velká část lidstva. Přeživší by měli potomky, jejichž imunitní systém by byl rezistentní vůči nákaze a geny by nesly nové informace. Člověk se tak vyvíjí už 200 tisíc let, říká popularizátorka vědy, švédská novinářka Karin Bojsová.
Evropané mají s neandertálci společná dvě procenta genů. Ten, díky kterému je dnes naše obranyschopnost silnější, ovlivňuje schopnost těla přetvářet tuk z potravy.
Evropané mají s neandertálci společná dvě procenta genů. Ten, díky kterému je dnes naše obranyschopnost silnější, ovlivňuje schopnost těla přetvářet tuk z potravy. | Foto: Shutterstock

Švédská rodačka Karin Bojsová byla zhruba 20 let redaktorkou vědecké rubriky v novinách Dagens Nyheter. Posledních několik let se věnovala především evoluční genetice a antropologii. Její vědomosti a vlastní rodokmen ji nakonec přiměly k tomu, aby začala cestovat po Evropě a dala dohromady knihu Mých prvních 54 tisíc let, ve které popisuje nejnovější poznatky vědy, lidské DNA i archeologie.

Karin Bojsová
Karin Bojsová | Foto: Bengt Oberger / CC BY-SA

"Dějiny lidstva neseme každý v sobě. Náš vlastní genom lze číst jako knihu o posledních desítkách tisíc let," píše Bojsová v úvodu své knihy. Švédská autorka navštívila evropská muzea, vědecké konference, laboratoře a mluvila s desítkami vědců, kteří se zásadně podíleli na tom, co všechno jsme dnes schopni zjistit o životě i původu člověka.

K odhalení dávné lidské historie přispěl nejvíce Svante Pääbo z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Vědec dokázal, že DNA může přežít i v tisíce let starých tkáních. Díky tomu dnes víme, že všichni současní lidé na světě pochází z Afriky, že jejich původ můžeme dohledat podle jejich DNA z mitochondrií a chromozomů Y.

Mitochondrie jsou specifické struktury v buňkách, které obsahují nepatrné množství DNA a dědí se z matky na dceru. Informace z nich jdou analyzovat mnohem snadněji než z buněčného jádra, které sice pochází z otce i matky, avšak je pouze jedno. Mitochondrie vědcům pomohly zjistit, že všechny ženy na Zemi pochází z nejstarší nalezené kostry, přezdívané "mitochondriální Eva", která žila v Africe před 200 tisíci lety. 

V roce 1995 přišli Američané na to, že v mužské linii mohou zkusit porovnat  chromozomy Y, které se dědí pouze z otce na syna. Výsledky s jistotou prokazují, že zhruba před 200 tisíci lety žil praotec všech současných mužů na Zemi. I on pocházel z Afriky a Karin Bojsová mu po vzoru Bible začala říkat "Adam chromozomu Y".

Před 54 tisíci lety se narodilo dítě, které přežilo díky silné imunitě

Je to teprve deset let, co s jistotou víme, že Evropané nejsou potomky člověka neandertálského, jak se původně vědci domnívali. Jsme spíše něco jako jejich sourozenci se společnou mitochondriální Evou a Adamem chromozomu Y.

Karin Bojsová napsala knihu Mých prvních 54 tisíc let. Uvádí nejnovější poznatky z evoluční genetiky a archeologie. V Česku vyšla pod nakladatelstvím Paseka.
Karin Bojsová napsala knihu Mých prvních 54 tisíc let. Uvádí nejnovější poznatky z evoluční genetiky a archeologie. V Česku vyšla pod nakladatelstvím Paseka. | Foto: nakladatelství Paseka

Před sto tisíci lety vzniklo několik linií a kmenů, které z Afriky postupně odešly. Nejstarší mimoafrické nálezy anatomicky moderních lidí se nachází v Izraeli a jsou až 120 tisíc let staré. Tato linie se však nestihla vyvinout do formy, jakou známe dnes. Vymřela a pravděpodobně po sobě nezanechala žádné potomky. Neandertálci opustili Afriku mnohem dříve než naši nejvíce geneticky příbuzní lidé. Podle Bojsové jsme se s nimi znovu potkali až před 54 tisíci lety, pravděpodobně na Blízkém východě u Galilejského jezera, a začali se s nimi křížit.

"Pravděpodobně to vypadalo tak, že neandertálci ženy znásilňovali po cestě pro vodu. Z nechtěného sexu vznikl potomek, kterého v knize popisuji jako trollí dítě. Tohle novorozeně přežilo díky nové skupině genů v imunitním systému," říká pro Aktuálně.cz Karin Bojsová, která do Prahy přijela v rámci festivalu Týden švédské literatury.

Evropané mají s neandertálci společná dvě procenta genů. Ten, díky kterému je dnes naše obranyschopnost silnější, ovlivňuje schopnost těla přetvářet tuk z potravy. Nevýhodou je, že součástí jeho dědictví je i riziko autoimunitních onemocnění, jako je roztroušená skleróza a cukrovka prvního typu. Před 54 tisíci lety byl ale genetický typ spíše výhodou, snižovalo se s ním riziko, že by člověk zemřel hlady. 

"Neandertálci byli oproti moderním lidem fyzicky zdatnější, v jiných oblastech jsme ale měli navrch my. Asi jsme uměli lépe mluvit, o čemž svědčí různé rozdíly v genu FOXP2. Pohřbívali jsme své předky s velkou péčí, hráli jsme na hudební nástroje a vytvářeli figurativní umění. Měli jsme navíc lepší mobilitu a lovecké schopnosti," vysvětluje Bojsová. 

Vědec Jean Jacques Hublin, s kterým byla novinářka v kontaktu, si myslí, že neandertálci vymřeli právě kvůli převaze moderních lidí. Nejdříve se tak stalo na Blízkém východě, později na Kavkaze a Sibiři a následně i v Evropě. Z kontaktu těchto dvou větví ale vznikla nová, silnější generace, která lépe odolávala nemocem, hladu a bídě. 

Zemědělství jako nejhorší vynález lidstva? 

Anatomicky se moderní člověk vyvíjel desítky tisíc let. Asi před 40 tisíci lety vznikly první nástěnné malby a figurativní umění po celém světě. Jeden z nejstarších nálezů je v jeskyni ve Švábsku, kde se našly i flétny z mamutích klů. Vědci nevědí, kde se sklony k umění přesně vzaly, je už ale známé, že někteří jedinci je měli a jiní ne. A to platí vesměs dodnes. S uměním však přibyl i gen, který způsobuje psychická onemocnění, jako jsou deprese, psychotické poruchy či úzkosti.

Během doby ledové jsme byli převážně lovci, následně ale přišli noví lidé z Turecka, kteří s sebou přinesli nové schopnosti v obdělávání půdy. "Archeologové si ještě před několika lety mysleli, že jsme farmaření vynalezli sami, dnes už ale víme, že to není pravda, osvojili jsme si ho. Naučili jsme se ho od jiných lidí," vysvětluje Bojsová.

Někteří odborníci tvrdí, že přesun k zemědělství byla největší chyba lidstva. Panuje názor, že nemoci, třídní rozdíly, války a další katastrofy se s lidstvem táhnou od chvíle, kdy se vzdalo loveckého způsobu života a začaly se pěstovat plodiny. Bojsová ale s tímto názorem nesouhlasí. 

"V době kamenné bylo více lidí, a tím pádem i o dost těžší si něco ulovit, proto bylo zemědělství klíčové. Nenašla jsem navíc důkaz, že by nemocnost byla větší u zemědělců a nižší u lovců. Infekční nemoci tady byly odjakživa a vědci z DNA nevyčetli, že by se imunitní systém těchto dvou skupin nějak výrazně lišil," říká novinářka.

Během období zemědělství se tělo člověka naučilo rozkládat škrob z jídla v mnohem větším rozsahu, než to umí například šimpanz. Škrob byl pro lidi v určitých oblastech životně důležitý, tělo, které ho neumělo rozložit, strádalo a tím vznikla další přírodní selekce. 

Podobně to bylo i s příchodem indoevropské kultury, která si ochočila prvního hřebce a s ním získala další zdroj potravy, maso. Od využití koňského masa byl už jen krok k produkci mléka, které, jak vědci tvrdí, umí dnes rozložit už jen někteří dospělí, jsou to právě potomci těchto chovatelů.

Morovou ránu přežili jen silní jedinci, jsme jejich potomci

Pomocí letokruhů stromů biologové zjistili, že v době železné se na evropském kontinentě několikrát ochladilo. Řada historických pramenů pro rok 536 našeho letopočtu používá termín Velká zima, kterou pravděpodobně způsobila sopečná erupce v Salvadoru. Během tohoto období neměli zemědělci úrodu, děti trpěly hlady a lidé začali více migrovat.

Záhy po Velké zimě přišla smrtící epidemie, která podle vědců měla srovnatelné následky jako v době středověku. Jmenovala se Justiniánův mor. Podle nejnovějších poznatků nemoc způsobil poddruh bakterie Yersinia pestis, stejně jako ve středověku měla kořeny v Asii a pocházela ze zvířat. Mapování DNA však ukázalo, že se tato choroba rozšířila rozličnými způsoby.

Jedním z přenašečů byla krysa, která se do Evropy dostala pravděpodobně z Asie v době římské nadvlády a dařilo se jí v zemědělských sýpkách. V jejím kožichu přebývaly blechy, které na člověka přenesly choroboplodné zárodky. 

"Během epidemie ve středověku zemřel každý druhý obyvatel Evropy. Vypadá to, že Justiniánův mor měl podobné následky. Morová nákaza ochromila Evropu a zásadně ovlivnila její vývoj. Pravděpodobně měla na svědomí smrt velké části populace, protože lidé byli vyčerpaní z Velké zimy a jejich imunitní systém nebyl na smrtící bakterii připravený," vysvětluje Bojsová. 

Z této katastrofy ale vzešla i jistá pozitiva. Historik Per Lageras označuje  morovou nákazu jako "ránu z milosti" pro sociální systém, ve kterém chudí pracovali pro bohaté statkáře a vlastníky půdy za děsivých podmínek. Po moru nastal nedostatek pracovních sil a díky tomu museli bohatí platit víc za každou odvedenou práci.

Stejně jako po černé smrti byla navíc populace vůči dané bakterii odolnější. Byl to biologický proces, v průběhu mnoha generací vymřeli jedinci s imunitním systémem, který s bakterií nezvládl bojovat. Přežili a měli potomky jen ti, kteří byli vůči nemoci rezistentní. Tato adaptace se trvale otiskla do genetické informace Evropanů.

"Pokud by koronavirus udeřil v době kamenné anebo ve středověku, vymřela by na něj nejspíš také velká část lidstva. Ti, co by přežili, by měli potomky, jejichž imunitní systém by byl rezistentní vůči nákaze. Morová nákaza nás už ale naučila, jak ochránit i slabší jedince - například se musí držet v karanténě. Máme také zdravotní systém, který lidstvu pomáhá přežít," uzavírá Bojsová.

Hostomský: Nakažených je desetkrát víc, ale není to biologická zbraň. Neděsil bych se

Lidé jsou zděšeni, ukazuje se, jak je Západ zranitelný, ale byly už daleko horší věci. Každé desetiletí tu byla výrazná virová epidemie, říká vědec. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně

Nejméně 20 mrtvých si vyžádala série výbuchů na vojenské základně u města Bata v Rovníkové Guineji. Další stovky lidí byly podle médií zraněny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy