Vlevo: Diana Lopuchovská (17 let) na civilní fotografii. Vpravo: Les v Záhorské Bystrici, místo vraždy 26. června 1991. Byla předposlední obětí Jozefa Slováka. | Foto: Aktuálně.cz / Archiv Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky / Archiv Kriminalistický a expertízny ústav Policajného zboru / Archiv Rozhlas a televízia Slovenska (skratka RTVS) / via reprofoto z dokumentu „Najväčšie Kriminálne Prípady Slovenska - 2. Škrtič žien“ publikovaného na serveru Youtube.com dne 12. 10. 2015; dostupný zde: https://www.youtube.com/watch?v=rSp2vW2nCd8&t=46s / KJ Movies CZ/SK / @kjmoviesczsk3010 / Youtube.com / Koláž: Dan Poláček

Modřiny, které prozradily vraha

Na koláži snímků: Koláž dokumentující tragickou vraždu sedmnáctileté Diany Lopuchovské. Vlevo civilní nedatovaná fotografie mladé dívky před smrtí. Vpravo lesní prostředí v Záhorské Bystrici u Bratislavy, kde byla 26. června 1991 zavražděna Jozefem Slovákem.

Konec vražedného běsnění Jozefa Slováka přišel náhle a téměř náhodou. Dne 18. července 1991, pouhé dva dny po brutální vraždě Anny Královičové, byl zatčen v Bratislavě. Důvodem však nebyla tato poslední vražda, o které policie v té době ještě ani nevěděla. Vyšetřovatelé se primárně zaměřovali na případ zmizení Diany Lopuchovské, jejíž osud byl stále nejasný.

Všechny stopy v tomto případu však ukazovaly jediným směrem - k Jozefu Slovákovi. Klíčovým vodítkem byl jeho konflikt ve vězení s Dianiným partnerem, Eugenem Sarkozym, kterého se pokusil uškrtit. To z něj činilo hlavního podezřelého.

Při zatčení si policisté všimli detailu, který se ukázal být klíčový. Na Slovákově těle byly čerstvé modřiny a škrábance. Netušili, že se jedná o stopy zoufalé sebeobrany jeho poslední oběti, Anny Královičové, která bojovala o svůj život. U Slováka byla navíc nalezena nelegálně držená plynová pistole, což jen posílilo podezření.

Vyšetřovatelé ho okamžitě začali vyslýchat v souvislosti se zmizením Diany, ale naráželi na zeď mlčení a manipulací. Slovák, vědom si své intelektuální převahy, s nimi hrál psychologickou hru a popíral jakoukoliv vinu. Celodenní vyšetřování se chýlilo ke konci a vyšetřovatelům se krátil čas vymezený zákonem pro zadržení podezřelého. Důkazy byly slabé a hrozilo, že budou muset Slováka propustit na svobodu. Zůstal pouze jeden z nich, mladý vyšetřovatel jménem Jozef Vachálek, který se případu věnoval s mimořádným nasazením.

Právě v tomto okamžiku, když se zdálo, že je vše ztraceno, nastal nečekaný zlom. Slovák, který do té doby suverénně odolával veškerému tlaku, se upřeně podíval na Vachálka a pronesl větu, která změnila běh celého vyšetřování: "Vachálek, tobě to ukážu, kde je. Ale můžeš se mnou být jenom ty sám."