Rozhovor - Jako malý kluk chtěl být Jonáš Ledecký pilotem, to by ho prý i teď bavilo ze všeho nejvíc. Jenže je barvoslepý. Odmalička tedy věděl, že letadlo nikdy nebude moct řídit, a tak začal malovat. V patnácti letech mu vyšel první komiks a ještě letos vyjde jeho pokračování.
V té samé době se také seznámil s výtvarníkem Johnem Byrnem, který pro slavné nakladatelství Marvel kreslil například sérii X-Men a pro DC obnovil Supermana. Možná že i díky této známosti bude mít Jonáš snazší cestu, aby si splnil sen a dostal zakázku od těchto legendárních firem.
V těchto dnech navíc probíhá výstava jeho obrazů, ženských aktů. A je to výstava úspěšná - téměř všechna díla už se prodala. Ještě do 2. listopadu si je můžete prohlédnout v pražské galerii Le Court.
Aktuálně.cz: Mluví se o vás hlavně v souvislosti s komiksem, tak jak vznikla výstava aktů?
Jonáš Ledecký: Byl jsem zrovna ve Špindlu, kde máme s tátou studio. On tam pracoval a já neměl co dělat. Měl jsem s sebou stojan a barvy, tak jsem začal malovat. Ty obrazy jsem nikde ukazovat nechtěl, ale našel je Janek a říkal, že je vystavit prostě musím. Tak jsem udělal ještě pár dalších a bylo to.
A.cz: Jak jste přišel na nápad udělat právě akty?
Jednoduše mě baví ženské tělo. Navíc když si vezmete skrz historii - co jiného se zobrazuje v umění než ženské tělo? Když pomineme náboženské motivy...
A.cz: Jak vznikaly? Stál někdo modelem?
Ne, dělám je z hlavy. Stejně jako když kreslím komiksy. Kamarádky za mnou teď ale chodí a ptají se, jestli je také takhle namaluju. (smích)
A.cz: Kolik stojí obraz od Jonáše Ledeckého?
Menší formáty stojí pět tisíc, větší jsou tak za deset. Nejdražší jsou samozřejmě ty, které mám nejradši. O jednom jsem si myslel, že se nemůže nikdy prodat a na vernisáži o něj byla téměř rvačka. Měl jsem udělat dražbu, ale nezkušeně jsem ho prodal hned prvnímu zájemci.
A.cz: Dočkáme se od vás v blízké době také nějakého komiksového počinu?
Ano, ještě před Vánocemi by měla vyjít nová knížka Kiwiho. Pokračování té, kterou jsem vydal, když mi bylo patnáct. S touhle jsem samozřejmě mnohem spokojenější, i když styl kresby jsem zachoval, zůstává takový trochu naivní.
A.cz: Je to i styl, kterému se chcete v komiksu věnovat i v budoucnu, nebo půjdete jinou cestou?
Dělám víc věcí. Pracuju na projektu, kterému říkám Mythos. Jsou to staré řecké báje a pověsti, které chci udělat jako komiks. Teď vymýšlím, jak to bude vypadat, hodně čtu a píšu si scénáře. Asi to bude kombinace marvelovského komiksu a klasických kreseb z antických amfor.
A.cz: Jak vypadá ten proces, když vzniká komiks? Nejdřív je scénář a až potom obrázky?
Samozřejmě si už u psaní dělám skici, protože to mě na tom baví nejvíc. Ale když jsme dělali s Matyášem Namaiem prezentační komiks pro DC a Marvel, tak on napsal scénář, podle kterého jsme pak udělali storyboard. Ten je u komiksu kolikrát důležitější než u filmu. Pak se celý komiks nakreslí tužkou a potom se vytáhne tuší. To dělám já. Na závěr se komiks koloruje. To dělá Matyáš.
A.cz: Čemu se v budoucnu chcete věnovat víc malbě, nebo komiksu?
Maluju, jen když na to mám náladu, zatímco komiks mě teď živí, takže asi tak. I když v rámci té výstavy se zatím kromě dvou obrazů prodaly úplně všechny.
A.cz: Co znamená, když se člověk živí komiksem?
Sedím doma a kreslím. Dělám buď svoje vlastní projekty, anebo zakázky pro různé firmy. Teď jsem třeba něco dělal pro jedno fitness centrum, chtěli komiksové plakáty na své sportovní akce.
A.cz: Jak se člověk může dostat do společností, jako jsou DC a Marvel?
Většinou je to právě tak, že tam pošlete svoje portfolio a posíláte ho tak dlouho, dokud vám neodepíšou. Já ten svůj prezentační komiks právě dodělávám a koncem října tam chci jet. Chci to ještě zkonzultovat se svým známým výtvarníkem Johnem Byrnem.
A.cz: Poprvé jste se setkali, když vám bylo patnáct. Jste v pravidelném kontaktu?
V úplně pravidelném ne, ale občas mu napíšu.
A.cz: Jakou nejcennější radu vám dal?
Všichni výtvarníci mají ze začátku tendenci vás od umění odrazovat, protože vědí, jaká je to dřina. Když ale vidí, že to myslíte vážně, tak platí jediná rada: Hlavně to nevzdávej a kresli dál.
A.cz: Který komiks považujete za ten úplně nejlepší?
Nejradši mám asi starší vydání klasik jako je Spider-Man, Batman, vyrostl jsem na Garfieldovi.
Jonáš Ledecký
- Narodil se v roce 1993 v Praze.
- Vystudoval střední školu reklamní a umělecké tvorby Michael.
- V roce 2009 mu vyšel první komiks s názvem KIWI.
- Ještě tento rok vyjde pokračování s názvem KIWI: Frajeři choděj.
- Má za sebou úspěšnou výstavu obrazů z názvem Vivid Girls.
- Jeho otcem je zpěvák Janek Ledecký, jeho sestrou je úspěšná snowboardistka Ester Ledecká.
A.cz: Který naopak moc nemusíte?
Čtyřlístek mě jako malýho vyloženě odpuzoval. Znervózňovala mě i jména těch zvířátek. Nesnášel jsem Šmouly a nikdy jsem nemusel Vránu od Jamese O'Barra. Ale je to jen můj názor...
A.cz: Jak se díváte na trend, že z každého komiksu teď vzniká film?
Většinu z těch filmů mám rád. Když na to jdete do kina, máte v podstatě jistotu, že to sice nebude nic objevného, ale bude to zábava, prostě dobrej biják. Z těch posledních se mi líbili Strážci galaxie. Přitom ten komiks jsem znal jen trochu a moc jsem nechápal, že si někdo troufl z v podstatě neznámého komiksu udělat film. Ale radši než současné filmové verze mám ty starší. Batman z roku 1989 od Tima Burtona, kde Jack Nicholson hraje Jokera a Michael Keaton Batmana, je pro mě úplně nejvíc.
A.cz: Musím se zeptat na vaši barvoslepost. Jak se člověku maluje, když je barvoslepý? Má to třeba i nějaké výhody?
Asi v tom bohužel vidím spíš nevýhody, ale moc se barvama nezabývám, beru to, jak to přijde.
A.cz: Vy máte ještě kapelu. Je to jen koníček, nebo to s ní taky myslíte vážně?
Asi vážně. Teď dávám dohromady novou kapelu a chystám další album. Už to nebude Ray-Band, ale budu hrát sám za sebe. I předtím jsem psal všechny písničky a na albu jsem nahrával většinu nástrojů, takže proč by se to mělo jmenovat Ray Band, že jo.
A.cz: Pocházíte ze slavné rodiny. Táta zpěvák, sestra úspěšná snowboardistka. Necítíte na sobě nějaký tlak, že byste měl taky něco velkého dokázat?
Tlak asi ne, ale nechci se na tom jen tak vézt, takže je to spíš taková hezká motivace. Spíš ale prostě dělám to, co mě baví, a potkal jsem ty správné lidi, kteří mě tlačí do nových projektů.
A.cz: Mimochodem, vy oslovujete tátu "Janku"?
No jasně. Vždyť se tak jmenuje.
