Jogurt každý den? Vědci zkoumali, co udělá s našimi střevy, a výsledky překvapily

Výzkum ukazuje, že otázka není tak jednoduchá: Znamená přítomnost většího množství určitých bakterií v našich střevech automaticky také lepší zdraví?

„Nemůžeme vždy říct, že větší rozmanitost je u našich mikrobiálních společenství lepší,“ upozorňuje Justin Sonnenburg, mikrobiolog ze Stanfordovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá vztahem mezi stravou, střevním mikrobiomem a imunitním systémem.

Související

Tři měsíce jedli rajčatový protlak. Co poté ukázaly testy a snímky mozku, nikdo nečekal

Střevní mikrobiom ovlivňuje trávení, metabolismus i fungování imunitního systému. Jeho složení se přitom mění podle řady okolností – ovlivňuje ho například strava, věk, užívané léky nebo zdravotní stav. Samotná změna ve složení mikrobiomu proto ještě neznamená, že se zdraví člověka zlepší.

Bakterie z jogurtu přímo ve střevech

Jednu z nejnovějších studií zaměřených přímo na jogurt zveřejnil v dubnu 2026 odborný časopis The Journal of Nutrition. Němečtí vědci z Helmholtzova centra sledovali 110 zdravých dospělých. Vědci zkoumali, jak se změní jejich střevní mikrobiom při pravidelné konzumaci jogurtu a zda se účinek liší, když k němu přidají také ovesné vločky.

Účastníci jedli každý den 250 gramů jogurtu. V jedné fázi studie ho kombinovali s 50 gramy ovesných vloček, v další konzumovali samotný jogurt. Vědci přitom odebírali vzorky stolice a krve a analyzovali nejen složení střevních bakterií, ale také látky vznikající při jejich činnosti a vybrané ukazatele zdravotního stavu.

Ve střevech se něco změnilo. Po pravidelné konzumaci jogurtu přibyly bakterie, které jsou s jogurtem přímo spojené. Jednou z nich je Streptococcus thermophilus, mikroorganismus používaný při výrobě jogurtu. Jeho zastoupení ve vzorcích po konzumaci jogurtu vzrostlo z prakticky nulové hodnoty na zhruba jedno procento.

Související

Tři měsíce jedli rajčatový protlak. Co poté ukázaly testy a snímky mozku, nikdo nečekal

Jenže po skončení konzumace se bakterie postupně vytratily. Jogurt tedy střevní mikrobiom na nějakou dobu ovlivnil, jeho účinek ale nebyl trvalý. Vědci navíc nenašli výrazné změny v dalších sledovaných ukazatelích, například v látkách vznikajících činností střevních bakterií nebo v krvi měřených ukazatelích zánětu, metabolismu či imunity.

Je to důležitý rozdíl. To, že se ve střevě objeví více určité bakterie, ještě neznamená, že se automaticky zlepší zdraví člověka. Střevní mikrobiom je navíc překvapivě odolný. U zdravých lidí dokáže krátkodobé změny jídelníčku do značné míry vyrovnat.

Jogurt není to, co fermentované potraviny

Jiný obrázek nabídla známá studie Stanfordovy univerzity z roku 2021, publikovaná v časopise Cell. Vědci sledovali 36 zdravých dospělých, kteří po dobu 12 týdnů výrazně zvýšili příjem fermentovaných potravin. Jedli jogurty, kefír, kvašenou zeleninu a další podobné výrobky.

„Chtěli jsme zjistit, jestli zvýšení množství potravin obsahujících živé mikroorganismy může pozitivně ovlivnit mikrobiom a imunitní systém,“ vysvětloval tehdy Sonnenburg, jeden z hlavních autorů studie.

U skupiny s fermentovanými potravinami postupně vzrostla rozmanitost střevního mikrobiomu a klesly některé ukazatele zánětu v krvi. Primární ukazatel imunitní odpovědi se ale nezměnil. Studie proto ukázala zajímavou souvislost mezi konzumací fermentovaných potravin, střevním mikrobiomem a některými ukazateli zánětu, nikoli jednoduchý důkaz, že fermentované potraviny obecně „posilují imunitu“.

A především: tato studie nezkoumala samotný jogurt. Lidé dostávali celou řadu fermentovaných potravin. Sonnenburg popsal jídelníček například jako kombinaci jogurtu, kefíru, kysaného zelí, kimči a další kvašené zeleniny. Ani tato studie tedy nedává odpověď na otázku, zda stačí každý den sníst jeden jogurt.

Související

Mysleli, že bez cvičení to nepůjde. Populární doplněk přinesl změny i lidem, kteří v posilovně nikdy nebyli

„Je to celá skupina potravin, které byly fermentací změněny mikroorganismy. Neobsahují jen živé mikroby, ale také metabolity, které během fermentace vytvořily,“ vysvětlil Sonnenburg v novějším rozhovoru pro Stanfordovu univerzitu.

Důležitější než jeden kelímek

Jogurt tak není kouzelná potravina, která by sama od sebe „opravila“ střevní mikrobiom. Fermentované mléčné výrobky ale mohou být součástí pestrého jídelníčku. Maria Marco, mikrobioložka z University of California, Davis, se účinkům jogurtu, kefíru a dalších fermentovaných mléčných výrobků věnovala v přehledu klinických studií. Ty sledovaly mimo jiné střevní mikrobiom, střevní bariéru, imunitní reakce a zažívací potíže.

Pokud jde o střeva, důležitější než hledat jednu zázračnou potravinu je proto celková skladba jídelníčku. Střevní mikroorganismy využívají mimo jiné vlákninu z ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů a celozrnných obilovin. Právě vláknina patří mezi důležité faktory, které ovlivňují složení a fungování střevního mikrobiomu.

A tak může být každodenní jogurt úplně v pořádku. Jen od něj není potřeba čekat, že sám vyřeší všechno, co se odehrává ve střevech.

VIDEO: Polypy má ve střevě až 40 procent lidí. Část těchto výrůstků přitom může začít maligně bujet.

Zdroj: sciencedirect.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, engineering.stanford.edu, marcolab.ucdavis.edu