Jíst zdravě jako kdysi? Bedýnkování ovládlo Česko

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
23. 8. 2013 14:15
Kupovat na dálku biopotraviny bývala dřív loterie, teď je to nový trend
Zelenina. Ilustrační foto
Zelenina. Ilustrační foto | Foto: www.farmarsky-obchod.cz

Praha -Ti, kdo bedýnkují, tedy nakupují formou rozmanitých biopotravin v bedýnkách přímo od nejbližšího farmáře, říkají, že to není jen o kvalitních, čerstvých a místních produktech. Prý je to i o pomoci krajině, o navazování zpřetrhaných vztahů město-venkov.

Začátky v Česku byly těžké. Lidé mnohdy kupovali "zajíce v pytli", v drahé bedničce často našli velké kousky poloshnilé mrkve, velkou část obsahu zase mnohdy zabíraly všemožné nejedlé košťály, vhodné maximálně tak do králíkárny.

Jenže dnes již existují specializované e-shopy, tak jako velkou část jiných produktů i biobedýnku si můžete přesně nadefinovat a naklikat od počítače. Již to není jen o sezónní zelenině a sezónním ovoci, na výběr je i maso, ryby, mléčné výrobky či gurmánské delikatesy.

V e-shopu si vyberete jednotlivé položky a vložíte je do košíku. Takto si svou bedýnku složíte úplně sami a víte přesně, co dostanete.

Existuje i varianta, že necháte složení bedýnky na farmáři, zvolíte si jen typ produktů a váhu.

Minulostí začíná být i nutnost pravidelných objednávek. Spotřebitel si může bedýnku objednat zkrátka jen tehdy, když má zrovna chuť.

Někteří chtějí nést rizika s farmářem. Kvůli krajině

Bedýnkový systém vznikl z komunitou podporovaného zemědělství, které se rozvinulo v 60. letech 20. století v Německu a ve Švýcarsku, jako tzv. CSA, neboli "community supported agriculture."

Systémy CSA jsou pro konzumenta mnohem závaznější než současné bedýnkování. Nestojí pouze na prodeji a nákupu, jedná se i o jakési partnerství mezi zemědělcem a spotřebitelem, kde obě strany sdílejí rizika a přínosy zemědělské produkce.

Spotřebitelé zde přejímají část rizika, které farmář nese. Třeba že se neurodí nebo extrémní sucha či povodně úrodu zlikvidují. Pak spotřebitel nedostane tolik produktů jako za normálních okolností, farmář však nemusí předem vyplacené peníze vracet, popřípadě vrací jen část.

Do bedýnky si nemusíte nutně objednat jen ovoce a zeleninu, ale třeba i maso, mléčné výrobky či různé gurmánské delikatesy.
Do bedýnky si nemusíte nutně objednat jen ovoce a zeleninu, ale třeba i maso, mléčné výrobky či různé gurmánské delikatesy. | Foto: www.farmarsky-obchod.cz/

Mnohé pragmaticky smýšlející jedince jistě napadá otázka: Proč to zákazníci dělají? Lidé to dělají většinou z přesvědčení, jde jim o podporu drobných producentů, o podporu farmářů, kteří využívají zemědělskou půdu k jejímu původnímu účelu. Jde jim o tradiční ráz krajiny a její rozmanitost.

A část lidí může cítit potřebu vracet se od unifikovaných a anonymních hypermarketových regálů k místnímu venkovu, k nakupování přímo od pěstitele bez rozličných mezičlánků, jako jsou distributor či obchodní řetězec.

Například z loňského výzkumu Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK vyplývá, že v případě také hojně rozšířených farmářských trhů většina respondentů (dohromady 78 %) uvádí fakt, že nakupováním chtějí podpořit české farmáře.

Druhou nejčastější motivací (76 %) bylo, že jídlo z farmářských trhů má lepší chuť, je kvalitnější a je vnímáno jako zdravější.

Na třetím místě v žebříčku motivací pro nákup na trhu je pak skutečnost, že spotřebitelé nakupováním na trzích podporují lokální ekonomiku a mají zájem nakupovat české produkty (celkem 64 % dotazovaných).

Důležitou roli u těch, kdo kupují u farmářů, hraje podle výzkumu i celková atmosféra a nevšední zážitek.

 

Právě se děje

Další zprávy